1. Který z následujících příznaků nebo rizikových faktorů by měl vést lékaře k zahájení dlouhodobé terapie astmatu u dětí?
a) Jedna ataka pískotů v posledním roce, pokud trvala celý den a narušila spánek.
b) Dvě ataky pískotů v posledním roce, pokud trvaly déle než jeden den, ale nenarušovaly spánek.
c) Tři ataky pískotů v posledním roce.
d) Čtyři a více atak pískotů v posledním roce, pokud trvaly déle než jeden den a narušovaly spánek a pokud jsou přítomny rizikové faktory astmatu.
2. Který z následujících údajů v kombinované léčbě inhalačními kortikosteroidy a β2-sympatomimetiky s prodlouženým účinkem není správný?
a) Po přidání β2-sympatomimetika může být dávka kortikosteroidu snížena.
b) Po přidání β2-sympatomimetika může být kortikosteroid postupně vysazen.
c) Kombinovaná léčba je účinnější než přidání antileukotrienu.
d) Kombinovaná léčba je účinnější než zdvojení dávky samotného kortikosteroidu.
3. Který(é) z následujících údajů o bezpečnosti inhalačních kortikosteroidů u dětí s astmatem je (jsou) správný(é)?
a) Inhalační kortikosteroidy mohou mít negativní vliv na tělesnou výšku v dospělosti.
b) Inhalační kortikosteroidy mají lepší terapeutické výsledky než nedocromil (Tilade).
c) Nízké až střední dávky inhalačních kortikosteroidů zpomalují růst dítěte o 1 cm v prvním roce užívání.
d) Inhalační kortikosteroidy by se měly užívat jako léčba první volby.
4. Co svědčí o zlepšení dlouhodobé kontroly astmatu u dětí?
a) Zvýšení FEV1
b) Snížená bronchiální hyperreaktivity
c) Pokles četnosti hospitalizací pro astma
d) Vše shora uvedené
5. Kdy dochází nejčastěji k exacerbaci astmatu v těhotenství?
a) V 8.–16. týdnu
b) V 17.–23. týdnu
c) Ve 24.–36. týdnu
d) Od 37. týdne do porodu
6. Který z následujících inhalačních kortikoidů byl zařazen do kategorie B pro užívání v těhotenství?
a) Budesonid
b) Fluticason propionát
c) Beclomethason dipropionát
d) Triamcinolon acetát
7. Která z vrozených vad je spojena s užíváním perorálních kortikoidů v prvním trimestru?
a) Pes equinovarus
b) Rozštěp patra
c) Defekt septa komor
d) Prstencovitý pankreas
8. S jakými riziky je spojeno dlouhodobé užívání perorálních kortikoidů v těhotenství?
a) Preeklampsie
b) Zvýšený hmotností přírůstek plodu
c) Hypertriglyceridémie
d) Zhoršení diabetu
9. Které faktory zvyšují náchylnost hospitalizovaných pacientů k pseudomonádové infekci?
a) Umělá plicní ventilace
b) Permanentní močový katétr
c) Chemoterapie maligních nádorů
d) Všechny shora uvedené
10. Které z uvedených antibiotik nevykazuje klinicky významné působení proti Pseudomonas aeruginosa?
a) Ampicilin
b) Aztreonam
c) Ceftazidim
d) Piperacilin
11. Vůči kterému z následujících antibiotik se rezistence Pseudomonas aeruginosa během léčby rozvíjí nejčastěji?
a) Amikacin
b) Ceftazidim
c) Imipenem
d) Tobramycin
12. Které z uvedených kombinací antibiotik bychom se měli s ohledem na výsledky studií in vitro při léčbě infekcí Pseudomonas aeruginosa vyhnout?
a) Cefepim a tobramycin
b) Ceftazidim a amikacin
c) Imipenem a piperacilin
d) Piperacilin a ciprofloxacin
13. Které příznaky jsou v diagnostice akutní bakteriální rinosinusitidy nejdůležitější?
a) Hnisavý výtok
b) Bolest v oblasti zubů horní čelisti nebo tváře
c) Jednostranná palpační citlivost
d) Náhle vzniklá cefalgie s lokalizací bolesti v týle nebo zátylku
14. Které z následujících tvrzení o akutní bakteriální rinosinusitidě je pravdivé?
a) Antibiotická léčba je indikována u nemocných, jejichž příznaky trvají déle než pět dnů a zároveň splňují dvě a více klinických kritérií ABRS.
b) Antibiotika se předepisují jen nemocným, jejichž příznaky trvají déle než sedm dnů a splňují alespoň jedno z klinických kritérií ABRS.
c) Antibiotika se v léčbě vůbec nepoužívají.
d) Antibiotika by měla být vyhrazena jen pro léčbu nemocných, jejichž příznaky trvají déle než sedm dnů a zároveň splňují dvě a více klinických kritérií ABRS (hnisavý výtok z nosu, bolest lokalizovaná v oblasti horní čelisti, jednostranná palpační
15. Který z následujících faktorů nejčastěji predisponuje vznik akutní bakteriální rinosinusitidy?
a) Imunodeficience
b) Kouření
c) Anomálie v oblasti ostiomeatálního komplexu
d) Chronické tonzilofaryngitidy
16. Který(é) z následujících mikroorganismů je(jsou) nejčastějším(i) původcem(i) komunitně přenosné akutní bakteriální rinosinusitidy?
a) Streptococcus pneumoniae
b) Branhamella catarrhalis
c) Haemophilus influenzae
d) Staphylococcus aureus
17. Které z následujících antibiotik je nejlepším lékem první volby při léčbě akutní bakteriální rinosinusitidy u pacientů bez lékové alergie?
a) Azitromycin
b) Claritromycin
c) Amoxicilin
d) Amoxicilin-klavulanát
18. Máme pacienta se středně těžkou akutní bakteriální rinosinusitidou, anebo pacienta s ABRS, který nereaguje na léčbu antibiotiky první volby. Který z nabízených druhů léčby zvolíte?
a) Amoxicilin-klavulanát nebo cefalexin
b) Amoxicilin-klavulanát nebo erythromycin
c) Fluorochinolon nebo cefprozil
d) Amoxicilin-klavulanát nebo fluorochinolon
19. U kterého(ých) z následujících druhů léčby nebyl prokázán žádný významnější účinek při léčbě pacientů s akutní bakteriální rinosinusitidou?
a) Antihistaminika první generace
b) Perorální dekongestiva
c) Vitamin C
d) Extrakt z echinacey