Přeskočit na obsah

Mamární screening: v USA bitva, v Česku kultivace systému


Největší změnu (a největší vlnu pozornosti) zaznamenal mamární screening. Americké ženy do něj dosud vstupovaly ve věku 40 let a měly nárok (samozřejmě v závislosti na pojištění) na mamografii jednou ročně. Napříště by to mělo být v padesáti letech a interval se prodlužuje na dva roky. Tato nová doporučení vydal příslušný panel expertů (US Preventive Services Task Force) a vyšla v listopadu 2009 v časopisu Analls of Internal Medicine. Pokud jde o opačnou stranu věkové hranice sledované populace, má být screening ukončen v 74 letech.

Proti těmto změnám se postavily některé odborné organizace, především Americká radiologická společnost a také vlivná American Cancer Society. Jejich hlasům nahrávala skutečnost, že nová doporučení vešla ve známost ve chvíli, kdy gradovala debata o návrzích na zásadní reformu zdravotnictví, kterou předložil tým prezidenta Obamy. Bylo tedy snadné argumentovat tím, že Obamova zdravotnická politika je spojena s omezením péče.

Podle amerických dat je ve věkové kohortě 40 až 49 let na odvrácení jedné smrti z důvodu karcinomu prsu zapotřebí proscreenovat 1 904 žen. Na odhalení jednoho zhoubného nádoru u těchto žen připadá 556 mamografických vyšetření, 47 vyšetření dalšími zobrazovacími metodami a pět biopsií. To vše s sebou přináší určitou zátěž jak psychologickou, tak radiační. Podle členů panelu, který nová doporučení vytvořil, hrály roli pouze odborné důvody a rozhodnutí expertů nebylo založeno na studiích o nákladové efektivitě screeningového programu. Je však jasné, že plošný screening u mladých žen je prostě drahý.

Blížíme se ideálu

Také v České republice došlo k velmi razantnímu zásahu do screeningu karcinomu prsu (byť pohříchu za poměrně vlažného zájmu veřejnosti). Na rozdíl od USA jde však o rozšíření. Dosud do tohoto programu spadaly ženy ve věku 45 až 69 let.

Od prvního února 2010 proplácejí zdravotní pojišťovny mamografii i ženám nad sedmdesát let, interval mezi vyšetřeními zůstává dvouletý. "Podle mého názoru se nyní naše vymezení cílové populace blíží ideálu. Rozhodně nechceme posunovat věkovou hranici pro vstup do screeningu směrem do vyššího věku. Třebaže je u mladších žen záchyt nižší, nádory jsou u nich agresivnější a rychleji se rozvíjejí," říká MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR. Zařazení starších žen je pak podle ní jednoznačně pozitivní krok.

"Víme z pilotního projektu VZP, že tyto ženy o screening zájem mají. Vzhledem k pokročilejšímu věku je u nich detekce nádorových onemocnění vyšší než u mladší populace. Je tu i jeden další důvod, proč tyto ženy profitují z časného záchytu. Většinou již jde o polymorbidní pacientky, které by náročná léčba pokročilého nádoru mohla ohrozit na životě, odstranění karcinomu v počátečním stadiu ale snášejí relativně dobře," dodává MUDr. Skovajsová.

Plošný mamární screening v České republice funguje od roku 2002 a dosud bylo v jeho rámci diagnostikováno na 10 000 karcinomů. Pokud jde o kvalitu organizace, může být vzorem pro podobné preventivní programy i v mezinárodním srovnání. Provádí se v 67 centrech, která podléhají pravidelným auditům a kontrole kvality, má propracovanou datovou podporu, poskytovanou brněnským Institutem biostatistiky a analýz. Co je ale nejpodstatnější - prokazatelně přispívá k časnému záchytu, a tedy záchraně životů. V celé populaci je nádor ve stadiu TiS nebo T1 diagnostikován ve 40 % případů, ve screeningu je to 75 procent.

Hlavním prostorem pro snížení mortality spojené s karcinomem prsu je větší účast žen v tomto programu. "V naší republice zatím neexistuje cílené zvaní. Přesto jsme dosáhli poměrně dobrého populačního zásahu - 51 až 52 procent," uvádí prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., místopředseda Asociace mamodiagnostiků ČR. Ženy na screening přicházejí přes praktického lékaře či gynekologa.

"Nevýhodou tohoto systému je nižší účast, výhodou potenciální provázanost s ostatními preventivními prohlídkami. V letošním roce bychom ale chtěli ve spolupráci s pojišťovnami k cílenému zvaní žen přistoupit," dodává prof. Daneš. Další rezervou je potlačení tzv. šedého screeningu, kdy se dělá screeningové vyšetření pod značkou diagnostické mamografie. "To se nám postupně daří omezovat. Zde je dalších přibližně 7 % žen, které mohou přejít do organizovaného screeningu," říká prof. Daneš.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Hereditární angioedém: co je nového?

28. 3. 2024

Journal of Comparative Effectiveness Research uveřejnil v květnu 2023 inspirativní práci Maureen Wattové a jejích spolupracovníků, v níž je nepřímo …