1. Která z následujících klinických charakteristik revmatoidní artritidy není správná?
a) Častější výskyt u mužů
b) Dlouhotrvající ranní ztuhlost kloubů
c) Symetrické otoky kloubů
d) Začátek onemocnění v kterémkoli věku
2. U jakého procenta nemocných lze zjistit pozitivní revmatoidní faktor?
a) 25 %
b) 50 %
c) 85 %
d) 100 %
3. Které antirevmatikum ovlivňující průběh onemocnění se nejčastěji podává na začátku léčby?
a) Parenterální preparát zlata
b) Methotrexat
c) Minocyklin
d) Etanercept
4. Které z následujících údajů o inhibitorech TNFα jsou pravdivé?
a) Zpomalují až zastavují radiologicky prokazatelnou destrukci kloubů
b) Nejsou vhodná v časné fázi nemoci
c) Mohou se podávat v kombinaci s DMARD
d) Jde o vysoce nákladnou léčbu
5. Ankylozující spondylitidu charakterizují následující příznaky, s výjimkou:
a) Bolesti v zádech mírnící se klidem
b) Snížené dechové expanze hrudníku
c) Omezené hybnosti bederní páteře v sagitální a frontální rovině
d) Jednostranné sakroiliitidy (3. stupně)
6. Který z následujících údajů o léčbě spondylartropatií není pravdivý?
a) Cvičení představuje důležitou složku léčby ankylozující spondylitidy
b) Mezi účinné léky psoriatické artiritidy patří leflunomid
c) Reaktivní artritidy periferních kloubů příznivě ovlivňuje sulfasalazin
d) Etanercept potlačuje příznaky artritidy i zánětu střevní stěny u Crohnovy choroby
7. Všechny následující údaje o inhibitorech TNFα jsou správné, s výjimkou:
a) Etanercept, infliximab a adalimumab jsou monoklonální protilátky inhibující TNFα
b) Etanercept u pacientů s psoriatickou artritidou zlepšuje kloubní i kožní projevy
c) Blokátory TNFα omezují progresi ankylozující spondylitidy
d) V případě závažné infekce je nutno léčbu přerušit
8. Který z uvedených příznaků je typický pro pacienta s hepatorenálním syndromem?
a) Střední až mohutný ascites
b) Hematurie
c) Diuréza vyšší než 800 ml/den
d) Arteriální hypertenze
9. Pro které z uvedených terapeutických modalit neexistují důkazy účinnosti v léčbě hepatorenálního syndromu typu I?
a) Vasopresin a jeho analoga
b) Midodrin hydrochlorid
c) Atenolol
d) TIPS
10. Které z uvedených položek nepatří mezi hlavní diagnostická kritéria hepatorenálního syndromu?
a) Nepřítomnost ultrasonograficky detekovatelné patologie uropoetického systému
b) Jednorázově změřená koncentrace Na v moči nižší než 10 mmol/l
c) Proteinurie nižší než 500 mg/den
d) Koncentrace sérového kreatininu vyšší než 133 µmol/l nebo hodnota kreatininové clearance nižší než 40 ml/min
11. Která z uvedených léčiv nejsou u pacientů s hepatorenálním syndromem účinná?
a) Octreotid
b) Inhibitory ACE
c) Midodrin
d) Dopamin
12. Gastroezofageální refluxní choroba může způsobovat supraezofageální příznaky kterýmkoli z následujících mechanismů kromě:
a) Přímého kontaktu cílového orgánu s žaludeční kyselinou
b) Endokrinního účinku
c) Přenesené bolesti
d) Vagem zprostředkovaného refluxu
13. Který z následujících příznaků není indikací k ezofagogastroduodenoskopii při podezření na reflux?
a) Chronický kašel
b) Časné nasycení
c) Meléna
d) Váhový úbytek
14. Součástí úvodní léčby ušních, nosních a krčních projevů gastroezofageální refluxní choroby jsou režimová opatření a podání:
a) Blokátoru H2 receptorů každý večer
b) Inhibitoru protonové pumpy každý večer
c) Inhibitoru protonové pumpy dvakrát denně
d) Inhibitoru protonové pumpy dvakrát denně a blokátoru H2 receptorů večer
15. Jak často se při refluxní laryngitidě vyskytuje edém zadní stěny laryngu?
a) 20–30 %
b) 40–50 %
c) 60–70 %
d) 80–90 %
16. Který z následujících příznaků je typický pro urgentní inkontinenci?
a) Náhlé nucení na močení vyžadující neprodlené vyhledání toalety
b) Nutnost močení osmkrát a více denně
c) Pomočení se při kašli nebo kýchnutí
d) Noční močení
17. Která z následujících možností je považována za nejúčinnější léčbu urgentní inkontinence?
a) Perorální tolterodine (Detrusitol) – 2 mg denně
b) Cvičení pánevního dna
c) Perorální konjugované estrogeny – 0,625 mg denně
d) Uretrální ucpávky
18. Která z následujících možností léčby stresové inkontinence je nejlepší pro ženy s inkontinencí při cvičení?
a) Vaginální podpůrná tělíska
b) Alfa-adrenergní agonisté
c) Uretrální ucpávky
d) Vaginální estrogeny