Přeskočit na obsah

Bez dobré prevence nárůst diabetu nezastavíme

pacientka, lékařka, diabetes
Foto: shutterstock.com

V České republice došlo poprvé po více než padesáti letech sledování počtu pacientů s diabetem k jeho poklesu. Bohužel se ale nejedná o dobrou zprávu, počet pacientů s diabetem se totiž snížil v souvislosti s jejich zvýšenou úmrtností během covidové pandemie. I nadále se očekává, že nárůst diabetu bude pokračovat, a jediným způsobem, jak tuto situaci změnit, je zahájení kvalitní prevence.

Právě pacienti s diabetem, kterých s výjimkou loňského roku neustále přibývá, jsou pacienti, kteří jsou onemocněním COVID‑19 velmi ohroženi. „Ucelená data o počtu diabetiků za posledních 50 let ukazují, že počet diabetiků, který v roce 1970 dosahoval 260 000, narostl do letošního roku na jeden milion a padesát tisíc. Bohužel máme k dispozici i data, kde se jasně ukazuje, že v roce 2020 zemřelo o 10 000 pacientů s diabetem více než v předcházejících letech. Navíc údaje z mezinárodních publikací jasně potvrzují, že u pacientů, kteří nemají diabetes pod kontrolou, je šance na horší průběh covidu a úmrtí vyšší. Kvalitní léčba diabetu riziko komplikací snižuje,“ uvedl prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP.

S diabetem se v roce 2020 léčilo přes půl milionů klientů VZP (562 000). Každoroční nárůst výskytu této nemoci v populaci zastavila až pandemie COVID‑19 (viz tabulku).

24-21_C3a

„S diabetem se vloni léčilo o 10 000 méně klientů VZP než v roce 2019, tato statistika má bohužel s covidovou situací přímou souvislost,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek, podle něhož je namístě nyní diskutovat o tom, zda systém českého zdravotnictví je schopen pro pacienty s diabetem nabízet tu nejmodernější léčbu a doprovázet je celým systémem tak, aby k léčbě měli přístup včas, a zároveň zda tento systém umožňuje sledovat výsledky, zda jsou pacienti s tímto onemocněním léčeni efektivně a správně. Zatím se vzhledem k současnému životnímu stylu ale zdá, že diabetes zůstane strašákem i do budoucna.

Léčba diabetu dnes není levná a do budoucna lze počítat s dalším nárůstem nákladů. I přes pokles počtu diabetiků v roce 2020 náklady na léčbu tohoto onemocnění stabilně narůstají, což je dáno vyššími náklady na moderní léčivé přípravky i větším objemem péče o nejpočetnější věkovou skupinu diabetiků (70–79 let) (viz graf).

24-21_C3b

Náklady VZP na léčbu diabetu kontinuálně rostou, za posledních pět let o více než 20 procent. Vloni už dosáhly 8,3 mld. Kč, přes polovinu představují léky na předpis. Náklady na antidiabetika rostou zejména kvůli úhradám modernějších přípravků, jež mají méně nežádoucích účinků a také pozitivní vliv na některé další komorbidity pacientů s diabetem, jako je například prevence srdečního selhání, ledvinových onemocnění apod. Stále modernější je i léčba diabetu 2. typu. Od letošního roku byla zajištěna dostupnost inovativních antidiabetik ze skupiny agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP‑1 RA) pro širší skupinu pacientů. Jedná se o účinné látky podávané pacientovi v delších časových intervalech a podkožně.

Do pozadí naopak ustupují starší léčiva, která měla negativní vliv například na růst hmotnosti, riziko hypoglykémie, lékové interakce a další. Navíc získávají registraci stále další přípravky, které následně přicházejí na trh, spektrum léčebných možností se dále rozšiřuje a modernější léčba se otevírá širšímu spektru pacientů. Podmínky pro její nasazení se neustále aktualizují v souladu s doporučenými postupy a v rámci systému úhrad jsou tato kritéria upřesňována.

„Dále do nákladů vstupují úhrady dalších zdravotnických prostředků, jako jsou inzulinové pumpy nové generace, glukometry nebo senzory na monitorování glykémie. Právě senzory jsou například vůbec nejdražším zdravotnickým prostředkem, který hradí VZP jednotlivci. Jen v loňském roce je VZP zajistila pro 11 000 svých pojištěnců, což v nákladech pojišťovny znamená 411 milionů korun,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek s tím, že včasná a kvalitní kompenzace diabetu do budoucna náklady na toto onemocnění sníží. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta představují zhruba 15 000 Kč, u pacientů do věku 20 let však dosahují pětinásobku, což je způsobeno právě používáním moderních senzorů na monitorování glykémie.

Pokud jde o nárůst počtu pacientů s diabetem v jednotlivých krajích, nejvíce jich mezi lety 2016–2020 přibylo v Praze (o 6,5 %), Středočeském kraji (4,7 %), Karlovarském a Pardubickém kraji (4,4 %), naopak k poklesu v roce 2020 došlo v kraji Moravskoslezském (–3,86 %) nebo Olomouckém (–2,8 %). „Budeme zpracovávat další analýzy, čím je tato skutečnost dána. Nicméně právě Moravskoslezský kraj je charakteristický vyšším počtem pojištěnců ve vyšších věkových skupinách, takže je možné, že toto snížení zavinily právě komplikace v souvislosti s COVID‑19,“ uvedl ředitel Kabátek.

Klíčová role prevence a mezioborové spolupráce

Diabetes 2. typu se často objevuje u starší populace, přičemž zásadní roli zde hraje nezdravý životní styl. Prevence diabetu 2. typu je komplexní, zahrnuje především vhodný výběr stravy, dostatek pohybu a celkově zdravý životní styl. „Zde platí, a to nejen pro diabetes, ale i pro jiná chronická onemocnění, včetně onkologických, že nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem léčby je předcházení onemocnění, to znamená prevence. V případě diabetu je důležité, aby lidé měli dostatek informací o tom, co může toto onemocnění způsobit,“ uvedl Zdeněk Kabátek. VZP svým klientům nabízí řadu příspěvků, např. dospělým až 1 000 Kč na podpůrné přípravky pro odvykání kouření nebo dětemdospělým až 800 Kč, resp. 500 Kč na pravidelné pohybové aktivity. Pro klienty, kteří již diabetem trpí, má pojišťovna v nabídce příspěvek až 500 Kč na zdravotní pomůcky pro diabetiky, jako jsou například dezinfekční prostředky, testovací proužky, příslušenství k inzulinové pumpě apod. Jak ředitel Kabátek vysvětlil, do budoucna plánují konkrétní kroky k posílení zájmu klientů o své vlastní zdraví a k větší motivovanosti.

Následkem covidu se významně snížila pohybová a sportovní aktivita populace a došlo k nárůstu nadváhy a obezity zejména u dětí. „Obáváme se, že nám roste populace, která bude nezdravými návyky hodně ohrožena, a je jen dobře, že se do budoucna budeme zaměřovat na prevenci diabetu,“ upozornil prof. Prázný. Jak zdůraznil, život dobře léčeného pacienta, který dodržuje všechna režimová opatření a je správně medikován, se z hlediska prognózy blíží zcela zdravému člověku.

Proto je podle něho do budoucna právě prevence klíčovým prvkem ke zvládnutí narůstajícího počtu pacientů s diabetem. „Připravit kvalitní prevenci není jednoduché, musí být komplexní, být cílena individuálně, brát v potaz stravovací návyky, možnosti fyzické aktivity atd. K tomu potřebujeme široký záběr odborností od praktických lékařů a diabetologů až po odborníky na nutrici, sportovní lékařství atd. Věřím, že najdeme společnou cestu, jak účinnou prevenci připravit a formou chystaného Národního diabetologického programu ji i kodifikovat,“ uvedl prof. Prázný. S dokončením tohoto programu se počítá v roce 2022.

Své specifické místo by zde měli mít jak praktičtí lékaři, tak diabetologové. Role praktických lékařů, kteří přicházejí do styku s populací, jež často diabetes ještě nemá, je zejména v provádění správného screeningu metabolických onemocnění, včetně diabetu. „V současné době připravujeme spolu se SVL ČLS JEP doporučený postup pro prediabetes. U praktiků by mělo jít zejména o to, aby včas pacienta zachytili, nejlépe ve stavu prediabetu, kvalitně se o něho postarali, aby pokud možno do stadia diabetu vůbec nevstoupil. To se u velké části podařit může, zejména pokud prevence bude dělána kvalitně a důsledně,“ vysvětlil prof. Prázný. Tam, kde se to nezdaří, je potřeba zahájit antidiabetickou léčbu, včas ji intenzifikovat, a pokud se diabetes horší, včas pacienta odeslat k diabetologovi, který má jiné možnosti léčby, případně může poskytnout další pomoc např. v oblasti životního stylu. „Spolupráce existuje, ale jsme na začátku rozdělování si sféry zájmů. Jako diabetologové určitě praktickým lékařům nabízíme pomoc ve chvíli, kdy oni na zvládání onemocnění nestačí,“ popisuje prof. Prázný s tím, že od praktiků naopak očekávají, že pacienty budou k diabetologům posílat včas.

Např. program VZP PLUS – DIABETES je od roku 2019 nabízen poskytovatelům v oboru všeobecného praktického lékařství, ambulantním specialistům v oboru diabetologie a vnitřního lékařství. VZP je bonifikuje za důslednou péči o jejich pacienty s diagnózou diabetes mellitus. Cílem je zlepšení kvality poskytované péče, snížení rizika komplikací spojených s diagnózou diabetu, a tím snížení nákladů na následnou léčbu. V programu je hodnoceno pět kvalitativních kritérií, jako jsou vyšetření glykovaného hemoglobinu, cholesterolu, očí nebo ledvin.

Sdílejte článek

Doporučené