Koho krize tlačí ke zdi?
V prvním letošním diskusním fóru (viz článek Obáváte se dopadu krize na vaše zdravontické zařízení?)jsme se zeptali manažerů zdravotnických zařízení, zda se obávají dopadů ekonomické krize.
Kupodivu se nejen shodli, že nikoli, ale také dali najevo značný stupeň optimismu takřka jednohlasým ujištěním, že propad příjmů a omezení zdrojů manažersky zvládnou. Je samozřejmě otázka, zda šlo o skutečnou reflexi reálné situace či příklad pozitivního myšlení, jež musejí ve svých organizacích udržovat.
Pohled samotných lékařů už může být jiný. „Na rozdíl od citovaných kolegů si nemyslím, že by se krize nedotkla zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny se chovají jako finanční ústavy s pevnými plány zdravotní péče. Ekonomická krize jistě přinese snížení plánovaného výběru pojistného v roce 2010, nicméně realitu lze v současné době jen těžko odhadovat.
Cílem plátců by mělo být garantovat péči v nezměněném objemu, kvalitě a regionální dostupnosti. Nejsem si však jist, zda ZP mají v současné době dostatek takových manažerů, kteří by byli schopni vypracovat krizové plány,“ říká například doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta I. interní kardiologické kliniky FN Olomouc.
„Tato otázka je navíc citlivým politickým problémem. Říci voličům před nadcházejícími volbami, že rozsah zejména ekonomicky nákladné péče v onkologii, kardiologii a řadě jiných oborů může být oproti roku 2009 mírně snížen, je jistě politicky neatraktivní. Mnohem serióznější by bylo přijít s jasným krizovým plánem, který by minimalizoval možný dopad ekonomické krize ve zdravotnictví a vysvětloval danou situaci,“ dodává doc. Táborský.
Jsou ovšem obory, které se krize nebojí, protože o mnoho hůře už být ani nemůže, jak v tomto čísle píše profesor Jan Žaloudík - viz článek: Chirurgie a důsledky krize.
Stačí podle něj pohled na seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v oblasti onkochirurgie: radikální operace prsu odstraňující primární nádor a metastázy v podpažních uzlinách – 2 534 bodů, resekce nádoru tlustého střeva s následnou anastomózou – 4 906 bodů, odstranění hluboko uložených sarkomů měkkých tkání – 2 679 bodů, resekce nádoru žaludku s anastomózou – 4 168 bodů, odstranění ledviny postižené nádorem – 3 048 bodů. „A jako není pro amerického chirurga koruna ani měna, není pro českého chirurga bod ani koruna, nýbrž méně a různě,“ komentuje tato čísla s nadhledem prof. Žaloudík.
„Podle prohlášení plátců zdravotní péče půjde do zdravotnictví v roce 2010 stejné množství peněz jako letos. Nedojde sice k obvyklému navýšení a celková finanční situace zdravotnictví tedy nebude nijak růžová, na druhou stranu se však neočekává, že by v letošním roce nějak podstatně rostla inflace, takže teoreticky při rozumném řízení výdajů by se nemuselo dojít k nějakému zásadnějšímu omezení diagnostických a léčebných výkonů.
Je však otázkou, jak to bude vypadat v praxi, zda zdravotní pojišťovny jako plátci budou schopny svůj slib splnit, protože vysoká nezaměstnanost a snížení mezd bude znamenat, že se na zdravotní pojištění vybere méně peněz.
A dále – zda budou poskytovatelé péče schopni a ochotni racionálně využít omezené prostředky, jež mají k dispozici. Do českého zdravotnictví jde reálně dost peněz, a každoročně se také zvyšuje spoluúčast pacientů. Problém však podle mne spočívá v tom, jak jsou tyto prostředky alokovány a zda jsou vždy racionálně využívány,“ uvádí předseda České chirurgické společnosti prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Také on upozorňuje, že některé, zejména náročnější výkony jsou dlouhodobě podfinancované a pro zdravotnická zařízení ztrátové. Proto se skutečně může stát, že některá pracoviště mohou jejich počty omezovat. „Nákladnou chirurgickou léčbu by bylo racionálnější koncentrovat tak, aby bylo maximálně využito drahé technické vybavení i zkušenosti chirurgických týmů, které složité výkony provádějí. Ale to nesouvisí s ekonomickou krizí, ale s dlouhodobým problémem nesystémového financování zdravotnictví,“ dodává prof. Ryska.
Na horší časy se opatrně připravují i kliničtí onkologové. „Jsme si vědomi ekonomické situace státu a víme, že náklady na léčbu letos určitě neporostou. O to důležitější bude zvažovat individuálně léčbu u každého nemocného. Věřím, že se kvalitní onkologickou péči podaří i nadále zachovat. Existence komplexních onkologických center nám umožnila v loňském roce poprvé léčit i ty nejtěžší a „nejdražší“ nemocné stejně jako v zakládajících zemích Evropské unie,“ říká předseda České onkologické společnosti prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.
Lékaři se shodují, že by to neměli být oni, kdo pacientům sdělí, že na něco nejsou peníze. „Pokud ekonomická situace pojišťoven nebude umožňovat proplácení všech možných léčivých přípravků, bude nutno se domluvit na jasných pravidlech a bude nutné, aby se tato skutečnost našim pacientům veřejně sdělila, aby se o ní nedozvídali teprve z úst ošetřujících lékařů. Zdravotní pojišťovny by se konečně měly začít chovat jako každá jiná pojišťovací společnost a svým klientům jasně a průhledně deklarovat, které výkony a léčebné metody a kde budou proplácet. Podporuji zcela myšlenku otevřené informovanosti klientů zdravotních pojišťoven,“ doplňuje prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., z Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune