Neprůhledné zakázky stojí zdravotnictví čtyři miliardy

Zdravotnická zařízení mají ve své většině charakter tzv. veřejného zadavatele a při nákupech zboží, služeb a dlouhodobého majetku (investice) se musejí řídit zákonem o veřejných zakázkách. Jeho dodržování, jak je obecně známo, nepatří mezi silné stránky veřejného sektoru v ČR a nejinak je tomu i v případě zdravotnických zařízení. Při porušování tohoto zákona však dochází ke ztrátám prostředků, neboť dosažená cena nakupovaných statků a služeb placená z veřejných financí není nejnižší možná.
Vzhledem k celkovým výdajům alokovaným v rámci tohoto institutu jde o nezanedbatelné částky. Výdaje, které jsou zdravotnickými zařízeními alokovány prostřednictvím veřejných zakázek, lze rozdělit na dvě skupiny. První tvoří výdaje na pořízení nového hmotného investičního majetku. Jejich velikost se ročně pohybuje kolem osmi miliard korun a ve své většině jsou tyto prostředky alokovány prostřednictvím otevřených, případně užších řízení. Druhou skupinou jsou výdaje na nákup "běžného" zboží a služeb, jejichž hodnota v roce 2005 přesáhla 43 miliard korun. Odhad ztrát je možné provést na základě určitých zjednodušujících předpokladů pro obě skupiny samostatně. U kapitálových výdajů lze vyjít z údajů publikovaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který je orgánem dohledu nad systémem veřejných zakázek. Z analýzy jeho nálezů vyplývá, že zhruba 30 % veřejných zakázek na realizaci nového hmotného investičního majetku ve zdravotnictví je předmětem řízení ÚOHS a ten v 50 % konstatuje porušení zákona. Pokud budeme předpokládat, že v těchto případech nebyla dosažena nejnižší cena, a aplikujeme koeficient neefektivnosti ve výši 12 % zjištěný předchozím výzkumem TI, dostaneme se k číslu 148 milionů korun.
Zde je nutné podotknout, že jde o velmi opatrný odhad, neboť kalkuluje s tím, že všechny nepřezkoumané zakázky byly správně provedeny, a tedy realizovány za nejnižší možnou cenu. V případě druhé skupiny (výdaje na nákup "běžného" zboží a služeb) vycházíme ze situace v ČR, kde pouze 27 % výdajů alokovaných v rámci veřejných zakázek prochází otevřeným řízením. Tato hodnota byla zjištěna v rámci výpočtu ukazatelů transparentnosti trhu veřejných zakázek.
Z výše uvedeného vyplývá, že více než 31 miliard Kč vynaložených zdravotnickými zařízeními na nákup zboží a služeb neprošlo soutěžní metodou. Na základě již zmíněného výzkumu TI lze odhadnout, že ceny zakázek zadaných v otevřeném řízení jsou v průměru o 12 % nižší než v případě nesoutěžních metod.
Aplikací koeficientu neefektivnosti na částku 31 miliard Kč tak lze odhadovat ztrátu z titulu nedodržování zákona o veřejných zakázkách (případně nedostatečného používání soutěžních metod) na 3,8 miliardy korun. Na základě výše provedených výpočtů lze uzavřít, že hodnota ztrát z titulu nedodržování zákona o veřejných zakázkách a nedostatečného používání soutěžních metod se pohybuje kolem 3,9 miliardy korun.

Zdroj: Medical Tribune