Tarenflurbil zklamal, leptin překvapil

Do kategorie špatných zpráv patří bezesporu bilance třetí fáze zkoušek léku tarenflurbilu, který ve druhé fázi testů sliboval citelné zpomalení postupu demence při Alzheimerově chorobě. Tarenflurbil působí jako modulátor gama-sekretázy a snižuje koncentraci amyloidu-beta, jenž se u pacientů s Alzheimerovou chorobou hromadí v nervové tkáni mozku v amyloidových placích. Nadměrná produkce tohoto peptidu složeného ze 42 aminokyselin je považována za klíčový mechanismus pro patologii Alzheimerovy choroby.

Tým vedený Robertem Greenem z Boston University School of Medicine and Public Health provedl randomizovanou studii, jež měla ověřit účinnost, bezpečnost a toleranci tarenflurbilu. Do studie bylo zapojeno 1 684 dobrovolníků s mírnou Alzheimerovou chorobou.

Někteří dostávali 800 miligramů tarenflurbilu dvakrát denně a někteří dostávali ve stejném režimu placebo. Po osmnáct měsíců byly u účastníků studie sledovány kognitivní funkce i běžné denní aktivity. Zároveň se sledovaly i nepřímé efekty, jako je kvalita života nebo nároky na pomoc jiných osob. Greenův tým nepozoroval mezi dobrovolníky užívajícími tarenflurbil nebo placebo významné rozdíly ani v přímých ukazatelích, jako je úroveň kognitivních funkcí, ani v ukazatelích nepřímých, jako je kvalita života. Pokud jde o nežádoucí účinky tarenflurbilu, trpěli dobrovolníci, kteří jej užívali, průkazně častěji infekcemi horních cest dýchacích, anémií a závratěmi.

Autoři studie konstatují, že potlačení tvorby amyloidu-beta nepřineslo zpomalení demence při Alzheimerově chorobě. Zdá se, že demence pacientů je výsledkem podstatně komplexnějších procesů, než je tvorba amyloidových plaků.

Tarenflurbil je příkladem další slibné látky, jež přinášela nadějné výsledky při pokusech na laboratorních myších, ale zklamala u pacientů.

Překvapivý ochranný vliv leptinu

K dobrým zprávám můžeme počítat studii týmu vedeného Wolfgangem Liebem z Framington Heart Study. Lieb a jeho kolegové měřili koncentraci proteonového hormonu leptinu v plazmě 785 osob, jež netrpěly demencí. Průměrný věk této skupiny byl 79 let a v 62 % ji tvořily ženy. Dobrovolníci byli zhruba po osmi letech od zjištění koncentrace leptinu podrobeni vyšetření mozku magnetickou rezonancí.

U vyšetřených dobrovolníků byl stanoven celkový objem mozku a dále pak objem mozkové komory ve spánkovém rohu. Oba parametry jsou markery časné Alzheimerovy choroby a následné demence. Demence byla diagnostikována u 111 dobrovolníků, u 89 z nich byla diagnostikována Alzheimerova choroba.

Následné analýzy prokázaly, že dobrovolníci s vyššími koncentracemi leptinu v plazmě byli významně odolnější jak proti demenci, tak i A lzheimerově chorobě. Vyšetřené osoby, které měly nejnižší bazální koncentrace leptinu, čelily do 12 let pětadvacetiprocentnímu riziku propuknutí Alzheimerovy choroby.

Dobrovolníci s nejvyššími bazálními koncentracemi leptinu byli vystaveni jen šestiprocentnímu riziku vzniku Alzheimerovy choroby. S koncentracemi leptinu v krevní plazmě koreloval významně celkový objem mozku. Objem mozkových komor ve spánkovém laloku neměl ke koncentracím leptinu v krvi průkazný vztah.

Leptin je proteohormon produkovaný tukovou tkání a je dobře znám jako významný regulátor příjmu potravy. Za primární místo jeho účinků byl považován hypothalamus a jeho centra řídící příjem potravy, pocity hladu a sytosti. Vysoké koncentrace leptinu potlačují chuť k jídlu a vedou k omezení příjmu potravy. Přispívají tak k normalizaci tělesné hmotnosti.

Obézní lidé mají v průměru nižší kognitivní schopnosti a jsou ve stáří vystaveni vyššímu riziku demence. Zřejmě se na tom podílejí i efekty leptinu, který v tomto případě působí mimo hypothalamus. V jiných studiích provedených na laboratorních zvířatech byl prokázán pozitivní efekt leptinu na paměť. V tomto případě působí leptin na funkce hippocampu, jenž je důležitým centrem podílejícím se na ukládání informací do paměti. Je jisté, že leptin působí i na mnoho dalších mozkových center. Autoři studie přiznávají, že je nutné, aby jejich výsledky potvrdil nezávislý výzkum na jiných pracovištích.

Pokud k potvrzení dojde, mohly by být koncentrace leptinu v plazmě starších lidí využívány jako marker zdravého stárnutí mozku. A co je ještě důležitější, potvrzení tohoto objevu by otevřelo nové možnosti pro prevenci a léčbu demencí a Alzheimerovy choroby. Lieb a jeho kolegové si hodně slibují také od výzkumu molekulárních a buněčných mechanismů, jež stojí v pozadí pozitivního efektu leptinu na mozek. Odhalení detailů může přinést zásadní poznatky o patofyziologii stárnutí mozku a vzniku Alzheimerovy choroby.

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE