Přeskočit na obsah

Podaří se udržet financování kvalitní péče o diabetiky?

Jaké peníze vynakládá společnost na nemoc diabetes mellitus, není přesně známo nejen v České republice, ale patrně ani nikde jinde na světě (tedy mimo země, kde se diabetes nevyskytuje, kde se tedy náklady limitně blíží nule).

Exaktně vyčíslit cenu diabetu je obtížné, a to zejména z důvodu, že vedle přímých nákladů (léky, vyšetření u lékaře apod.) jsou s diabetem spojeny náklady indukované (léčba infarktu myokardu, cévních mozkových příhod, chronického selhání ledvin) a navíc náklady nepřímé (výpadek v daních u dlouhodobě nemocných, náklady na invalidní důchody, sociální dávky a podobně).

Ale i když číslo není přesně známé, všechny zdroje se shodují na tom, že diabetes je jednou z nejnákladnějších nemocí vůbec. Někteří negativní věrozvěsti dokonce projikují rostoucí cenu léčby diabetu s intenzivnějším růstem než lineárním do krátké budoucnosti a odvozují, že dojde ke kolapsu financování zdravotní péče.

PŘEHLED DÍLŮ:

1. díl: Proč o diabetu právě nyní

2. díl: Jak stanovovat diagnózu diabetu

3. díl: Kolik je vlastně v ČR diabetiků?

V České republice je k dispozici pouze omezený počet prací, jež se problematikou zabývají. První publikací, která se uvedeným problémem zabývala, byla analýza Bartáškové a kol. (Vnitřní lékařství, 2004, 2009, Cur Res Med Opin 2010).

Dále je k dispozici rozbor Doležala a kol. (Farmakoterapie a Vnitřní lékařství 2009), iniciovaný Diabetickou asociací ČR (graf 1) a analýza Lacigové a kol., porovnávající cenu minimální nutné péče definované doporučenými postupy s limity určenými zdravotními pojišťovnami (DMEV 2008, graf 2). Z posledně uvedené publikace vyplývá kritický rozpor mezi náklady skutečnými a potřebnými.


Na tomto místě budiž připomenuto, že pokud by byla k dispozici takové léčba, která by u naprosté většiny nemocných udržela těsnou kompenzaci diabetu (normoglykémii), normotenzi a normolipidémii, pak by se významně snížil ekonomický dopad nemoci, neboť, a to potvrzují všechny seriózní studie, větší část nákladů spojených s léčbou diabetu jsou náklady určené na terapii komplikací diabetu.

Po analýze příčin amputace byl vysloven názor, že až 90 % amputací dolních končetin (či jejich částí) je možno předejít důslednou a specializovanou léčbou a prevencí.

V ČR se dlouhodobě pohybuje počet pacientů s amputacemi okolo 7 000 (ÚZIS), náklady spojené s léčbou nemocného po amputaci se obvykle odhadují na 1 000 000 Kč/pacient.

Počet pacientů zařazených do programu náhrady funkce ledvin (hemodialýza, peritoneální dialýza) je v ČR okolo čtyř až pěti tisíc. Nejméně okolo 40 % jsou nemocní s diabetem, selhání ledvin je v příčinné souvislosti s diabetem jistě u většiny z nich, roční náklady se pohybují okolo 1 až 1,1 mil. Kč/pacient. Incidence a prevalence ischemické choroby srdeční (ICHS) je v ČR velmi vysoká, udává se, že je nejčastější příčinou smrti, náklady na léčbu ICHS jsou také enormní.

Odvážím se však tvrdit, že nadpoloviční většina nemocných onemocní IC HS v přímé příčinné souvislosti s diabetem (či obecně poruchou glukózové tolerance). V práci Linharta a kol. bylo dosti přesvědčivě prokázáno, že u pacientů s prokázaným, klinicky významným aterosklerotickým postižením arterií je přítomna porucha glukózové tolerance ve více než 60 % (graf 3).


Se znalostí metodiky mohu tvrdit, že tento nález je podhodnocen proti realitě. Výsledek je v souladu se známým opakovaně potvrzeným faktem, že u pacientů s diabetem jsou příčinou smrti ICHS a cévní mozkové příhody v 75 až 80 % případů (platí pro diabetes 1. i 2. typu). Počet nemocných se závažným postižením zraku v důsledku diabetu lze podle dat VZP odhadnout na desítky tisíc (10 000 osob podstoupivších v jednom roce laserokoagulaci sítnice nebo pars plana vitrektomii). Nejsou to čísla pouze k zamyšlení, jsou to údaje s několika vykřičníky. Opět a znovu - většině komplikací lze předejít.

Nicméně, jaké jsou tedy přímé náklady na léčbu diabetes mellitus? Okolo 20 miliard Kč v roce 2006 podle analýzy Doležala a kol. Většina nákladů je spojena s hospitalizací (ta je většinou potřebná pro léčbu komplikací - graf 1). Cena antidiabetik a vlastního ošetření v ordinacích diabetologa tvoří relativně malou část z celkových nákladů.

Investovat do kvalitní edukace a terapie pacientů s diabetem se jistě vyplatí celé společnosti. Jedna koruna (dolar, euro) investovaná do kvalitní edukace se během čtyř let vrátí v úspoře 4 korun na terapii komplikací (pokud nabídnete investici s roční návratností 20 %, tak po vás půjde burzovní dohled, bankovní dohled, policejní dohled a kdovíkdo ještě, protože vás označí za podvodníky). V České republice se nedaří prosadit systém nezávislé profesionální edukace.

V České republice se nepodařilo prosadit kód specializované kvalifikované péče o pacienty s vysokým rizikem diabetické nohy (náklady na jeho zavedení byly vyčísleny VZP na 10 mil. ročně, zřejmě by se tedy "zaplatil" při odvrácení amputace "pouze" u deseti osob).

Data z USA dokládají, že při dosažení těsné kompenzace se náklady na léčbu komplikací snižují již za 3 roky o více než polovinu. Cena, kterou společnost platí za diabetes a jeho následky, je velmi vysoká, přímé náklady na terapii v České republice v roce 2006 byly téměř 20 miliard korun. Všechny zdroje se přitom shodují na možnosti prevence komplikací, jež v terapii tvoří nákladově nejvyšší položku.

Platí tedy, že důsledná, kontrolovaná a odborně vedená terapie diabetu, jíž lze předejít komplikacím, byť v úvodu náklady na terapii zvýší, velmi brzy vede k efektivnímu snížení celkové sumy, která je na léčbu vynakládána.

Není sebemenšího důvodu, proč by tato teze neměla platit v naší zemi. Pevně věřím, že se podaří společným úsilím všech, jichž se diabetes týká, zlepšit výsledky terapie tak, aby se v důsledku nejen zlepšil život diabetiků, ale také snížila cena, kterou platí společnost za komplikace diabetu.

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE

Sdílejte článek

Doporučené