Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 26. leden 2020 | Svátek má Zora
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Markery sepse klinický význam

Markery sepse klinický význam

Medicína po promoci 2/2009
30.04.2009 00:00
Autor: Frank M. Brunkhorst

Souhrn

Hlavní příčinu vysoké letality upacientů stěžkou sepsí ase septickým šokem představuje opoždění při stanovení diagnózy apři zahájení intenzivní antibiotické léčby. Jediným markerem sepse, který splňuje klinické požadavky, je vsoučasné době prokalcitonin. Příliš dlouhé trvání antibiotické léčby zvyšuje riziko mikrobiální rezistence, potenciální toxicitu iekonomické náklady. Na podkladě průběžných kontrol PCT lze délku léčby zkrátit. Některé markery sepse jsou přínosem pro diagnostiku, ale nemohou nahradit klinickou zkušenost vinfektologii avintenzivní medicíně. Jako uvšech laboratorních vyšetření, nálezy musejí být interpretovány vklinickém kontextu.

Resümee

Verschleppung der Diagnose und zu späte Einleitung einer kalkulierten antimikrobiellen Therapie sind wesentliche Ursachen für die hohe Letalität der schweren Sepsis und des septischen Schock. Procalcitonin ist der gegenwärtig einzige Sepsismarker, der den klinischen Anforderungen genügt. Eine zu lange antimikrobielle Therapie steigert die Resistenzraten, die Toxizität und die Kosten. Procalcitonin-Verlaufsmessungen sind geeignet, die Dauer einer antimikrobiellen Therapie zu verkürzen. Sepsismarker erhöhen die diagnostische Präzision, ersetzen aber infektiologisches und intensivmedizinisches Wissen nicht und müssen wie alle Labormarker im klinischen Kontext interpretiert werden.

Epidemiologie sepse

Podle studie, kterou vypracovala odborná skupina pro sepsi (SepNet), je na jednotkách intenzivní péče vNěmecku každoročně léčeno 75000 osob (110 na 100000 obyvatel) stěž­kou sepsí, popřípadě se septickým šokem, a79000 osob (116 na 100000 obyvatel) se sepsí.8 Utěžké sepse, popř. septického šoku, činí úmrtnost během hospitalizace 54%. Scelkovým­ počtem 154000 pacientů se sepse­ řadí na sedmé místo mezi život ohro­žujícími onemocněními as60000 případy úmrtí na třetí místo mezi příčinami smrti. Přímé náklady spojené sintenzivní léčbou se pohybují kolem 1,77 miliard euro, nepřímé náklady spojené se sepsí dosahují 4,5 miliard euro.

Systémová zánětlivá reakce

Systémová zánětlivá reakce organismu (SIRS) představuje upacientů se sepsí významný rizikový faktor pro rozvoj orgánové dysfunkce, spolu sne­dostatečnou tkáňovou perfuzí aoxygenací.10,19 Vrámci SIRS dochází krůzným změnám vmetabolismu imunokompetentních buněk ibuněk parenchymatózních orgánů, stoupá tvorba prozánětlivých iprotizánětlivých mediátorů (IL-16, IL-2, IL-6, TNFα; IL-10, GCSF), metabolitů (NO, neopterin) areaktivních kyslíkových sloučenin (ROS). Dále se mění imunologická reaktivita (HLA-DR), syntéza proteinů afunkčních proteinů (prokalcitonin, CRP, LBP ajiné proteiny akutní fáze) aje indukována apoptóza.

Časná diagnóza je nezbytná

Selhání některých nových terapeutických metod úzce souvisí snedostatky vdiferenciální diagnostice sepse. Jak bylo opakovaně prokázáno, časná diagnóza, která umožňuje okamžité uplatnění účinných opatření, vý­znamně ovlivňuje letalitu.11,18 Stále však dochází ktomu, že jak vpřednemocničním období, tak ipo přijetí pacienta uplyne mnoho hodin, než je stanovena správná diagnóza azahájena příslušná léčba na jednotce intenzivní péče (obr. 1). Využití citlivých aspecifických biochemických aimunologických metod pro časnou diagnózu sepse může tedy přispět ke snížení vysoké morbidity aletality. Zatímco některé genomové, mikrobiální abiochemické testy jsou vestadiu výzkumu, existuje již několik metod, které byly pečlivě ověřeny vklinických studiích apoužívá se jich též vnemocniční praxi (tab. 1).

Prokalcitonin

Prokalcitonin (PCT) je prohormon kalcitoninu omolekulové hmotnosti 13 kDa, který se za normálních poměrů tvoří vC-buňkách štítné žlázy. Po rozštěpení endopeptidázami vzniká zprokalcitoninu hormon kalcitonin, uvolňovaný do krevního oběhu. Uzdravých jedinců činí plazmatická koncentrace PCT < 0,1 ng/ml, naproti tomu při těžké sepsi se může zvýšit 5000 až 10000krát, přičemž koncentrace kalcitoninu zůstává vmezích normy.6 Prokalcitonin má biologický poločas asi 24 hodin, kdežto kalcitonin pouze asi 10 minut.7,13 Místo vzniku PCT při sepsi ani jeho biologická funkce nejsou dosud dostatečně objasněny, zdá se však, že může být secernován téměř vevšech tkáních, nejen veštítné žláze. Nejsilnější stimulační účinek na uvolňování PCT mají endotoxiny gram-negativních bakterií; srovnatelný vzestup PCT vyvolávají též gram-pozitivní mikroby amykotické infekce, ale nikoli infekce virové. Ubakteriálních infekcí stoupá PCT vkrvi již za dvě hodiny, tedy rychleji než CRP, pomaleji než cytokiny.7 Zlaboratorního hlediska je výhodou PCT velká biostabilita ex vivo, takže ipo 12 hodinách při pokojové teplotě obsahuje vzorek plazmy více než 90% testované látky.13 Podle současných znalostí se prohormony, jako je PCT, neváží na buněčné receptory ani na jiné proteiny.

Časná diagnóza adiferenciální diagnóza sepse

Včetných klinických studiích se PCT osvědčil jako citlivý aspecifický ­marker těžké sepse aseptického šoku.2,6,9,14,16 Při plazmatické koncentraci PCT < 0,5 ng/ml lze těžkou sepsi vyloučit, hodnoty vrozmezí 1,0–2,0 ng/ml se zpravidla vyskytují upa­cientů svysokým rizikem sepse, koncentrace PCT > 10,0 ng/ml svědčí opokročilém orgánovém selhání mimo ložisko infekce.4,6,16,20,21,24 Vuvedených studiích byla zjištěna senzitivita testu 89–96 %, specificita 78–94%, při hraniční hodnotě 1,0–2,0 ng/ml. Harbath aspol. prokázali, že vyšetřením PCT lze významně zvýšit senzitivitu ispecificitu běžných klinických alaboratorních parametrů užívaných vdiagnostice sepse.9 Jak již bylo uvedeno, vysoké hodnoty PCT indikují stavy orgánového selhání při těžké sepsi, popřípadě septickém šoku. Vyšetření PCT umožňuje rozlišit infekční aneinfekční etiologii systémového zánětu, což může mít ukonkrétních pacientů důležité terapeutické konsekvence. Vklinických situacích, kdy dochází kpřemístění endotoxinů vdůsledku hemodynamického selhání, jsou hodnoty plazmatické koncentrace PCT rovněž vysoké. Vtakových případech se doporučuje vyšetřovat PCT denně, aby se včas aspolehlivě rozpoznaly septické komplikace.

Řízení antimikrobní léčby

Nitrožilní antimikrobní léčba, zahájená časně asprávně dávkovaná podle individuálního rizikového profilu, snižuje letalitu upacientů sgram--negativní igram‑pozitivní bakteriémií ipřiseptickém šoku.10,24 Je ne­zbytné, aby se vpřípadě těžké sepse nebo septického šoku začalo santibiotickou léčbou co možno nejdříve – do jedné hodiny po začátku příznaků.20 Podle nejnovějších doporučení Německé společnosti pro sepsi (DSG, Deutsche Sepsis-Gesellschaft) by se měl zvolený režim antibiotické léčby přehodnotit vždy za 48–72 hodin, na podkladě klinických amikrobiologických kritérií, aby bylo možno redukovat spektrum antibiotik, atím riziko rezistence, potenciální toxicitu iekonomické náklady. Rovněž odélce trvání léčby je nutno rozhodnout podle klinické odpovědi.20 Uskutečnění uvedených doporučení vpraxi je však často obtížné, protože klinická imikrobiologická kritéria pro terapeutické rozhodování jsou dosud nedostatečná. Častou příčinou nadměrné, popřípadě příliš dlouhé antibiotické léčby jsou na jedné straně obtíže při stanovení přesné diagnózy aodhadu perzistence infekce, na druhé straně vysoké riziko úmrtí vdů­sledku nedostatečné léčby. Na jednotkách intenzivní péče se vsoučasné době aplikuje 49% zcelkového počtu použitých antibiotik pacientům spodezřením na infekce dýchacích cest, přičemž v63% nelze infekční agens mikrobiologicky prokázat.21 Proto je zdokonalení diagnostiky naléhavým úkolem.

Díky novým citlivějším metodám stanovení prokalcitoninu (dolní hra­ni­ce 0,04ng/ml) lze nyní snáze diagnostikovat amonitorovat také lehké­, neseptické infekce, unichž plazmatická koncentrace PCT nepřesahuje 0,5ng/ml (obr. 2). Vran­do­mizované klinické studii bylo prokázáno, že při použití algoritmu založeného na PCT lze upacientů skomunitní pneumonií snížit trvání antibiotické léčby ze13 na šest dní, aniž je výsledek léčby méně spolehlivý.4 Stejní autoři pro­vedli randomizovanou studii u243 pacientů spodezřením na lehkou infekci dolních dýchacích cest azjistili, že jednorázové vyšetření PCT umožní omezit nasazení antibiotické léčby (z83 % na 44 %) asnížit její délku (z12,8 na 10,9 dní). Výsledky této studie sice nelze přenášet na kriticky nemocné, ale svědčí obezpečnosti uvedeného algoritmu, protože se ne­zvýšil počet pacientů, které bylo nutno přeložit na jednotku intenzivní péče, ani nestoupla nemocniční úmrt­nost.3 Nedávno uveřejněná randomizovaná studie zuniverzitní nemocnice vŽenevě přinesla první důkaz, že díky metodě PCT může být také upa­cientů stěžkou sepsí snížena délka antibiotické léčby bez rizika komp­likací, ato o3,5dní (medián) vesrovnání sru­tinním postupem; doba hospitalizace na jednotce intenzivní péče se snížila odva dny (medián).15 Počet sledovaných pacientů byl však po­měrně malý (celkem 70 – 35 vkaždé skupině), takže nelze ztéto zkušenosti činit definitivní závěry pro klinickou praxi­. Vsoučasné době však probíhají další randomizované studie zaměřené na tuto důležitou otázku, mj. vrámci od­borné skupiny pro sepsi (SepNet).

Interleukin 6 (IL-6)

Plazmatické koncentrace IL-6 mohou být upacientů se sepsí zvýšeny až tisíckrát akorelují se závažností onemocnění asprognózou.23 Pro terapeutické studie spoužitím monoklonálních protilátek byla jako vstupní kritérium navržena koncentrace IL-6 > 1000 pg/ml. Vplacebové skupině studie MONARCS, která ověřovala účinky anti-TNFα upacientů stěžkou sepsí, bylo prokázáno, že výchozí hodnota IL-6 predikuje závaž­nost orgánové dysfunkce aprognózu; pacienti sIL-6 > 1000 pg/ml měli mortalitu 47,7%, pacienti sIL-6 < 1000 pg/ml 28,6%.17 Naproti tomu vestudii PROWESS, která byla provedena za účelem schválení rekombinantního aktivovaného proteinu C, nebyl prognostický význam IL-6 po­tvrzen (pacienti byli posthoc roztříděni podle hodnot IL-6 nad apod 600 pg/ml).1 Laboratorní vyšetření IL-6 není ovlivněno přítomností rozpustných receptorů, jak tomu je uTNFα. Upacientů se sepsí však existují značné inter­individuální rozdíly vplazmatické koncentraci IL-6, vdůsledku fázové aktivace protizánětlivých cytokinů, aproto význam vyšetření IL-6 spočívá spíše vmožnosti sledování průběhu onemocnění udaného jedince. Upacientů stěžkou sepsí má vyšetření IL-6 nízkou specificitu. Vneonatologii je však výhodný krátký časový interval mezi začátkem sepse avzestupem IL-6.

C-reaktivní protein

C-reaktivní protein (CRP) patří mezi proteiny akutní fáze zánětu; je syntezován vjátrech auvolňován do oběhu­ zhepatocytů, má těsný funkční vztah kinterleukinům IL-6 aIL-1. Působí současně jako mediátor ijako inhibitor zánětu. Vsoučasné době jde onej­častěji používaný marker přítomnosti­ zánětlivé reakce ajejí závažnosti. Vestudiích provedených upacientů stěžkou sepsí však bylo zjištěno, že vyšetření CRP nemá klinický význam, ato ani pro časnou diagnózu, ani pro posouzení průbě­hu aprognózy onemocnění.2,9,14 Kmaxi­­­málnímu vzestupu plazmatické koncentrace CRP dochází až za 48 hodin, na rozdíl od IL-6 aPCT.12 Zvýšené hodnoty CRP se vyskytují také ulehkých infekcí aucelé řady jiných onemocnění, přičemž se dlouhou dobu nemění, ikdyž je fokus infekce již odstraněn. Proto se CRP nehodí jako marker sepse, zejména na jednotkách intenzivní péče.

Protein vázající lipopolysacharidy

Protein vázající lipopolysacharidy (LBP) je protein akutní fáze třídy 1 (molekulová hmotnost 58 kDa), který zprostředkuje účinek endotoxinů na aktivované receptory CD-14 mono­nukleárních leukocytů. LBP secernují­ hlavně hepatocyty, ale též enterocyty aepitelové buňky vplicích. Indukce jeho vzestupu při sepsi trvá asi 36 hodin, je tedy delší vesrovnání sPCT. Kmožnosti využití LBP jako markeru sepse existuje pouze několik studií. Jak bylo zjištěno vdosud největším souboru 327 pacientů léčených na jednotkách intenzivní péče, kob­dob­nému vzestupu plazmatické koncen­trace LBP do­chází upacientů se sepsí istěžkou sepsí, při průkazu gram-negativních igram-pozitivních mikrobů, atéž uzávažných zánětlivých reakcí neinfekčního původu.22 Kromě toho denní sledování hodnot LBP nepřispělo ke klinickémuhodnocení průběhu sepse, takže se zdá, že vyšetření LBP nemá velký význam zdiagnostického aniprognostického hle­diska.

Závěry pro praxi

Diagnóza těžké sepse bývá často stanovena spříliš velkým prodlením, protože vsoučasné době nejsou kdispozici metody, které by dovedly spolehlivě předpovědět přechod lokálně ohraničené infekce do systémové zá­nětlivé reakce. Klinické příznaky aběž­né laboratorní metody jsou málo specifické zhlediska časné diagnózy sepse anedovolují rovněž přesně po­soudit závažnost systémové zánětlivé reakce. Zmarkerů sepse se nejlépe osvědčuje prokalcitonin, jehož zvýšená plazmatická koncentrace koreluje se závažností zánětu apoukazuje na bakteriální nebo mykotický původ.

Sepsismarker – was ist sinnvoll? nDtsch Med Wochenschr 2008;133:2512–2515

Literatura

1. BernardGR, VincentJL, LaterrePF, et al. Efficacy and safety of recombinant human activated protein C for severe sepsis. N Engl J Med 2001;344:699–709.

2. BrunkhorstFM, WegscheiderK, ForyckiZF, et al. Procalcitonin for early diagnosis and differentiation of SIRS, sepsis, severe sepsis, and septic shock. Intensive Care Med 2000; 26(Suppl S1):48–52.

3. Christ-CrainM, Jaccard-StolzD, Bingisser R. et al. Effect of procalcitonin-guided treatment on antibiotic use and outcome in lower respiratory tract infections. Lancet 2004; 363:600–607.

4. Christ-CrainM, Jaccard-StolzD, Bingisser R. et al. Procalcitonin-guidance of antibiotic therapy in community-acquired pneumonia. Am J Respir Crit Care Med 2006;174:84–93.

5. Christ-CrainM, Müller B. Procalcitonin in bacterial infections – hype, hope, more or less? Swiss Med Wkly 2005; 135:451–460.

6. Clec’h C, Fosse J-P, Karoubi P. et al. Differential diagnostic value of procalcitonin in surgical and medical patients with septic shock. Crit Care Med 2006;34:102–110.

7. Dandona P, Nix D, Wilson MF, et al. Procalcitonin increase after endotoxin injection in normal subjects. J Clin Endocrinol Metab 1994;79:1605–1608.

8. Engel C, Brunkhorst FM, Bone HG, et al. Epidemiology of sepsis in Germany. Intensive Care Med 2007;33:606–618.

9. Harbarth S, Holeckova K, Froidevaux C, et al. Diagnostic value of procalcitonin, interleukin-6, and interleukin-8 in critically ill patients admitted with suspected sepsis. Am J Respir Crit Care Med 2001;164:396–402.

