Přeskočit na obsah

WikiSkripta a webináře – žádná science fiction, realita

Technologie a pojetí tvorby elektronických výukových materiálů se vyvíjejí ohromující rychlostí. Úzce to souvisí s proměnou internetu: z pasivních čtenářů se stávají aktivní uživatelé vtažení do sociálních sítí, ať už mají podobu internetových her, diskusí apod. Ve stejném duchu se mění i pohled na tvorbu moderních elektronických učebnic.

Nejprve, zhruba před rokem, uvedlo Oddělení výpočetní techniky 1. LF UK, vedené RNDr. Čestmírem Štukou, MBA, do provozu zbrusu nový nástroj umožňující interaktivní práci – fakultní Wiki. Tohoto nástroje se pak ujal vedoucí týmu WikiSkript MUDr. Martin Vejražka, Ph.D., a vymyslel a zrealizoval koncepci WikiSkript. Výsledkem jsou elektronická skripta na serverech 1. LF UK, v nichž denně přibývají nové kapitoly; skripta, která nemohou zastarat, neboť jsou nepřetržitě kontrolována a aktualizována. A co hlavně, skripta, jež píší nejen učitelé, ale – pro nezasvěcené překvapivě – i jejich studenti.

V těchto dnech jsou v rámci výukové sítě MEFANET WikiSkripta přebírána i dalšími lékařskými fakultami v ČR a SR jako další nástroj poskytující studentům lékařství a zdravotnických oborů zdroj aktuálních, spolehlivých a snadno přístupných informací.

Jak uvedl prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc., hlavní organizátor e‑learningu na 1. LF UK v Praze, na listopadové konferenci MEFANET 2009 byla nová WikiSkripta (http://www.wikiskripta.eu) představena a otevřena všem lékařským fakultám v ČR i SR, a jsou tak k dispozici pro všechny účastníky sítě MEFANET (http://www.mefanet.cz).

V posledních letech se v rámci e‑learningu stále více hovoří o nástupu technologií Web 2.0. Nový, otevřený web se od starého liší především tím, že se ztrácí rozdíl mezi tvůrci a uživateli jeho obsahu. Typickými zástupci těchto technologií jsou např. Wikipedie, sociální sítě, různé blogy, Youtube, ale také třeba Google maps. Všechny mají společné to, že kdokoli na ně může vkládat obsah – ať už jde o encyklopedický článek, osobní názory, video nebo fotografie navštíveného místa. Hodnota sdíleného obsahu těmito příspěvky roste.

Progresivní technologie se ve vysokoškolském vzdělávání prosazují stále více a technologie Wiki je jedním z nejlepších příkladů. Podporuje snadnou spolupráci více autorů, umožňuje rychlou aktualizaci již vložených textů atd. Používá velmi jednoduchý jazyk pro formátování textu, vytváření odkazů a udržování struktury stránek. Editace je natolik snadná, že první kroky zvládne každý uživatel sám už na první pokus. Wiki v principu téměř nerozlišuje různé typy přístupových oprávnění; kdokoli může tvořit nové příspěvky a editovat stávající. V praxi se přesto ukazuje, že i přes velkou otevřenost jsou informace ve wiki‑projektech poměrně spolehlivé. Tato bezpečnost a věrohodnost je zaručena dvojím způsobem. Jednak technologicky – pomocí nástrojů, které umožňují s případným „wiki‑vandalismem“ účinně bojovat. S každým článkem se uchovává jeho historie, dosavadní autoři konkrétního příspěvku mohou být e‑mailem informováni o jeho změnách, snadným úkonem lze vrátit zpět nežádoucí editaci atd. Druhým aspektem ochrany je dostatečně velký počet aktivních uživatelů (tzv. nadkritické množství); dosáhne‑li počet aktivních uživatelů této hranice, odstraňování nepřesností a chyb se synergickým působením velmi zrychlí.

Pro další zvýšení věrohodnosti textů byl ve WikiSkriptech zaveden nástroj pro ověřování kvality článků učitelem. Pedagogové lékařských fakult mohou kvalitní příspěvky zkontrolovat a stanoveným způsobem „podepsat“. V záhlaví článku se pak o ověření objeví informace, článek je nadále volně přístupný k editacím. Kromě ověřování článků pedagogem je ve WikiSkriptech připravený i nástroj pro recenzování kapitol nezávislými oponenty.

Autory příspěvků do WikiSkript nejsou a nemají být pouze učitelé – právě naopak, řadu kvalitních textů vkládají samotní studenti. Obecně je snaha autory přednostně motivovat především ke zpracovávání témat, jež v dostupných učebnicích chybějí nebo vyžadují aktualizaci. Posluchači fakulty navíc tvoří i větší část technické redakce – týmu, který udržuje strukturu WikiSkript, pomáhá začínajícím autorům s úpravou textu, přizpůsobuje uživatelské rozhraní atd. Jejich motivací k redakční činnosti je z velké části entuziasmus. WikiSkripta představují nový prostor pro kooperativní tvorbu elektronických medicínských výukových materiálů.

Jsou to „věčná skripta“; materiály v nich lze kdykoli opravit či doplnit; stačí k tomu jen notebook připojený na internet. Na tvorbě obsahu se podílejí sami uživatelé; články WikiSkript sepisují z vlastního zájmu studenti i pedagogové. Kvalitu zajišťuje systém vícenásobné kontroly. Nové texty jsou ihned k dispozici ostatním. Učitel může z článků a kapitol rychle sestavit a doladit elektronickou učebnici svého předmětu či oboru; jako by stavěl z lega. WikiSkripta jsou didakticky upravovaným výkladovým učebním textem pro studenty lékařských fakult, nikoli naučným slovníkem jako Wikipedie. WikiSkripta již obsahují kolem tisícovky článků a přibývá více než 100 článků měsíčně. Správu skript zajišťuje redakce složená především ze studentů fakulty, které to zajímá a baví. Přicházejí s novými nápady a podněty. WikiSkripta jsou ukázkou nejmodernějších technologií Webu 2.0 v praxi.

Další novinkou zaváděnou na 1. LF UK jsou tzv. webináře – tedy webové semináře, které jsou přenášeny internetem a připojení účastníci mohou s přednášejícím komunikovat jako při běžném semináři. Tento způsob výuky bude mít v budoucnu velký význam například v celoživotním vzdělávání lékařů, kdy fakulta může pořádat přednášky a semináře, jež lékaři budou moci aktivně sledovat pomocí internetu ve svých nemocnicích. Tvorba moderních výukových pomůcek je náročný a komplikovaný projekt, vyžadující týmovou spolupráci řady profesí včetně výtvarníků, kteří výukovým materiálům dávají profesionální vzhled. Proto 1. LF UK, konkrétně její Oddělení biokybernetiky a počítačové podpory výuky Ústavu patologické fyziologie pod vedením MUDr. Jiřího Kofránka, CSc., již před sedmi lety začala spolupracovat s výtvarnou školou Václava Hollara, kde zřídila Laboratoř interaktivní grafiky jako své detašované pracoviště.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…