Tichá kombinace až třikrát zvyšující riziko úmrtí
Nemocných s CHOPN přibývá, stejně tak i pacientů s obstrukční spánkovou apnoe. A narůstá tak i skupina pacientů, u nichž se vyskytují obě tato onemocnění současně. Ti čelí až třikrát většímu riziku smrti než ti, u nichž se tyto dvě nemoci nepřekrývají. Úmrtnost lze významně snížit léčbou – problém je, že většina lidí o tom, že těmito nemocemi trpí, často neví. Proto pneumologové v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci, který připadá na 19. listopad, upozorňují i na toto nebezpečí.
Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v ČR přes 250 000 pacientů, nicméně lékaři odhadují, že její výskyt je daleko vyšší. Úmrtnost na toto závažné onemocnění celosvětově neustále roste. V roce 2021, kdy na CHOPN zemřelo 3,71 milionu osob, již tato nemoc zaujímala třetí příčku za ICHS a cerebrovaskulárním onemocněním v příčinách úmrtí (1990 – 6. místo). V ČR ročně průměrně umírá 3 500–4 500 lidí přímo na CHOPN, mnoho dalších umírá s CHOPN – nejčastěji na bronchogenní karcinom nebo na kardiovaskulární onemocnění.
Včasnou léčbu CHOPN komplikuje fakt, že lidé s tím, že se jim špatně dýchá, přicházejí k lékaři až v pokročilé fázi nemoci. „Bohužel ke mně drtivá většina pacientů přijde až s těžce omezenými plicními funkcemi. Když se CHOPN rozvíjí, mají sto procent plicních funkcí a nemoc se dlouho neprojevuje. Pak se funkce pomalu horší, ale to si pacienti vysvětlují špatnou fyzickou kondicí, kouřením nebo věkem. Ti, co mají sedavé zaměstnání, poznají, že je něco špatně, ještě později než například sportovci. Pro léčbu si tak přicházejí velmi pozdě a plíce už nelze přimět k tomu, aby fungovaly jako dříve,“ vysvětluje doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka.
V současnosti přitom dušnost u CHOPN lékaři dovedou výrazně snížit, a léčit tak dopady tohoto onemocnění, i když zatím samo o sobě zůstává nevyléčitelné. Ve snaze o časný záchyt CHOPN se proto pneumologové zaměřují na osvětu a edukaci a pořádají řadu akcí, aby vyšetření dostali co nejblíž veřejnosti. I letos si tak lidé na několika místech v ČR (Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové) mohou nechat své plicní funkce zkontrolovat. Do roku 2025 využilo možnost tohoto preventivního spirometrického vyšetření na 15 000 zájemců. Letošní přednášková vzdělávací akce Den pro zdravé plíce se uskuteční 21. listopadu od 9.00 do 13.30 hodin a sledovat ji lze online na stránkách www.copn.cz.
Nebezpečná dvojice CHOPN a OSA
Jestliže lékaři odhadují, že o CHOPN neví až dvojnásobek diagnostikovaných, u obstrukční spánkové apnoe (OSA) je situace ještě horší. O tomto onemocnění neví odhadem 80 procent postižených, tedy dalších přibližně 200 000–300 000 lidí bez diagnózy, a tedy i léčby.
OSA je nejčastější poruchou dýchání ve spánku a souvisí nejčastěji s obezitou, ale i dalšími rizikovými faktory, jako je věk nebo mužské pohlaví. „CHOPN a spánková apnoe se bohužel často překrývají. U pacientů tak dochází k hlubším a delším poklesům kyslíku v krvi než u každé z těch nemocí samostatně. To zatěžuje srdce, mozek i plíce. Pacienti s takovou kombinací čelí vyššímu riziku komplikací a úmrtnosti. CHOPN sama o sobě zkracuje život o 5–10 let v závislosti na závažnosti stadia, neléčená spánková apnoe o 7–10 let. Kombinace těchto nemocí je proto doslova vražedná,“ popisuje prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Na překryv chorob by měli lékaři myslet, když si například člověk s CHOPN stěžuje na ranní bolest hlavy, denní spavost nebo chrápání, stejně tak, jako když naopak člověk se spánkovou apnoe kašle, zadýchává se či kouří.
Kouření jako hlavní zabiják
Jak odborníci varují, kouření je jednou z nejčastějších příčin vzniku obou nemocí – odvyknout cigaretám se ale podaří jen zlomku uživatelů. „Jistou dobu jsme doufali, že výměna cigaret za vapování pomůže, ale nedávné studie ukázaly, že ani to v odvykání nepomáhá. Spíše naopak, závislost na nikotinu prodlužuje,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Jak potvrzuje doc Pauk, právě kouření je jedním z hlavních rizikových faktorů, který se na vzniku CHOPN podílí z 85 procent. Jedná se o všechny druhy cigaret, doutníky, dýmky, marihuanu a pasivní kouření. Dalším rizikem je expozice škodlivinám v exteriérech a interiérech (znečištěné ovzduší, spalování biomasy a uhlí v domácnostech, znečištěné pracovní prostředí), která přispívá v ČR ke vzniku onemocnění až v 15 procentech. Vedle vnějších faktorů se na vzniku CHOPN podílejí i faktory vnitřní – dědičné faktory, např. deficit α1-antitrypsinu, porucha růstu plic, ale i špatný socioekonomický stav, mužské pohlaví, vyšší věk, respirační infekce, výživa a přítomnost dalších komorbidit.
„Na geny musíme myslet, některé můžeme i testovat. Dnes má každý kuřák vyšetřen α1-antitrypsin, jehož nedostatek, který mimo jiné podněcuje i kouření, způsobuje právě toto závažné onemocnění,“ říká doc. Pauk s tím, že i když dalším rizikovým faktorem je stárnutí, jedinec s citlivými geny, který kouří, může onemocnět již ve 30 letech. Zanechání rizik, která můžeme ovlivnit, podle něho jednoznačně pomůže v prodloužení doby do invalidity a následně do úmrtí. U osob, u nichž je nemoc zastižena v časných stadiích, často stačí, když přestanou kouřit.
Jak odbornící varují, tabák zabíjí každou čtvrtou sekundu jednoho obyvatele planety, na následky kouření ročně zemře 8 milionů lidí. Zároveň zvyšuje riziko řady plicních nemocí:
- 22× zvýšené riziko karcinomu plic,
- 2× zvýšené riziko reaktivace latentní tuberkulózní infekce,
- u každého pátého kuřáka se vyvine CHOPN,
- děti kuřáků mají zvýšené riziko rozvoje a zhoršení astmatu,
- zvýšené riziko rozvoje plicní fibrózy,
- zvýšené riziko infekcí.
„Nyní se hodně přechází na elektronické cigarety, ty ale rozhodně nejsou zdravější. Většina elektronických cigaret je s nikotinem. A bohužel výrazně narůstá kouření těchto cigaret mezi mladými lidmi. Smutné je i to, že velmi narůstá počet mladých lidí, kteří používají nikotinové sáčky, jejichž užívání vyvolává rychlou závislost na nikotinu, jež se může přesmyknout i v jiné závislosti,“ varuje prim. Čierná Peterová (viz graf 1 a 2).
Prevence zachraňuje životy, ale zůstává opomíjena
Nejedná se jen o prevenci CHOPN, ale i ostatních onemocnění. MUDr. Čierná Peterová připomněla, jak důležité je, že preventivní programy jsou podporovány státem. Z lékařského pohledu dělíme prevenci na primární (zdravý životní styl, nekouření, očkování), sekundární (aktivní vyhledávání nemocí pomocí screeningu a preventivních programů, role rizikových faktorů) a terciární (dispenzarizace a stabilizace chronických onemocnění).
Pneumologové upozorňují, že lidé s CHOPN by se měli nechat pravidelně očkovat proti covidu-19, pneumokokům, RS virům, pásovému oparu a chřipce. „Patří mezi ohrožené skupiny, u nichž by tyto infekce mohly výrazně zhoršit průběh původního onemocnění,“ dodává MUDr. Ivana Čierná Peterová s tím, že nastává doba sezónních respiračních infektů a očkování je potřeba věnovat pozornost. Vakcinace je v rukou především praktických lékařů, nicméně očkovat mohou i pneumologové.
V rámci sekundární prevence jsou velkým pomocníkem preventivní programy, k nimž patří Program časného záchytu karcinomu plic zahájený v roce 2022. Právě karcinom plic je nejčastější příčinou úmrtí mezi onkologickými diagnózami. Ročně onemocní 6 600 osob a 5 100 jich umírá. „Bohužel 66 procent z těch, které diagnostikujeme, mají pokročilé onemocnění,“ podotýká MUDr. Čierná Peterová s tím, že preventivní program je určen pro kuřáky (55–74 let, minimum 20 balíčkoroků). V roce 2022 bylo do programu zapojeno 23 procent praktických lékařů, dnes je to již 50 procent, z celkového počtu 301 pneumologických pracovišť se jich zapojilo 99 procent.
Za čtyři roky se praktickým lékařům a pneumologům podařilo oslovit téměř 48 000 osob, z nichž 51 procent souhlasila s účastí v programu. Za toto období bylo vyšetřeno pneumologem 22 947 osob (111 002 napřímo bez předchozí návštěvy u PL) a 17 000 jich podstoupilo první nízkodávkové CT. Více než polovině osob s pozitivním LDCT a záznamem v NOR byl diagnostikován adenokarcinom. Celkem 48 procent (n = 66) osob mělo onemocnění diagnostikováno v časném stadiu 1 a přibližně 37 procent (n = 52) v pokročilých stadiích 3 a 4. Díky tomuto programu se daří zachytávat pacienty v časném stadiu, kdy, pokud lze onemocnění odoperovat, dochází k úplnému vyléčení. Za čtyři roky programu se lékařům podařilo oslovit každého devátého těžkého kuřáka.