Polovina Čechů sleduje chytrým zařízením svůj stav
Lidé jsou poměrně otevření telemedicíně a zvyklí na měření kroků nebo dalších údajů o zdraví. Výsledky průzkumu představil na konferenci LIFMAT Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos. Online výzkum mezi lidmi ve věku 18 až 65 let na kvótně reprezentativním vzorku populace vznikl koncem srpna a oslovil 1 050 respondentů.
Agentura se zajímala, nakolik je pojem telemedicína mezi lidmi běžný. Patnáct procent respondentů vysloveně ví, co je telemedicína, 29 procent uvedlo, že o telemedicíně někdy slyšelo, a 56 procent dotázaných uvedlo, že nevědí, co pojem znamená, a o telemedicíně neslyšeli.
Když následně všichni respondenti dostali možnosti, co si pod pojmem telemedicína představují, největší díl z nich označil, že to je komunikace mezi pacientem a lékařem na dálku pomocí telefonu nebo videa místo běžné kontroly. To je telemedicína podle 66 procent lidí. Čtvrtina dotázaných zaškrtla také sběr dat z mobilního telefonu a různých zařízení a jejich sdílení s lékařem, 18 procent posílání receptů. Sedmnáct procent lidí i poté, co dostali na výběr různé možnosti, nadále uvedlo, že si pod pojmem telemedicína nic nepředstaví.
Průzkum se dále zaměřil na otázku vnímání bezpečnosti telemedicíny. Při vyšetření a léčbě na dálku se obává o bezpečnost dat 28 procent lidí. Nepovažují za bezpečné, aby poskytli informace o svém zdraví online. Naopak 23 procent to považuje za zcela bezpečné a 36 procent za bezpečné pouze pro zasílání neosobních informací, třeba tlaku, teploty a podobně. 13 procent respondentů uvedlo, že nevědí nebo neumějí bezpečnost dat při telemedicíně posoudit.
Celkově je podle agentury Ipsos velká část lidí v Česku telemedicíně otevřena, ale za zcela rovnocennou s osobní návštěvou lékaře ji většinou nepovažují. Respondentů se ptali, jestli by důvěřovali lékaři, který by léčbu řešil dálkově. Třináct procent lidí v této souvislosti považuje telemedicínu za rovnocennou, 21 procent ji přijímá, pokud ušetří jejich čas nebo čas lékaře, 28 procent jako méně častý doplněk pravidelných návštěv. Na druhou stranu pro 19 procent lidí je telemedicína důvěryhodná, jen pokud sami nemohou navštívit lékaře ani on je, a pro 19 procent není vyšetření na dálku důvěryhodné vůbec.
Výzkumníci se dále zaměřili na to, jak moc jsou mezi lidmi rozšířena nositelná zařízení pro sledování ukazatelů zdravotního stavu. Zde 51 procent lidí uvedlo, že používají chytré zařízení pro sledování zdravotního stavu nebo životního stylu, a 26 procent ze zbytku si nějaké zařízení pro sledování svého stavu plánuje (nebo spíše plánuje) pořídit. Nejčastěji lidé sledují svou hmotnost, tlak a množství kroků, dále spánek a hydrataci. Polovina dotázaných má blízké, u kterých by uvítali znalost různých měření zdravotního stavu.
„Jsme svědky toho, že naši pacienti ve věku kolem sedmdesáti let si dobře sledují hodnoty pro aplikace,“ komentoval to obezitolog a organizátor konference doc. Martin Matoulek.