Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 18. říjen 2019 | Svátek má Lukáš

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

10 základních mýtů spojených s akcí „Děkujeme, odcházíme“

10 základních mýtů spojených s akcí „Děkujeme, odcházíme“

10.01.2011 08:37
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: MUDr. David Belada, PhD.
MUDr. David Belada, PhD., vedoucí lékař oddělení IOKO 2.interní kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové píše pro Medical Tribune komentář k aktuálnímu problému protestů lékařů. Shrnuje základní omyly, které kolem akce Děkujeme, odcházíme panují...
  1. Lékařům jde JEN o zvýšení platů: ano, snaha o narovnání 20 let trvajícího stavu, kdy zdravotníci nedobrovolně dotují péči je zcela oprávněně jedním zhlavních témat akce, stím ale velmi úzce souvisí snaha o změnu zdravotního systému. Pokud se podaří, aby peníze netekly přednostně do „černých děr“ vsystému (drahé přístroje a léky, stavební lobby, pojišťovny), a použijí se na odměnění těch, kteří lékařskou péči poskytují, bude spolehlivě na platy, které uspokojí všechny zdravotníky a rozsah péče nemusí být snížen. Další důležitou příčinou nehospodárnosti systému je systém mnoha pojišťoven – zdravotní pojištění není nic jiného než zdravotní daň. Rozdíly vnabízených službách mezi pojišťovnami nejsou nijak zásadní, proto redukce jejich počtu by přinesla obrovské úspory. Dalším stěžejním bodem akce je změnit velmi nešťastný systém postgraduálního vzdělávání, zde již určité návrhy byly MZ prezentovány.
  2. Situace k1.březnu 2011 není nijak dramatická: chápeme, že MZ nehodlá strašit pacienty, že hrozí kolaps, ale pokud by situace dospěla ktomu, že lékaři, co podali výpovědi, do práce 1.3.nenastoupí, hrozí zcela katastrofické následky na mnoha místech vČR. Sám osobně jako pacient ztohoto pohledu mám velký strach, pokud by se mi cokoliv stalo vtéto době – zcela objektivně ta „torza“ lékařského stavu, co zůstávají, nemohou objektivně zajistit péči o nemocné, a to ani akutní!
  3. Akutní péče bude bez problémů zajištěna: nutno si uvědomit, že vmedicíně tvoří akutní péče pouze její část. Podstatnou, ale co do objemu spíše menší. Skutečnost, že MZ garantuje zajištění akutní péče, je sice zajímavá (přestože lze na mnoha místech i o tom velmi pochybovat), ale řekl někdo, kdo ošetří chronické nemocné, pacienty sméně závažnými problémy, kteří ale lékařskou péči potřebují také? Tito nemocní nemají od 1.března nárok čerpat zdravotní péči, ač jsou jejími plátci? A co vlastně patří mezi akutní péči? Ví někdo, kde leží hranice mezi ještě akutní a neakutní péčí? Podle současného plánu MZ by množství nemocných, kteří by se ocitli od 1.března mimo dostupnou péči, bylo obrovské. A bohužel zcela jistě není vsilách zbývajících členů lékařských týmů tyto nemocné správně ošetřit. A pokud MZ uvádí, že FN převezmou pacienty zostatních nemocnici vregionu – jak to mají provést, když samy řeší fatální problémy snedostatkem lékařů ???
  4. Praktičtí lékaři (PL) a soukromí lékaři převezmou péči o nemocné znemocnic: dokáže si snad někdo představit, jak PL nebo soukromý lékař léčí nemocného sleukémií, frakturou nebo s akutním srdečním selháním? A tito lékaři zajistí služby vnemocnicích? Při vší úctě kpráci PL, málokdo znich je asi schopen sloužit vnemocnici na akutních lůžkách, když tuto činnost nedělal třeba 20 let. Již vsoučasné době je systém nastaven tak, že péče, kterou nejsou schopni zajistit PL, je svěřena do rukou specialistů znemocnic. Obráceně si zastupitelnost dokážu na časově omezený úsek představit, ale takto ani náhodou ne. A pokud jsou PL zodpovědní, ktéto péči se ani nemůžou přihlásit (odborně, kapacitně).
  5. Vnemocnicích zůstávají zejména ti kvalitní lékaři: bohužel, ani to není zdaleka pravda –vnemocnicích zůstávají často lékaři, kteří si nejsou jistí svojí kvalitou a mají obavy, aby při této příležitosti nebyli ti, které již zpět nevezmou. Dále zůstávají lékaři vdůchodovém věku s minimální úvazky (nesloužící), externisté na minim.úvazek jinak bez vztahu knemocnici. Právě tito lékaři mají dle nyní platných plánů MZ mít na bedrech veškerou nemocniční péči po 1.březnu!!! Medicína vsoučasné době směřuje kmaximální specializaci, tudíž ani velká zastupitelnost není možná. Lékař bez odborné způsobilosti nemůže lékařskou činnost vykonávat samostatně, bez dohledu atestovaného kolegy. Stále panuje představa o modelu lékaře zpočátku 20.století, kdy lékař ráno odrodí na gynekologii, pak pobude chvilku na anesteziologii a odpoledne rozepíše terapii na onkologii. Takto medicína vroce 2011 ale nefunguje. Ktomu si musíme uvědomit, že na většině pracovišť jsou uvedeni do počtů zůstávajících i zástupci vedení klinik, kteří jsou činní zejména na akademické půdě a jejichž zapojení do běžného provozu je vněkterých případech „velmi obtížně představitelné“.
