Stručně by se dal polistopadový vývoj v oblasti léků a lékáren shrnout takto.
* Existují léky hrazené ZP a nehrazené.
U těch nehrazených neexistuje cenová regulace, výrobce si může vyšponovat cenu jak je libo a stát s tím NIC nemůže udělat. Stál-li dříve Lexaurin 36 Kč, vyšplhala se nyní jeho cena na nějakých 160-180 Kč.
* Existuje limit a "započitatelné" doplatky. Ty se počítají podle nejlevnější varianty dané účinné látky, ovšem, zda se k nám daná alternativa vůbec dováží nebo ne, nikoho nezajímá.
* Jsou výpadky léků. Léky, často jsou to originály, mají v zahraničí vyšší ceny než u nás a proto si někdo krásně namastí kapsu, když vagony léků vozí z ČR zpět do států, kde se prodává dráž. SUKL dá povolení k distribuci /reexportu/ a jede se. Že jsou výpadky léků a občas i u relativně životně důležitých, je vedlejší. Volný pohyb komodit v rámci EU. Některé léky /Berodual/ jsou nyní už lépe dostupné. Myslíte, že to zařídil stát? Nikoliv. Originální výrobci léků si museli sami začít hlídat tok svých produktů.
* Ceny vs. doplatky. Prosím vás slovo DOPLATEK neexistuje. Stát jej NIKDY nedefinoval. Lidi zaplatí rozdíl mezi cenou, za kterou se firma ochotna lék dovážet a momentální úhradou, kterou vykalkuluje SUKL. A není výjimka, že se tyto částky měnily i 3x (!!!) do měsíce.
* Změna úhrady. Kdo by čekal, že má lékárna možnost ovlivnit zásobu léků, aby mohly včas reagovat na změnu úhrad, byl by dost naivní. Zpravidla avizované změny zjistíme tak 2-3 týdny předem, když se zadaří. Byly časy, kdy jsme doplatky musely přepočítávat zpětně k 1.dni v měsíci. Pokud klesne maximální ceny léku /která se stanovuje tak max u poloviny hrazených léků/ musí lékárny do 3 měsíců snížit cenu léku i kdyby to bylo pod její nákupní cenu, což jsem také několikrát zažil.
* Poslední bod jsem rozepisoval jinde. Lékárnu může vlastnit a provozovat kdokoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství. Že tady bude přes 10% lékáren vlastnit investiční skupina Penta, která má sídlo v daňových rájích, je příjemci daní - státu - jedno.