Světová premiéra v Nemocnici Na Homolce
Kroku samozřejmě předcházelo preklinické ověřování nové technologie. Naše první vlastní (ještě experimentální) aplikace byla zaměřena na provádění epikardiální ablace na biomodelu bez nutnosti mimotělního oběhu. K tomu jsme měli příležitost na vývojovém pracovišti v USA, kde jsme pracovali se šesti biomodely. Šlo o prasata o hmotnosti 42 až 78 kg. Během celkové anestezie byl proveden perikardiální přístup z řezu o velikosti 3 až 4 cm v subxifoidální čáře. Zavedli jsme 12 mm dlouhou kanylu do perikardu. Robotizační prst byl zaveden pod kontrolou endoskopu implementovaného v lumen flexibilního prstu (viz výše), v případě potřeby byl jeho pohyb kontrolován RTG skiaskopií. Zavedeným radiofrekvenčním ablačním katetrem jsme postupně provedli ablační léze v epikardu, přičemž jsme během manipulace ramenem průběžně sledovali a vyhodnocovali hemodynamické parametry. Jednotlivé léze byly poté během sekce analyzovány.
Následně jsme provedli tři pokusy v elektrofyziologické experimentální laboratoři, což je společné pracoviště Nemocnice Na Homolce a 1. L F UK. Zde jsme ověřili možnost provádění elektroanatomického mapování a rekonstrukce reprezentativní anatomické mapy srdečních potenciálů získaných pouze pohybem robotizačního prstu CardioARM. První dva pokusy proběhly zcela bez jakékoli rentgenové skiaskopie a po dokončení 3D mapy CARTO (katetr Navistar Thermocool) postupně následovaly aplikace radiofrekvenční energie.
U třetího biomodelu jsme pak použili současně kryoablace katetrem (Arctic Freezor Medtronic-CryoCath).
Po dokončení těchto ověřovacích studií bylo možno podle analyzovaných dat konstatovat, že systém lze bezpečně použít i v klinické medicíně. Koncipovali jsme omezenou klinickou studii pro jedno centrum (NNH). Po schválení Etickou komisí NNH a MZ ČR a souhlasu pacienta jsme provedli první aplikaci tohoto systému CardioARM v celosvětovém měřítku. Opět spočívala v zavedení robotizačního prstu endoskopickou navigací z jednotlivého subxifoidálního přístupu (incize) po otevření perikardiálního okénka a provedení elektroanatomické mapy systémem CARTO u nemocné s četnými komorovými tachykardiemi, u níž selhaly opakované intervence - endokardiálně prováděné katetrizační ablace z oblasti srdečního hrotu a přední stěny.
Tuto novinku v robotizačních aplikacích vyvinula firma CardioRobotics Inc., která se zaměřila na vývoj systému minimálně invazivního přístupu a možnosti epikardiálního přístupu k srdci. Vyvinula robotizační systém CardioARM a vyzkoušela ho nejdříve v experimentu.
Tento systém využívá přímé vizualizace pomocí implementovaného endoskopu, což představuje platformu obdobnou výkonům vedeným kardiochirurgem při robotických výkonech s využitím systému da Vinci. Systém CardioRobotics využívá ultraflexibilního prstu (ramene sestaveného z krátkých mechanických článků), který umožňuje volný "hadovitý" pohyb (robotic snake) ve všech směrech. Uvnitř prstu je umístěno světelné vlákno a endoskopická kamera, s jejíž pomocí se operatér orientuje a určuje směřování pohybu ramene-prstu. Do dalších dvou pracovních kanálů lze jednak zavést mapovací - elektrofyziologický - ablační katetr, a také jejich pomocí odsávat tekutinu tak, aby bylo stále přehledné pole pro orientaci. Systém je ovládán operatérem zevně - joystickem. Operatér zpřístupní malým řezem "okénko" směrem k bijícímu srdci zhruba pod dolním pólem hrudní kosti. V momentě, kdy se "prst" vnoří do rány, určuje lékař pohyb na dálku joystickem, který je umístěn u operačního stolu, operatér ovládá pohyb vpřed a vzad, a umožňuje také dostatečný ohyb robotizačního "prstu" tak, aby obsáhl všechny prostory kolem srdce.
V tom se CardioARM liší od minimálně invazivních thorakoskopických výkonů, jež předpokládají značnou zkušenost operatéra a také řadu dalších nutných manuálních dovedností, vyžadujících dlouhou výukovou křivku. Systém CardioARM by měl umožnit dokonalou anatomickou informaci o všech strukturách vnějšího povrchu srdce s velkou volností pohybu a 100% dostupností. Další informaci o lokalizaci a směru pohybu mechanického robotizačního prstu systému CardioARM je možné získat prostřednictvím skiaskopie. Protože jde o provádění elektroanatomického mapování srdečního povrchu se zaměřením na komorové arytmie (tudíž mapujeme levou a pravou srdeční komoru epikardiálně), získává operatér třetí nezávislou topografickou informaci o pohybu katetru (ramene) prostřednictvím systému CARTO (Biosense-Webster), který umožňuje rekonstruovat trojrozměrnou mapu srdečního povrchu v barevných škálách odpovídajících jak šíření, tak velikosti srdečních potenciálů.
Zdroj: Medical Tribune