Dušek: Redukce interních lůžek nesmí ohrozit regionální dostupnost
Interní lékařství stojí před zásadní zkouškou udržitelnosti, kterou určuje kombinace demografického vývoje a stárnutí lékařské populace. Podle prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ředitele ÚZIS, současná produkce atestovaných internistů nedokáže nahradit očekávané odchody do důchodu a bez systémové reakce hrozí pokles dostupnosti interní péče. V rozhovoru pro Medical Tribune upozorňuje na nutnost strategického posílení vzdělávacích kapacit, řízené restrukturalizace akutních interních lůžek a ochrany ambulantní interny v kontextu rostoucí zátěže polymorbidních pacientů.
- Interní lékařství vedle primární péče představuje páteřní specializaci nejen českého zdravotnictví. Jak je na tom po personální stránce?
Interní lékařství nejenom že je, ale určitě bude jedním z páteřních segmentů medicíny. Dnes se samozřejmě v mainstreamu, vedle jiných témat, hodně mluví o vysoce specializované, superspecializované péči – a to je správně. Progres medicíny jde tímto směrem. Neměli bychom ale zapomínat, že za tímto pokrokem stojí obrovská masa pacientů, kteří jsou ve velmi polymorbidním stavu a potřebují dlouhodobou, nejen internistickou, ale i ošetřovatelskou péči. A těchto pacientů bude výrazně přibývat. V české populaci se jejich počet do roku 2035–2040 přibližně zdvojnásobí. U velmi nemocných geriatrických pacientů dokonce počítáme s tím, že se navýšení bude blížit i více než dvojnásobku.
Pokud se na obor vnitřního lékařství podíváme z „vrtulníkové perspektivy“, je situace zdánlivě uspokojivá. Jde o jeden z největších oborů, který se navíc velmi snaží o vzdělávání mladých lékařů. Evidujeme více než 6 000, resp. zhruba 6 500 aktivních úvazků. Z toho je však v tuto chvíli přibližně 2 300 úvazků ve věkové kategorii nad 60 let. V ambulantní sféře je potenciálně důchodových zhruba 1 380 úvazků a u těchto lékařů lze v horizontu deseti let očekávat odchod do důchodu.
Roční průměrná produkce atestovaných internistů se přitom pohybuje kolem 80. A to jsem to mírně nadhodnotil. Ale 80 × 10 je 800 – to není 1 600 nebo 2 000, které by byly potřeba k plné náhradě odchodů do důchodu. Takže i tento velký obor je v situaci, kdy současná produkce atestovaných lékařů nedokáže pokrýt přirozený úbytek.
Buď bude hledat rezervy uvnitř sebe sama – a ty samozřejmě vždy existují –, nebo by se měl snažit více využít zvýšené kapacity lékařských fakult a vychovat o desítky procent více internistů. Protože na tento obor skutečně míří demografická tsunami potenciálních pacientů.
- Co data říkají o vývoji počtu akutních interních lůžek?
Vývoj akutních interních lůžek je dlouhodobě spíše neměnný – tedy vlastně žádný vývoj, jejich počet stagnuje. Právě to ale otevírá velkou výzvu k určité rozumné restrukturalizaci. Může to sice na první pohled působit trochu paradoxně vzhledem k tomu, že pacientů bude přibývat, ale tito pacienti by neměli být dominantně řešeni v akutní lůžkové péči.
Pojďme se na to dívat v pozitivním duchu – hospitalizace se zkracují, péče je efektivnější a logicky klesá její produkce. Určitá rezerva pro restrukturalizaci interních lůžek tedy existuje – řekněme kolem dvaceti procent. Zároveň ale jednoznačně upozorňuji, že by to nemělo vést k masivní redukci v oblastních a regionálních nemocnicích. Právě tam totiž internistická zátěž seniorní, geriatrické populace už nyní narůstá. Od roku 2014 vzrostla přibližně o 25 procent a do roku 2035 může při zachování tohoto trendu narůst až na dvojnásobek.
- Co data ÚZIS říkají o postavení ambulantních internistů a ambulantní interny?
Nemám teď úplně čerstvě v hlavě přesná čísla, ale těch ordinací je zhruba do tisíce. Jejich postavení je podobné jako u jiných specializovaných oborů. Především bych však měl obavu o udržení těchto kapacit. Jak už jsem říkal, zhruba 1 380 úvazků ambulantních internistů je ve věku 60+, tedy potenciálně v důchodovém věku.
Pokud nedojde k navýšení počtu lékařů, kteří budou v tomto oboru atestovat, a zároveň k zatraktivnění interny pro mladé lékaře, hrozí, že kapacity ambulantní interny budou spíše klesat. A to podle mého názoru není dobře. Jde to totiž proti demografickému vývoji, který je nevyhnutelný a který nás v následujících letech čeká.