Nic za miliony

Americký výrobce Eli Lilly nedokáže šokující zjištění vysvětlit. "Důvody těchto neočekávaných výsledků ve studii nejsou známy," stojí v dopise, který rozeslal českým lékařům. A prosí: Lék už svým pacientům nepodávejte. Teď se totiž ukázalo, že je absolutně neúčinný. A nejen to: při posledních testech dokonce zemřelo o dvě procenta více pacientů léčených Xigrisem než těch, kterým bylo podáváno placebo.

Medikament přitom nepatřil k nejlevnějším. Úřady ho před sedmi lety zařadily do šuplíku "vysoce inovativních léků". Jedna krabička s roztokem Xigrisu stála 5876 korun.

Roztok se podával lidem, kterým začaly selhávat dva a více orgány. Většinou šlo o pacienty na odděleních ARO.

"Za jeden rok nemocnice spotřebovaly přípravek za zhruba půl milionu korun," shrnula Veronika Babicová Petláková, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který spotřebu a ceny medikamentů sleduje.

Případ Xigrisu přitom není ojedinělý. Podle Josefa Suchopára ze společnosti Infopharm se každý rok najde několik "lékových omylů".

"Od šedesátých let víme o sto padesáti stažených látkách," přibližuje praxi Suchopár.

Pokud je prášek "jen neúčinný", jde podle něho ještě o veselejší případ. Objevují se i takové medikamenty, které skončí kvůli nebezpečným vedlejším účinkům. "Nedávno třeba mizel z trhu lék na snížení hladiny cholesterolu. Jeho účinná látka byla sice o řád až dva účinnější než jiné léky, po čase se ale zjistilo, že vyvolává poškození měkké tkáně. A to takové, že pacienti umírali," vzpomíná Suchopár.

Kdo to zaplatí…

Bude výrobce vracet peníze?

Za nepoužité léky, které mu nemocnice vrátí, ano. Spotřebované medikamenty však neproplatí.

Právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál tvrdí, že ač je to paradoxní, vina padá na hlavu pojišťoven. To ony milionové sumy platí, měly by se proto o účinnost léčby zajímat.

"Bylo by vhodné, aby samy vyhledávaly data a platily oponentské studie," domnívá se Dostál.

Spoléhat na křišťálovou čest farmakologických firem je podle něho nesmysl. "Firma sice dodá k žádosti o vstup na trh studii, výsledky ale mohou být ,cinklé'. Studie totiž sponzorují samy farmaceutické firmy," připomíná Dostál.

Pokud pojišťovny nic neudělají, zaplatí neúčinný lék a žádné náhrady škody se v budoucnu nedomohou.

"To už je pak nevymáhatelné. Lék se začal v dobré víře používat. Stejně jako se ve středověku v dobré víře pouštělo pacientovi žilou. Taky se určitou dobu věřilo, že mu to prospívá," vysvětluje Dostál.

To je i případ výrobce Eli Lilly – firma se sama "udala", čímž dala najevo dobrou vůli.

…asi nikdo

Pojišťovny se ale brání. "O úhradě léku rozhoduje lékový ústav. Ten by měl zadávat oponentní studie. Pojišťovna je pouze jedním z účastníků správního řízení. Jediné, co my můžeme, je odvolat se proti rozhodnutí lékového ústavu," říká mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Mario Böhme.

Naprosto bezradně přešlapuje i ministerstvo zdravotnictví. Poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek situaci zachraňuje alespoň příslibem nové legislativy. "Připravujeme nový systém, podle kterého se budou daleko přísněji hodnotit nové technologie ve zdravotnictví a jejich přínos," slibuje.

autor: Veronika Rodriguez

TÝDEN

Zdroj: TÝDEN