Málo sester. Kdo bude stíhán v případě poškození pacienta?
„Zaměstnavatelé v posledních dnech z důvodů finančních sahají ke krokům, které mě velice zneklidňují. Snižují drasticky stavy sester do služeb. Například vedení velice frekventovaného chirurgického oddělení se rozhodlo, že bude sloužit pouze jedna sestra na 26 pacientů – pacientů těžkých, septických, stomiků, geriatrických a do toho samozřejmě akutních, přicházejících cestou pohotovosti k operativnímu výkonu,“ napsala do právní poradny MT na začátku letošního ledna všeobecná sestra Dana Krásová a dodala:
„Samozřejmě se sestry brání, ale zaměstnavatel poukazuje na tabulky, v nichž jsou počty sester doporučené. Mám za to, že je nutné brát ohled na náročnost pracoviště. Kdo v případě poškození pacienta v takovém případě bude hnán k zodpovědnosti? Sestra, která prokáže, že se v inkriminovanou dobu věnovala jinému, stejně důležitému pacientovi, nebo zaměstnavatel, který dostatečně nezajistil personál do směny?“ ptá se sestra.
Odpovědnost nese poskytovatel péče
Podle právníka JUDr. Dominika Brůhy neexistuje v právním řádu ČR žádný právní předpis závazně určující poskytovatelům zdravotní péče minimální počty zdravotnických pracovníků, kteří povinně musejí zabezpečovat zdravotní péči vzhledem k určitému počtu pacientů. „Odpovědným za řádné poskytování zdravotní péče, a tedy i za správnou organizaci práce na jednotlivých odděleních, odpovědným za určování počtů zaměstnanců ve směnách je primárně vždy poskytovatel zdravotní péče, a tím je v daném případě Váš zaměstnavatel. Ten bude odpovídat za eventuální důsledky škody na zdraví způsobené pacientovi,“ odpovídá JUDr. Brůha.
Nelze zcela vyloučit, že poskytovatel zdravotní péče, který musel uhradit škodu na zdraví způsobenou pacientovi, by se mohl pokusit domáhat této škody či její části vůči některému ze zdravotnických pracovníků. „Tyto případy jsou ovšem v praxi zcela výjimečné a poskytovatel zdravotní péče by musel prokázat, že dotyčná sestra porušila nějakou svou právní povinnost. V případě, že sestra měla v inkriminovaný okamžik vzniku škody v péči množství dalších pacientů, a tedy nebylo reálně možné, aby všem z nich věnovala ve stejnou dobu stejnou pozornost, pak se domnívám, že ze své odpovědnosti za škodu na zdraví by se v takovém případě sestra vyvinila,“ poznamenává Brůha.
Právník ještě dodává, že vždy bude záležet na okolnostech konkrétního případu, jež nelze předjímat. „Nicméně při nedostatečném personálním zajištění služby bude ve většině případů hlavní díl odpovědnosti na straně poskytovatele zdravotní péče, tj. daného zdravotnického zařízení,“ uzavírá JUDr. Brůha.
„Vyvinění“ sestry v praxi
Diskutující na webových stránkách Medical Tribune však upozorňují, že v praxi tak jednoduchá situace není. V reálu podle nich skutečně vždy záleží na konkrétních okolnostech a nelze předjímat výrok o vině. Pokud je totiž sestra zaneprázdněna péčí o jiného pacienta a mezitím dojde k exitu nebo jinému trvalému následku, pak se vždy zkoumá, zda sestra věděla, vědět mohla a změnila priority ošetřovacího postupu. V tom případě se na sestru exkulpace přirozeně nevztahuje, jak ukazuje zkušenost jednoho ze čtenářů MT.
Někteří diskutující poukazují na to, že podle platných ustanovení zákoníku práce má sestra zákonnou povinnost předcházet škodám na straně zaměstnavatele (§171 odst. 1–3 zákoníku práce). Podle odstavce 3 zmíněného paragrafu má sestra povinnost sdělit zaměstnavateli, že nemá vytvořeny pracovní podmínky takového charakteru, aby mohla zabránit vzniku škod.
„Oznámení výše uvedené musí být zaměstnavateli učiněno právně nezpochybnitelným způsobem, jinak jej zaměstnavatel zapře a sestra za případný trestný čin (porušila zákonem jí uloženou povinnost k odvrácení škody, ačkoli to předem věděla) může být pohnána nejen před trestní soud, ale zároveň i odsouzena k náhradě škody pacientovi,“ píše čtenář www.tribune.cz.
„Odpovědný je zaměstnavatel, a to jednoznačně pouze v případě, že byl právně nezpochybnitelným způsobem upozorněn, že ke škodě na životě a zdraví může kvůli personální devastaci dojít. V případě, že upozorněn nebyl (což je vždy, když není upozorněn dopisem do vlastních rukou nejlépe přes odborovou organizaci nebo právní kancelář), tak se zkoumá, zda o tom sesterský personál věděl,“ poznamenává diskutující lékař.
Všeobecná sestra Dana Krásová, která dotaz do právní poradny zasílala, pomohla situaci na svém pracovišti díky své aktivitě vyřešit. Dnes se počty zdravotníků na jejím oddělení vracejí do normálu. „Postup jsme zvolili přesně podle doporučení – přes odborovou organizaci jsme upozornili zaměstnavatele na rizika vyplývající ze snižování stavů personálu. Dopadlo to dobře, a stavy se opět vracejí do normálu. Takže díky,“ píše autorka dotazu.
(ivb), www.tribune.cz
Zdroj: Medical Tribune