  6. Celkový počet odcházejících lékařů je procentuálně nevýznamný: ano, na první pohled se zdá úbytek necelé pětiny zcelkového lékařského stavu jako věc „zanedbatelná“. Ale pozor - výpověď nepodali průřezově lékaři všech odborností jako při prázdninových absencích, ale dominují zástupci akutní medicíny, tedy anesteziologové, chirurgové, internisté, pediatři, neurologové. Například vrámci FN Hradec Králové tvoří 190 výpovědí „jen“ asi 1/3 celkového stavu lékařů, ale pokud chybí více jak 50% chirurgů, anesteziologů, pediatrů a internistů, je situace kzajištění stejné kvality péče za těchto podmínek manažersky neřešitelná. Pokud někdo (ministr zdravotnictví) tvrdí opak, je to vzhledem kveřejnosti krajně nezodpovědné a NENÍ TO PRAVDA.
  7. Jediná možná varianta je okamžitý nárůst mzdových požadavků na 1.5-3 násobek: všichni jsme si vědomi, že možnou alternativou akceptovatelnou pro valnou většinu lékařů je scénář postupného nárůstu kcílové částce požadované ve výzvě během 2-4 let. Vmédiích tato skutečnost zatím nezazněla. Mezi lékaři tento názor je akceptovatelný a považujeme jej za velmi vstřícné gesto vůči MZ a dobrý základ pro jednání, ke kterému bohužel dosud nedošlo. Je ale třeba zdůraznit, že surčitým nárůstem nutno počítat již tento rok, a zejména, že podmínky nárůstu mezd musí být právně uzákoněny, aby lékaři měli jistotu jejich realizace a nejednalo se jen o sliby. Těch jsme již slyšeli za 20 let nespočetně! Navíc ekonomický růst, který je přítomen dle dostupných údajů vsoučasné době vyvrací i další dogma – a to, že chtít peníze vdobě krize je nezodpovědné. Výběr zdravotního pojištění za rok 2010 byl o 1 mld. vyšší než se očekávalo.
  8. Lékaři bojují jen za sebe: pokud pominu skutečnost, že dr.Engelem byla nabízena možnost spolupráce na akci DO sesterským odborům (a byla odmítnuta), stále si myslím, že by zpodstaty věci a vzájemné závislosti lékařského a nelékařského stavu měla být zachována solidarita. Proto věřím, že pokud nebude možné realizovat nárůst mezd sester také okamžitě(což by mohlo), tak by tomu mělo být vblízké době, a i toto by mělo být jasně dané a formulované.
  9. Vsystému nejsou prostředky knaplnění požadavků lékařů: zdravotnictví hospodaří téměř s300 mld. Kč za rok. Omezením přístrojové, lékové, stavební lobby, změnou chování pojišťoven a SÚKL lze střízlivým odhadem ušetřit minimálně 5-10% ztěchto prostředků, tedy 15-30 mld. Kč/rok. Pokud si uvědomíme, že ke splnění mzdových požadavků kokamžitému nárůstu je třeba 3-6 mld Kč (údaje se rozchází dle zdroje mezi LOK a MZ), tak je zda ještě velká rezerva kzvýšení mezd i nelékařských pracovníků. Navíc, při avizované možnosti postupného nárůstu by letos požadovaná částka byla mnohem nižší. Na účtech pojišťoven je vsoučasné době cca 10 mld. Kč, a sám ministr zdravotnictví připustil, že relativně snadno by bylo možné cca 2-3 mld. ztěchto prostředků pojišťoven vyvést a použít na platy zdravotníků. Nutno si uvědomit, že toto NEJSOU prostředky, které by ležely na účtech těchto pojišťoven díky jejich precizní politice hospodaření, ale jsou to peníze, které tam zůstaly díky odlišné skladbě pojištěnců těchto pojišťoven oproti VZP. Ke splnění letošních požadavků je tedy dostačující rezerva na účtech pojišťoven, pro léta další se prostředky musí najít díky reformě zdravotnictví, jak je uvedeno výše.
  10. Po zaplacení lékařů bude péče o pacienty horší: nemusí tomu tak jednoznačně být. Je to proto, že pokud se podaří zaplatit kvalitní lékaře a realizují se reformy, nebudou zdaleka tak často špičkoví lékaři pošilhávat po zahraničí, mladí lékaři nebudou opouštět zdravotnictví, protože budou adekvátně odměněni. Přesto si nutno uvědomit, že zdravotníci jsou posledních 20 let nejštědřejšími sponzory lékařské péče. Každý zlékařů dával měsíčně několik tisíc Kč jako nedobrovolný „dar“ do zdravotního systému. Vrámci nemocnic je ve většině případů dáváno na „lidské zdroje“, tedy platy cca 40%. Zbývajících 60% jde na léky, materiál a vůbec provoz zařízení. Ve všech vyspělých státech je tento poměr OBRÁCENÝ, tedy 60% jde na mzdy a 40% na provoz. Přesto, pokud se najdou prostředky pro mzdy ve výše uvedených zdrojích, nemusí se lékařská péče zhoršit. Na druhou stranu si nutno uvědomit, že všichni jsme si zvykli léta čerpat péči, na kterou ve své podstatě nemáme nárok. VČR se dávají na zdravotní péči cca 2-3x nižší prostředky než například vNěmecku či Rakousku, přitom kvalita péče je srovnatelná stěmito zeměmi. Zdravotní péči tedy zvelké části pro nás všechny dotují zdravotníci svými platy! Metaforicky by celou situaci šlo připodobnit ktomu, že jsme si zvykli jezdit 20 let Mercedesem, který nám dodávali za 200000 Kč, a když se prodávající po 20 letech ozval, že již nemůže toto auto prodávat za tyto peníze, když má cenu trojnásobnou, všichni to vnímají jako velkou křivdu. Ano, pokud dáváme do systému 1/3 peněz co vNěmecku, tak buď „přesedláme“ na o něco horší vůz, nebo si připlatíme a koupíme si jej.

Celkově, asi tyto reformní změny budou pár „stovek“ lidí „bolet“, někomu se šlápne na „kuří oko“, protože přijde o „provize“ nebo o obrovské, leckdy nesmyslně vysoké a neúměrné zisky. Na druhou stranu pokud se podaří vliv těchto jedinců v systému alespoň omezit (nedělám si iluze, že zmizí zpovrchu zemského), bude bez větších potíží na mzdy VŠECH zdravotníků.

Celá tato akce navíc může být vnímána jako společensky očistná, protože poukazuje na likvidaci společensky negativních věcí (korupce, klientelismus, neprůhledná výběrová řízení atd.) a může být vzorem pro další segmenty naší společnosti, kde jsou problémy zcela identické. Pak se můžou najít bez potíží peníze na platy ostatních státních pracovníků – učitelů, hasičů atd. Co je ale potřeba, je co nejdříve zahájit jednání mezi MZ, LOK a ČLK, aby se situace co nejdříve vyřešila. První březen se blíží, a neřešení celého problému by bylo ze strany MZ partie pokeru, kde místo karet se hraje se zdravím nás všech. Nedopusťme to.

MUDr. David Belada, PhD., www.tribune.cz

Oddělení klinické hematologie - vedoucí lékař oddělení IOKO
II.interní klinika
Fakultní nemocnice Hradec Králové



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky