Unikátní technologické řešení pro neonatologii v ÚPMD

S rozvojem neonatální intenzivní péče došlo v uplynulém období k výraznému snížení novorozenecké úmrtnosti. V Ústavu pro péči o matku a dítě je v posledních letech mortalita u novorozenců s porodní hmotností pod 1 000 gramů 10 až 15 % a u novorozenců s porodní hmotností 1 000 až 1 500 gramů kolem 5 procent. V současné době je prioritou péče o novorozence velmi nízké porodní hmotnosti snižování závažné dlouhodobé morbidity, zvláště incidence bronchopulmonální dysplazie (BPD) a chronického plicního onemocnění (CLD).

Problematika BPD/CLD zahrnuje dlouhodobé komplikace respirační (vznik reaktivní formy asthma bronchiale, rekurentní respirační infekce) a non‑respirační (poruchy růstu, psychomotorická retardace, senzorické poruchy, vyšší riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí dítěte – SIDS, vznik sekundární plicní hypertenze a cor pulmonale).

V patofyziologii vzniku BPD/CLD se významně uplatňuje negativní vliv umělé plicní ventilace při řešení syndromu dechové tísně (Respiratory Distress Syndrome – RDS). Syndrom dechové tísně je nejčastějším a nejzávažnějším onemocněním u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti (pod 1 500 g). Optimalizace terapeutického a diagnostického protokolu RDS je logickým krokem v prevenci vzniku závažných forem BPD/CLD. Sofistikované moderní technologie jsou jednou z nutných podmínek optimalizace léčby RDS.

Ústav pro péči o matku a dítě disponoval pouze omezeným počtem nejmodernějších dýchacích přístrojů a monitorů, které umožňují použití šetrných metod umělé plicní ventilace a monitorování plicních funkcí. Z provedené interní analýzy ÚPMD Podolí vznikl projekt „Optimalizace léčby syndromu dechové tísně u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti“.

Cílem projektu je zkvalitnění léčebných a diagnostických postupů u RDS, zvýšení dostupnosti moderních technologií na novorozenecké JIP, mírné snížení mortality a snížení celkového výskytu a závažnosti krátkodobých a dlouhodobých komplikací umělé plicní ventilace (snížení akutního plicního poškození a snížení incidence chronického plicního onemocnění). Projekt získal podporu Norského finančního mechanismu ve výši 624 776 € (85 procent).

Celkové náklady projektu: 735 030 € (15% spoluúčast MZ ČR). V rámci projektu bylo celkem pořízeno osm přístrojů pro umělou plicní ventilaci, osm inkubátorů, osm monitorovacích jednotek, centrální monitorovací stanice a přístroj na měření novorozenecké žloutenky.

Pořízené technologie (ventilátor a inkubátor) jsou popsány v tabulce číslo 1 a 2. Základním principem ventilátoru je možnost nalezení optimální strategie léčby RDS u vysoce vulnerabilní populace. Současné moderní ventilátory a použité ventilační techniky mohou výrazně přispět ke snížení indukovaného plicního poškození. Moderní inkubátory poskytují komfortní prostředí pro pobyt novorozence a nadstandardní podmínky pro ošetřovatelskou péči. Infinity Network není pouze klasickým monitorem s rozšířenou nabídkou monitorovaných funkcí (viz tab. 2 a obrázky), ale kompaktním monitorovacím systémem, který analyzuje a integruje informace o pacientovi (funkce monitoru Infinity Explorer). Vzájemné propojení monitorů ukazuje schéma.

Norsko přispívá pomocí bilaterálního finančního nástroje na projekty ke zmírňování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru. S pomocí Norského finančního mechanismu byl projekt zahájen v březnu 2009, nové technologie byly instalovány a uvedeny do provozu v září 2009. V současné době byla zahájena kolekce klinických dat, která končí v prosinci 2010. Výsledky vlivu nových technologií na vybrané indikátory kvality péče (mortalita, morbidita) budeme dále publikovat.

Zdroj: Medical Tribune