Jak Pepa s Edou podávali granty

Eda: Nám už se to pracoviště nějak rozpadá, všichni doktoři jsou v privátu a o vědu se moc nezajímají a peněz na vědu nám také ubývá. Musíme zkusit podat nějaké granty, jinak už nemůžeme přežít.

Pepa: Letos to bude špatné. V té velké grantové agentuře nemáme s našimi nápady moc šanci. Hodnotí se to tam velmi pečlivě a přesně. Ta novější grantová agentura je také důsledná, všichni oponenti tam prošli důsledným metodickým školením. Snad dokonce oponenty losují. Evropské granty, ty jsou totálně zlobbované a stačí si přečíst názvy udělených grantů a hned je vidět, jaké jsou to z větší části nesmysly. V Bruselu navíc nikoho nemáme. Názvy udělených grantů v té naší agentuře také nehovoří o velké vědě. Ale alespoň to tam jde trochu ovlivnit.

Eda: To tedy nevím jak, posílá se to do zahraničí a oponenty určuje komise. Letos bude navíc velmi málo peněz, a tak projdou jen nejlepší.

Pepa: To je jednoduché, zahraniční oponenti skoro nikdy posudek nepošlou a naše oponenty vymyslíme. Já budu zpravodajem všech tvých grantů a dáme takové oponenty, že ti dají všichni skoro 100 bodů. Eda: Sto bodů? To bych jako oponent dával, kdyby mi to přišlo jako skoro na Nobelovu cenu. Dobrým grantům jsem dával 90, nejvýš 95 bodů – musí přeci zůstat nějaký prostor pro ty nejlepší.

Pepa: To je teď jinak, oponenti to skoro ani nečtou a napíšou 99 nebo 100 bodů. Když nemají pracoviště rádi, tak dají třeba 50. Navíc za posudky mají asi dvě koruny na hodinu, a tak i ti korektnější postupují povrchně.

Eda: Hodnocení by přece mělo u kvalitních oponentů vycházet skoro stejně. A ve statistice se přece odlehlé hodnoty škrtají a tak by to měla agentura také dělat. On výsledky nikdo statisticky nezpracovává? Já bych někomu, kdo dá jako oponent hodnocení 100 bodů, zarazil oponování na dalších deset let.

Pepa: To u nás fakt tak není, jde o to rychle věc uzavřít, podepsat a mít vyřízeno. Je to jako s těmi výběrovými řízeními na státní zakázky. Proč by to ve vědě mělo chodit jinak než v politice?

Eda: To pak ale už nejde o vědu či nějakou vědeckou spravedlnost či o nějaké kvalitní výsledky, či dokonce o pacienty.

Pepa: O to fakt nejde. Několik kvalitních grantů na cenu ministra se vždycky najde a tím ostatním se nikdo moc nezabývá. Letos navíc bude málo peněz, a tak projdou jen granty s průměrem kolem 98 bodů, tedy by nám to vyjít mělo.

Eda: Letos prý kvůli akci „Děkujeme, odcházíme“ budou lidé odmítat psát oponentské posudky. Nechce se jim pracovat pro ministerstvo. Oponentských posudků bude méně a každé vysoké hodnocení zvyšuje naději na přijetí grantu.

Pepa: No přesně tak to je, tak uvidíš, že vám projdou všechny granty.

Eda: A není taková grantová agentura už na konci sil a není na zrušení?

Pepa: Pro rozumné lidi asi je, ale podívej: co letos přijde, se ještě počítá.

Podobnost s konkrétními osobami i konkrétními grantovými agenturami v tomto krátkém fejetonu je čistě náhodná, i když dosti věrně odráží smutnou českou a trochu i evropskou realitu.

Zdroj: Medical Tribune