Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 23. březen 2019 | Svátek má Ivona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Antivirotika proti Alzheimerově chorobě?

Antivirotika proti Alzheimerově chorobě?

Medical Tribune 25/2011
07.11.2011 12:00
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Ve studii publikované ve vědeckém časopisu PLoS ONE sledoval tým Ruth Itzhakiové účinky acykloviru, pencikloviru a foscarnetu na buňky infikované HSV1. Výsledky studie staví antivirotika do pozice nadějných léků, jež by mohly zpomalit rozvoj aspoň v některých případech Alzheimerovy choroby. Článek z odborného týdeníku Medical Tribune.

Přítomnost herpes simplex viru typu 1 (HSV1) v mozku lidí nesoucích rizikové dědičné vlohy pro Alzheimerovu chorobu zvyšuje významně riziko propuknutí tohoto neurodegenerativního onemocnění. V přítomnosti HSV1 dochází k akumulaci beta‑amyloidu a abnormálně fosforylované formy proteinu tau. Oba proteiny se významně podílejí na patologických změnách mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Virová DNA byla detekována zcela specificky přímo v amyloidních placích.

Neurologové a neuropatologové z University of Manchester pod vedením Ruth Itzhakiové došli k názoru, že u lidí s genetickou dispozicí k Alzheimerově chorobě představuje infekce HSV1 významný rizikový faktor a že se virus přímo podílí na tvorbě amyloidních plaků. Rozvoj choroby by u těchto pacientů mohlo významně zpomalit nasazení antivirotik.

Účinek stávajících antivirotik proti HSV1 je založen na narušení replikace virové DNA. Taková antivirotika by mohla být účinná pouze v případě, že patologické změny v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou závislé na replikaci HSV1. Pokud k navození patologických změn postačuje samotná přítomnost viru HSV1, pak by léčba antivirotiky nemusela účinkovat.

Ve studii publikované ve vědeckém časopisu PLoS ONE sledoval tým Ruth Itzhakiové účinky acykloviru, pencikloviru a foscarnetu na buňky infikované HSV1. Ukázalo se, že pod účinkem léků došlo k menší akumulaci jak beta‑amyloidu, tak i abnormálně fosforylovaného proteinu tau. Snížen byl i počet virových částic HSV1. Foscarnet dával po všech stránkách nejmenší efekt. Na replikaci DNA viru HSV1 bylo závislé jen hromadění abnormálně fosforylovaného proteinu tau a nikoli akumulace beta‑amyloidu.

Sníženou tvorbu amyloidových plaků pod vlivem antivirotik lze tedy připsat snížení počtu virových částic. Výsledky studie staví antivirotika potlačující replikaci DNA viru HSV1 do pozice nadějných léků, jež by mohly zpomalit rozvoj aspoň v některých případech Alzheimerovy choroby.

-----

autor:Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Medical Tribune



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky