Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 19. září 2019 | Svátek má Zita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Na co stonal Charles Darwin

Na co stonal Charles Darwin

Medical Tribune 32/2009
09.11.2009 06:39
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Rok 2009 přináší hned dvě kulatá darwinovská výročí. Od narození autora teorie přírodního výběru uplynulo 12. února rovných dvě stě let a na 22. listopad připadne stopadesáté výročí prvního vydání jeho stěžejního díla O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zachování zvýhodněných odrůd v boji o život. Velký přírodovědec je dotvářel ve stavu, jejž rozhodně nelze charakterizovat jako kvetoucí zdraví.

Charles Darwin se musel v životě vypořádat s celou řadou překážek. Otec jeho zapálení pro vědu nepřál a chtěl z něj mít nejdřív lékaře a pak kněze. Jeho vyvolená ema Wedgewoodová si ho zpočátku odmítala vzít pro jeho vlažnost ve víře. Těžce ho zasáhla smrt dcery Anny v roce 1851 a syna Charlese Waringa v roce 1858. Prakticky po celý život se Charles Darwin potýkal s vážnými zdravotními problémy, jejichž příčiny obestírá dodnes tajemství.


První nápor nemoci

Když Charles Darwin vystoupil 2. října 1836 z paluby lodi Beagle na molo v plymouthském přístavu, měl za sebou pětiletou plavbu kolem světa po trase Plymouth - Kapverdské ostrovy - Brazílie - Paraguay - Falklandy - Ohňová země - Chile - Peru - Galapágy - Tahiti -Nový Zéland - Austrálie - Tasmánie - Kokosové ostrovy - Mauricius - Kapské Město- Brazílie -Azory a opět Plymouth.

Bylo mu sedmadvacet a ve vědeckých kruzích byl "hvězda první velikosti". Kupodivu nikoli v oborech zabývajících se živou přírodou, ale v geologii, která byla hlavní náplní jeho práce na cestě kolem světa. Už během plavby se Darwin pomalu ale jistě smiřoval s myšlenkou, že druhy nejsou stálé, ale vyvíjejí se. Jak se to děje, zatím netušil.

K rozřešení této otázky jej přivedlo studium šlechtění domácích zvířat a zemědělských plodin. Chovatelé a pěstitelé vybírali nejlepší zvířata a rostliny a vyřazovali jedince, kteří jejich nárokům nevyhovovali. Tak se živočichové i rostliny postupně měnili a často nabývali zcela nových forem. Darwin nabyl přesvědčení, že také v přírodě dochází k výběru nejvhodnějších variant živočichů a rostlin a že tyto varianty vznikají v důsledku náhodných změn. Pustil se do tvrdé práce, aby svou teorii podpořil hodnověrnými důkazy.

Už na podzim roku 1837 musel polevit na tempu, protože pocítil první závažné zdravotní problémy - "nepříjemné bušení srdce". Lékaři mu doporučili odjet na venkov a několik týdnů odpočívat. Darwin poslechl, ale nadlouho v poklidu venkova nevydržel. Záhy se vrátil do Londýna a pustil se do práce s ještě větší vervou. Po zbytek života nevěděl doslova ani dne, ani hodiny, kdy jej znovu postihnou úporné bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a problémy se srdcem. Jedním si mohl být jist. Jeho zdravotní stav se výrazně zhoršil pokaždé, když prožíval rušnější období.

Nákaza trypanosomou?

Lékaři přičítali Darwinovy zdravotní potíže velkému pracovnímu vypětí. S odstupem půldruhého století se zdá pravděpodobné, že se v Jižní Americe nakazil Chagasovou chorobou, způsobenou cizopasným prvokem Trypanosoma cruzi. Na člověka přenášejí parazita bodavé ploštice zákeřnice. Počáteční fáze onemocnění nemá dramatický průběh a může být lehce zaměněna s běžnou virózou. Jediným nápadnějším projevem je otok v místě, kde prvok pronikl do těla.

Trypanosoma přežívá v těle oběti celé roky a vážně poškozuje nejrůznější orgány, například srdce nebo střeva, což by odpovídalo Darwinovým zdravotním problémům. V Jižní Americe je Chagasova choroba i dnes hojná a trpí jí asi 10 milionů lidí. Mnozí vůbec netuší, že jsou nakaženi. Ani moderní medicína si neumí s Chagasovou nemocí poradit, léky často nezabírají, a navíc mívají vážné nežádoucí účinky.

Někteří lékaři připisují dlouhodobé Darwinovy zdravotní problémy jiným onemocněním. V úvahu připadá například i Méniěrova choroba, která postihuje rovnovážné ústrojí a vyvolává závratě. Psychiatři uvažují v souvislosti s Darwinem také o široké škále duševních chorob.

Podle nejnovějších výzkumůmohl velký přírodovědec trpět těžkou alergií na mléko, jež přitom bylo v té době považováno za potravinu, kterou by měli nemocní konzumovat v co největším množství, aby "nabrali síly". Pokaždé, když bylo Darwinovi zle, byl nucen mléko pít.

"Šichta" v lázních

V roce 1849 se Darwin nechal přemluvit k dvouměsíčnímu pobytu v lázeňském městě Malwernu, aby se tam u vyhlášeného lékaře Jamese Gullyho podrobil vodoléčebné kúře. Studené koupele a popíjení léčivé minerálky považoval za šarlatánství, ale zřejmě byl ze svého zdravotního stavu tak zoufalý, že v lázních nakonec vydržel dvakrát déle, než původně zamýšlel. Později se ke Gullymu a jeho kúře opakovaně vracel.

Darwinovi životopisci jen málokdy popisují celkem běžný obrázek z Darwinovy domácnosti, kdy nevolností zkroušený vědec ležel v posteli a rodina mu snášela na pulty kolem lůžka knihy, poznámky, dopisy od různých přírodovědců, čisté listy papíru, pera, kalamáře s inkoustem a četné přírodniny. Darwinovi bývalo často zle, ale pracovat skoro nikdy nepřestával.

Finální korektury svého životního díla O původu druhů dokončoval na podzim roku 1859 navzdory děsivým žaludečním křečím, které mu nedovolily psát déle než dvacet minut. Takřka nepřetržitě nad svou knihou zvracel. Přesto zpřeházel, proškrtal a přepsal již vysázený text tak důkladně, že vydavatel musel tiskárně vyplatit za dodatečné změny úctyhodnou sumu 72 liber.

Darwinova kniha O původu druhů se objevila na knižních pultech 22. listopadu 1859 a on u toho nebyl. Těsně před vyjitím knihy se musel uchýlit do lázní v Ilkley, aby se zotavil z děsivého finiše s korekturami. Pro tohoto "nezmara" je přímo příznačné, že v Ilkley nejprve vyřídil korespondenci s vědeckými kolegy a přáteli a rozeslal jim autorské výtisky O původu druhů, kdy do každého vepsal osobní věnování.

Americkému evolucionistovi Asovi Greyovi skromně přiznal, že si je vědom "mnoha velkých problémů" své teorie. Svému učiteli Henslowovi zase napsal: "Tuhle knihu asi svým žákům nedoporučíte." Odpočinek si nedopřál, ani když si v lázních konečně "vyčistil stůl". Okamžitě se totiž pustil do práce na druhém doplněném vydání knihy O původu druhů.




Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky