Výzkum: Nadváhu nebo obezitu má přes 60 procent dospělých Čechů
Více než 60 procent dospělé české populace má nadváhu nebo obezitu a průměrná hodnota BMI dosahuje 27,9 kg/m2. Ukazuje to aktuální výzkum agentury Ipsos pro Společnost klinické obezitologie, který navazuje na šetření z let 2013 a 2020. Data potvrzují, že česká populace se z postcovidového období z hlediska hmotnosti dosud nevzpamatovala – přestože se další růst výskytu obezity zastavil, návrat k nižší hmotnosti nenastal. Obezita tak zůstává významným zdravotním problémem s dopady na délku života i potřebu systematického přístupu k prevenci.
Nadváha a obezita zůstávají významným zdravotním problémem české populace a data z posledního výzkumu Společnosti klinické obezitologie potvrzují, že postcovidové období nepřineslo očekávaný návrat k nižší hmotnosti. Přestože se tempo nárůstu obezity ve srovnání s předchozími lety zpomalilo, současná úroveň nadváhy a obezity zůstává vysoká a prakticky se nemění. Výzkum agentury Ipsos zároveň naznačuje souvislost hmotnostních trendů se životním stylem a pohybovými návyky populace.
Pandemie jako zlom, stagnace na vysoké úrovni
Pandemie covidu-19 se podle autorů výzkumu stala klíčovým momentem, který urychlil nárůst hmotnosti u značné části populace a jeho důsledky jsou patrné i několik let po jejím odeznění. „Během pandemie většina populace přibrala. Uzavření sportovišť, omezení pohybu a stres z pandemie přispěly k růstu hmotnosti, ze které se česká populace dosud nevzpamatovala,“ uvedl prof. Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti JEP.
Aktuální šetření navazuje na předchozí výzkumy realizované v letech 2013 a 2020 a umožňuje sledovat vývoj hmotnostních trendů v delším časovém horizontu. Zatímco mezi roky 2013 a 2020 došlo k výraznému nárůstu výskytu obezity, v posledních letech se tempo tohoto růstu zastavilo. Podle odborníků však nejde o pozitivní obrat, ale spíše o stagnaci na vysoké úrovni, která nepřinesla očekávaný návrat k nižší hmotnosti.
Normální hmotnost má v současnosti pouze 30 procent mužů a 40 procent žen. Průměrná hodnota BMI činí 27,9 kg/m2, což odpovídá kategorii nadváhy a přibližuje se hranici obezity. Data tak potvrzují, že většina dospělé populace se dlouhodobě pohybuje v pásmu zvýšeného zdravotního rizika.
Obvod pasu zůstává rizikovým faktorem, zejména u žen
Podrobnější pohled na antropometrická data ukazuje, že rizikové parametry se v některých skupinách dále mění.
Průměrný obvod pasu mužů se dle zjištění Společnosti klinické obezitologie od posledního měření téměř nezměnil, což odpovídá celkové stagnaci hmotnostních parametrů. U žen je však patrný mírný nárůst – jejich průměrný obvod pasu vzrostl o více než jeden centimetr. Silně rizikový obvod pasu má přitom 47 procent žen, což představuje významný marker zdravotního rizika.
Autoři výzkumu proto upozorňují, že zastavení růstu obezity nelze zaměňovat se zlepšením. Přetrvávající vysoké hodnoty BMI a obvodu pasu naznačují pokračující zátěž spojenou s chronickými onemocněními vázanými na nadváhu, a to i v situaci, kdy se situace může jevit jako stabilizovaná. Tento trend se promítá i do výskytu přidružených onemocnění. Více než čtvrtina respondentů se léčí s arteriální hypertenzí, 11 procent s diabetem a téměř polovina uvádí výskyt obezity v rodině, což ukazuje na význam rodinné zátěže v rozvoji onemocnění.
Závažnost těchto dopadů podtrhuje také pohled na dlouhodobou prognózu pacientů s vyššími stupni obezity. Prof. Martin Matoulek, předseda Společnosti klinické obezitologie a České společnosti tělovýchovného lékařství, připomněl, že podle mezinárodní studie publikované v New England Journal of Medicine mají osoby s BMI nad 35 kg/m2 o pět až deset let kratší očekávané dožití oproti jedincům s hodnotou BMI v rozmezí 22–25 kg/m2. Riziko se přitom dále zvyšuje u osob s nízkou fyzickou zdatností.
Výsledky výzkumu současně poukazují na nízkou míru odborné intervence. Pouze 14 procent respondentů konzultuje svou hmotnost s lékařem, a to i přes prokazatelná zdravotní rizika spojená s nadváhou a obezitou. Současně data ukazují, že pravidelnou pohybovou aktivitu uvádí přibližně polovina populace, přičemž aktivní životní styl souvisí s průměrným snížením BMI o více než 2 body.
Na potřebu komplexnější a dostupnější podpory pacientů s nadváhou a obezitou v této souvislosti upozorňuje i MUDr. Tom Philipp, MBA, předseda správní rady VZP ČR a místopředseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny. „Čísla potvrzují, že obezita není jen problém jednotlivce, ale celé společnosti. Potřebujeme dostupná místa a programy, kde lidé s nadváhou a obezitou získají komplexní odbornou péči – lékařskou, nutriční i pohybovou,“ zdůraznil.
Současná data tak potvrzují, že bez systematického propojení odborné péče a podpory zdravého životního stylu nelze očekávat výraznější posun ve vývoji hmotnostních trendů české populace.