Přeskočit na obsah

Úskalí péče o novorozence

Velký zájem posluchačů vyvolala přednáška MUDr. Ivy Burianové z Novorozeneckého oddělení FTN v Praze na téma „Novorozenec s nízkou porodní hmotností v péči praktického lékaře“. Doktorka Burianová zdůraznila význam spolupráce praktických lékařů pro děti a dorost s dalšími odborníky (oftalmology, neurology, foniatry a fyzioterapeuty) v souvislosti s narůstajícím počtem nedonošených novorozenců. Dále připomněla význam dobře vedené strategie výživy pro dlouhodobé zdraví původně nedonošeného dítěte. Optimální výživou pro rychle rostoucí nedonošené dítě je mateřské mléko. Při nedostatečné tvorbě mléka nebo neschopnosti dítěte sát dostatečný objem mateřského mléka je vhodné zahájit dokrmování mateřským mlékem nebo speciální umělou výživou pro nedonošené. K hodnocení adekvátnosti výživy patří pravidelné monitorování růstových parametrů dítěte. Ke sledování růstu nedonošeného dítěte je vhodné používat standardizované percentilové grafy pro růst, vývoj hmotnosti a obvodu hlavy. Grafy jsou však odvozeny ze studií růstu dětí s normální porodní hmotností, proto je nutné používat pro nedonošené děti hodnotu korigovaného věku. Existují však i růstové grafy odvozené z populace dětí s nízkou porodní hmotností. Pro odhalení růstového selhání je nutná analýza percentilového grafu a posouzení růstové rychlosti. Doktorka Burianová dále zdůraznila, že časná nutriční podpora s adekvátním obsahem kalorií, bílkovin a minerálů spolu s vitaminem D pozitivně ovlivňuje růstové parametry nedonošeného dítěte a snižuje riziko osteopenie z nezralosti (rachitidy). Toto metabolické onemocnění kostí postihuje především nedonošené novorozence s porodní hmotností pod 1 500 g. Nedostatečná mineralizace kostní matrix se projevuje poruchou lineárního růstu kostí, typickými kostními deformitami a patologickými frakturami.

Se žloutenkami se více setkávají praktici Bohatou diskusi také vyvolala přednáška MUDr. Jiřího Zacha ze stejného pracoviště na téma „Problematika novorozeneckých žloutenek v ambulanci praktického lékaře“. Doktor Zach připomněl, že klinicky zjevnou žloutenku má v prvních dnech života až 65 % novorozenců. Dále přehledně vysvětlil rozdílné příčiny i možné komplikace nekonjugované a konjugované hyperbilirubinémie. V současné době jsou novorozenci propouštěni z novorozeneckých oddělení relativně časně, po třech dnech, čímž problém novorozeneckých žloutenek přechází na praktické dětské lékaře, kteří se ve svých ordinacích nejčastěji setkávají s nekonjugovanou formou hyperbilirubinémie, kam patří fyziologická žloutenka novorozenců, žloutenka z mateřského mléka, žloutenka při hemolýze vyvolané inkompatibilitou krevních skupin či žloutenkou při infekcích. Konjugované hyperbilirubinémie se vyskytují relativně vzácně. U novorozence se však vždy jedná o patologický stav představující závažný diferenciálně diagnostický problém. Přibližně 60 % všech konjugovaných hyperbilirubinémií je v tomto věku způsobeno idiopatickou obrovskobuněčnou neonatální hepatitidou a extrahepatální atrezií žlučových cest.

Endokrinopatie novorozence

Program semináře zakončil MUDr. Jaroslav Škvor, CSc., z Dětské kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem velmi zajímavým pohledem na oblast endokrinologie novorozence. Primář Škvor zdůraznil, že na možné endokrinopatie může upozornit defekt střední čáry nebo syndrom dysmorfie. V jejich zařazení může pomoci databáze OMIM (Online Mendelian Inheritance in Man), zjištění retardace růstu, makrosomie, mikropenis, hypoglykémie, prolongovaného ikteru, tetanie, křečí a hypotonie. U poruchy vývoje genitálu je třeba zjistit, zda jsou hmatné gonády, jaký je stupeň virilizace (stupnice dle Pradera) a hyperpigmentace genitálu (známka zvýšené sekrece ACTH), dále vyšetřit zevní ústí uretry, vaginy a změřit délku penisu. Významné je zavedení screeningu CAH (kongenitální adrenální hyperplazie).

„Při časném nerozpoznání tohoto stavu hrozí u chlapců potenciálně fatální solná krize,“ připomněl MUDr. Škvor. Při hodnocení zevního genitálu nezralých novorozenců je třeba vzít v úvahu, že klitoris a labia minora relativně prominují a testes bývají obvykle nesestouplá do 34. týdne. Zjištění zvýšených koncentrací TSH v séru při screeningu kongenitální hypothyreózy (SKH) vyžaduje ihned další vyšetření (sTSH, fT4, fT3, autoprotilátek, tyreoglobulinu, RTG vyšetření kolene pro stanovení kostního věku, scintigrafické a sonografické vyšetření štítné žlázy a dále vyšetření sluchu a genetiky) a okamžitou léčbu thyroxinem. Z důvodu možného selhání screeningu je třeba i dnes dobře znát klinické projevy kongenitální hypothyreózy.

Je diskutováno další sledování novorozence matky s thyreopatií a otázky kolem kojení. Příčina hypothyroxinémie nezralých novorozenců je komplexní, je však spíše fyziologická než patologická a častá u novorozenců s hmotností pod 1 500 g a při narození do 30. týdne. Suplementace tyroxinem zde není indikována, je však třeba vyloučit periferní i centrální hypothyreózu a dále dítě sledovat. Na konci svého sdělení primář Škvor potvrdil, že antenatální příprava matky kortikoidy na předčasný porod snižuje mortalitu a vážné komplikace prematurity. U postnatálního podávání kortikoidů jsou však výsledky nejednotné. Inhalační i systémové podávání vede k supresi nadledvin po léčbě delší než 7 až 10 dnů. Po náhlém vysazení je třeba pamatovat na možnost vzniku insuficience nadledvin různého stupně.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2007, strana A10

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…