10. KumarA, RobertsD, Wood KE. Duration of hypotension before initiation of effective antimicrobial therapy is the critical determinant of survival in human septic shock. Crit Care Med 2006;34:1589–1596.

11. LevyMM, FinkMP, Marshall JC, et al., for the International Sepsis Definitions Conference, 2001 SCCM/ESICM/ACCP/ATS/SIS International Sepsis Definitions Conference. Intensive Care Med 2003;29:530–538.

12. MeisnerM. Procalcitonin. Anew, innovative infection parameter. 3rd ed. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 2000.

13. MeisnerM, Tschaikowsky K, Schnabel S, et al. Procalcitonin: Influence of temperature, storage, anticoagulation and arterial or venous asservation of blood samples on procalcitonin concentrations. Eur J Clin Chem Clin Biochem 1997;35:597–601.

14. MüllerB, BeckerKL, Schächinger H, et al. Calcitonin precursors are reliable markers of sepsis in amedical intensive care unit. Crit Care Med 2000;28:977–983.

15. NobreV, HarbarthS, Graf J-D, et al. Use of procalcitonin to shorten antibiotic treatment duration in septic patients. Am J Respir Crit Care Med 2008;177:498–505.

16. OberhofferM, KarzaiW, Meier-Hellmann A, et al. Sensitivity and specifity of various markers of inflammation for the prediction of tumor necrosis factor alpha and interleukin-6 in patients with sepsis. Crit Care Med 1999;27:1814–1818.

17. Panacek E, et al. Neutralization of the TNF by amonoclonal antibody improves survival and reduces organ dysfunction in human sepsis. Chest 2000;118:88S.

18. Rangel-FraustoMS, PittetD, et al. The natural history of the systemic inflammatory response syndrome (SIRS). JAMA 1995;273:117–123.

19. Reimer LG, WilsonML, Weinstein MP. Update on detection of bacteremia and fungemia. Clin Microbiol Rev 1997;10:444–465.

20. ReinhartK, BrunkhorstFM, BoneHG, et al. Diagnosis and therapy of sepsis: Guidelines of the German Sepsis Society. Internist 2006;47:356–373.

21. RoderBL, NielsenSL, MagnussenP, Engquist A, et al. Antibiotic usage in an intensive care unit in aDanish university hospital. J Antimicrob Chemother 1993;32:633–642.

22. Sakr Y, BurgettU, Nacul FE, et al. Lipopolysaccharide binding protein in asurgical ICU; amarker of sepsis? Crit Care Med 2008;36:2014–2022.

23. WakefieldCH, BarclayGR, Fearon KC, et al. Proinflammatory mediator activity, endogenous antagonists and the systemic inflammatory response in intra-abdominal sepsis. Brit J Surg 1998;85:818–825.

24 WeinsteinMP, TownsML, QuarteySM, et al. The clinical significance of positive blood cultures in the 1990s. Clin Infect Dis 1997;24:584–602.

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

Význam prokalcitoninu (PCT) jako markeru sepse atěžké sepse je nepochybný. Vsoučasné době není kdispozici žádný vhodnější ukazatel, který by mohl být využit pro diagnostiku sepse asoučasně pro hodnocení její závažnosti. Přesto se domnívám, že stanovisko autora článku je poněkud tendenční – zpochybňuje nebo nedoceňuje totiž úlohu klasických ukazatelů, jakými jsou C-re­aktivní protein (CRP) avyšetření leukocytů.

Nesouhlasím stvrzením, že „upa­cientů stěžkou sepsí nemá vyšetření CRP klinický význam“. Hodnota CRP je ukazatelem zánětu a/nebo nekrózy. Vy­šetření CRP tedy neumožní odlišit například sepsi od polytraumatu, podobně není spolehlivé prodiagnostiku infekčních komplikací vpooperačním období. CRP také nelze použít pro hodnocení prognózy sepse.1 Na druhou stranu, při ne­jasném horečnatém stavu pomůže nízká hodnota CRP vyloučit pyogenní infekci aubakteriálních infekcí typu pneumonie, endokarditidy nebo urosepse lze podle poklesu CRP velmi dobře hodnotit účinek podávané antibiotické léčby.

Je pravda, že maximální vzestup plazmatické koncentrace CRP nastává sodstupem cca 48 hodin po traumatu nebo po začátku závažné infekce, ale již po 12 až 24 hodinách je odpověď CRP natolik zřejmá, že se ošetřující lékař podle ní může orientovat. Vpraxi se navíc opakovaně setkáváme stím, že upolymorbidních pacientů začne nejprve stoupat CRP ateprve po několika dnech se objeví horečka aznámky sepse včetně vzestupu PCT. Tento jev si vysvětlujeme tím, že vzestup CRP ukazuje vznik infekčního ložiska, které teprve později vyvolá sepsi. Vtomto smyslu může tedy být CRP časnějším indikátorem závažné pyogenní infekce než PCT.

Podle mého názoru není možné považovat vyšetření PCT za spolehlivé kritérium při rozhodování opodání či nepodání antibiotické léčby (obr. 2 vci­tované práci). Vliteratuře 2 se uvádí, že nízké hodnoty PCT (0,1–0,25 mg/l) byly nalézány unemocných trpícíchtuberkulózou nebo chronickou endokarditidou ataké upacientů sabscesy či empyémem. Vyšetření PCT tedy citlivě reaguje na přítomnost systémové infekce, ale nemusí ukázat přítomnost intracelulární infekce ani ohraničené lokální infekce. Jinými slovy, nízká hodnota PCT může vyloučit sepsi, ale nemůže vyloučit­ probíhající bakteriální infekci. Opodání či nepodání antibiotika by mělo vždy rozhodnout celkové klinické zhodnocení stavu pacienta, nikoli jediný laboratorní údaj.

Lze shrnout, že není vhodné přímo srovnávat CRP aPCT, protože každý ztěchto markerů ukazuje něco jiného.3 Měření CRP vséru je citlivější améně specifickou metodou, zatímco PCT je specifičtější amění se teprve při rozvoji systémové odpovědi (tab. 1).

Autor článku rovněž opomíjí možnosti, které přináší kvalitní hematologické vyšetření. Uvádí jenom leukocytózu, což je velmi hrubý ukazatel. Leukocytóza skutečně nemusí korelovat se závažností infekce, mnohdy právě při těžké sepsi můžeme pozorovat leukopenii, protože leukocyty vycestovávají do ložiska rychleji, než se nové stačí tvořit. Naopak mírnou leukocytózu může způsobit istres nebo podání kortikosteroidů, aniž by byla přítomna infekce.

Velmi přínosné je však vyšetřování diferenciálu leukocytů, zejména provádí-li ho zkušený hematolog. Přítomnost nezralých forem neutrofilů (tyče, event. metamyelocyty), známky jejich aktivace (zvětšení granul) asoučasná absence eosinofilů tvoří triádu, která je poměrně spolehlivým ukazatelem závažné bakteriální infekce. Celková koncentrace leuko­cytů vkrvi přitom není významná. Dů­ležitá je za to skutečnost, že tyto změny vkrevním obraze nastávají velmi rychle, vprůběhu několika hodin. Výpovědní schopnost této metody je tedy srovnatelná směřením PCT, pacient ovšem nesmí trpět hematologickou chorobou.

Mikroskopické odečítání diferenciálu je časově náročné anelze ho požadovat rutinně. Nejmodernější analyzátory však již dokáží toto vyšetření provést suspokojivou přesností. Je také možné, že vdohledné budoucnosti se místo diferenciálu bude vyšetřovat exprese povrchových znaků na leukocytech po­mocí průtokové cytometrie.

Vyhodnocení klinického významu interleukinu 6, případně dalších interleukinů, proteinu vázajícího lipopolysacharidy či dalších markerů je dosud předmětem výzkumu.

Závěr

Měření koncentrací PCT umožňuje včasnou diagnostiku sepse upacientů na JIP aje vhodné ipro sledování odpovědi na léčbu. Cenné informace však poskytují idalší metody, jako je vyšetření koncentrace CRP azejména vyšetření diferenciálu leukocytů. Ustavů, které nejsou diagnosticky jednoznačné, je uži­tečné souběžně vyhodnocovat výsledky všech těchto metod.

Literatura

1. Silvestre J, Póvoa P, Coelho L, et al. Is C-reactive protein agood prognostic marker in septic patients? Intensive Care Med 2009, in press.

2. Müller B, Schuetz P, Trampuz A. Circulating biomarkers as surrogates for bloodstream infections. Int J Antimicrob Agents 2007;30(Suppl 1):S16–23.

3. Castelli GP, Pognani C, Meisner M, et al. Procalcitonin and C-reactive protein during systemic inflammatory response syndrome, sepsis and organ dysfunction. Crit Care 2004;8:234–242.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky