Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 23. březen 2019 | Svátek má Ivona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Paracetamol a vznik astmatu a alergie

Paracetamol a vznik astmatu a alergie

Medical Tribune 26/2011
14.11.2011 13:44
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Jiří Novák, Ambulance pro klinickou imunologii a alergologii při ÚVN, Praha

Užívání paracetamolu je v současnosti považováno za jednu z příčin narůstající incidence astmatu a alergických nemocí. Paracetamol zvyšuje i riziko atopického ekzému, opakovaných bronchitid a CHOPN. Míra rizika je závislá na kumulativní dávce paracetamolu.

Z některých studií je patrný negativní vliv i krátkodobého požití malých dávek. Individuální citlivost vychází z genetických polymorfismů různých struktur souvisejících s metabolismem paracetamolu.

Paracetamol je metabolitem i náhradou svého toxičtějšího předchůdce fenacetinu, za který mnoho lidí zaplatilo chronickou renální insuficiencí. Jeho užívání je v průmyslově vyspělém světě masové, a to od kojeneckého věku přes batolecí, předškolní i školní věk, dospělost i graviditu.

Jedním z důvodů vysoké preskripce a konzumace paracetamolu je neznalost účinků za situace, kdy převládá optimistické hodnocení z let jeho zavádění do praxe. Paracetamol je analgetikum – antipyretikum, je však částečně příbuzný i s antirevmatiky typu NSAID. Analgetické účinky jsou způsobeny modulací kanabinoidního systému v CNS, také však inhibicí 3. isoenzymu cyklooxygenázy (COX‑3) v CNS. Antipyretické působení nastává inhibicí COX‑2 v CNS se supresí prostaglandinu E2 v hypothalamu. Je třeba počítat i s inhibicí COX‑1 pro možnost hypersenzitivní reakce aspirinového typu.

Toxicita paracetamolu a hypersenzitivita

S narůstajícím používáním paracetamolu přibývaly případy těžkého jaterního poškození po jeho větším nebo i menším předávkování. Dnes jde o nejčastější příčinu jaterního selhání ve Velké Británii i v USA, kde jsou toxikologická centra nejvíce využívána právě z důvodu této intoxikace. Jindy je významnější porucha krvetvorby, hemolýza, akutní tubulární nekróza, poškození myokardu nebo pankreatitida. V plicích může dojít k akutnímu toxickému poškození, zatímco léčebné dávky vedou k poklesu antioxidačního redukovaného glutathionu (GSH) v plicích.

Stav GSH souvisí také se zhoršenou schopností eliminace toxického metabolitu v pneumocytech. Za toxickou se považuje u dospělých již dávka 6 g/24 h (= 3 tbl. Paralenu každých 6 hodin), pro citlivé jedince je však tato hodnota podstatně nižší. V USA je proto maximální dávkou 650 miligramů. Hypersenzitivní reakce mohou způsobit bronchospasmus, exantémy až Quinckeho edém, hypotenzi, akutní rhinitidu a anafylaxi.

Paracetamol a riziko vývoje astmatu a alergie

S narůstajícím užíváním paracetamolu stoupá riziko onemocnění astmatem, chronickou alergickou rhinitidou, atopickým ekzémem, opakovanými bronchitidami a CHOPN. Tomuto odpovídají i metaanalýzy. Eneli v analýze 22 vybraných studií uvádí počet nově diagnostikovaných onemocnění astmatem u uživatelů paracetamolu o 63 % vyšší než u jedinců bez paracetamolu.

Etminan v metaanalýze z roku 2010 zhodnotil 19 studií s celkovým počtem 425 140 jedinců se závěrem stejným jako Eneli. U dětí, které užívaly v prvním roce života paracetamol, bylo souhrnně zjištěno 1,6× větší riziko astmatu. K dispozici jsou i další metaanalýzy s podobnými výsledky. Jednoznačný nárůst rizika astmatu, alergie a ekzému byl u dětí prokázán i po aplikaci paracetamolu v těhotenství.

Lehké, ale signifikantní navýšení rizika nastává rovněž po sporadické aplikaci. Riziko bývá vyjádřeno pomocí OR (odds ratio), ev. RR (risk ratio). Jde o indexy vyjadřující výskyt onemocnění v aktivní skupině dělený výskytem ve skupině kontrolní. Ve studiích je nutné vyloučit vliv modifikujících faktorů, např. infekce. Vzestup rizika o 30 % pro paracetamol a astma je vhodné považovat za nejen statisticky, ale i klinicky a epidemiologicky vysoce významný.

Paracetamol u kojenců do 1 roku

Mezinárodní rozsáhlá průřezová studie ISAAC zaznamenala sledováním 205 487 dětí ze 73 center zvýšené riziko atopických onemocnění u 6‑ až 7letých dětí, které v prvním roce života dostávaly paracetamol. Pro astma bylo zjištěno OR = 1,46, alergickou rhinitidu OR = 1,48, atopický ekzém OR = 1,35, výsledky jsou statisticky signifikantní (p < 0,05). Výpovědní hodnota pozitivních výsledků studie ISAAC u kojenců je podporována shodnými výsledky longitudinálních studií.

Děti ve věku 6 až 7 let

Ve studii ISAAC u dětí ve věku 6 až 7 let byla zhodnocena rizika jako OR v 1. skupině s konzumací paracetamolu častější než 1× za měsíc proti 2. skupině, konzumentům paracetamolu o frekvenci 1× za rok až 1× za měsíc. Výsledky: astma OR = 3,23 (skupina 1) vs. 1,61 (skupina 2); rhinitida 2,81 vs. 1,32; atopický ekzém 1,87 vs. 1,18. Významným zjištěním byl průkaz závislosti tíže astmatu na dávce paracetamolu, který se opakovaně potvrdil i v dalších studiích, navíc s mnohanásobnou převahou těžkých forem astmatu u konzumentů paracetamolu.

Dospívající ve věku 13 až 14 let

Ve studii ISAAC III bylo sledováno 300 000 dětí ze 113 center a 50 zemí světa. Riziko astmatu u uživatelů paracetamolu minimálně 1× za měsíc bylo ve srovnání s kontrolní skupinou 2,51× větší (OR = 2,51). Při užívání 1× za měsíc až 1× za rok bylo pro astma ve srovnání s kontrolami OR = 1,43; pro atopický ekzém a frekvenci užívání je závislost také signifikantní (OR = 1,99 vs. 1,31). V případě rhinokonjunktivitidy OR = 2,39 vs. 1,38.

Paracetamol v dospělosti

Prospektivní britská longitudinální studie prokázala asociaci mezi užíváním paracetamolu a výskytem astmatu, stejně jako mezi paracetamolem a tíží astmatu. Obojí závislosti narůstaly progresivně s dávkou. Těžké astma bylo až 8× pravděpodobnější ve skupině s paracetamolem. Současný vztah k aspirinové senzitivitě nebyl prokazatelný, šlo o jiný mechanismus poškození plic. Multicentrická studie GA2LEN zjistila 2,9× větší riziko astmatu u skupiny s nejméně 1× za týden častou aplikací paracetamolu oproti skupině užívající paracetamol méně často než 1× týdně.

Paracetamol v těhotenství

Astma může začínat in utero. Styl života těhotných žen spojený s užíváním paracetamolu může mít vážné důsledky pro dítě, neboť plod je na paracetamol citlivější než dospělý organismus. Hlavní metabolická cesta detoxikace u plodu není jeho glukuronizace, ale sulfatace. Exprese glutathion sulfatázy u plodu v plicích však po 15. týdnu gestace klesá, tím stoupá riziko poškození.

V dánské studii DNBC paracetamol užívalo 30 % těhotných žen v 1. trimestru, 23 % žen v 2. trimestru a 30 % žen v 3. trimestru těhotenství (tab. 1). Tato čísla se podstatně neliší od obdobných statistik z jiných rozvinutých zemí. Zdaleka nejčastějším důvodem pro užívání paracetamolu v těhotenství byla bolest. Děti, jejichž matky v graviditě užívaly paracetamol, měly v 1,5 i v 7 letech života signifikantně zvýšené riziko bronchitid, astmatu i hospitalizací pro astma.

Britské longitudinální studie ALSPAC se zúčastnilo 9 400 těhotných. Paracetamol užívaný ve 20. až 32. týdnu gravidity vedl ke zvýšenýmu riziku hvízdavého dýchání (wheezing) a astmatu ve 3 a 7 letech. Wheezing v 6 měsících měl OR = 2,34, p = 0,008; ve 3 letech OR = 2,1, p = 0,003; astma v 7 letech OR = 1,39, p = 0,000005; zvýšený celkový IgE v 7 letech OR = 1,21, p = 0,00024.

V další studii z roku 2010 bylo sledováno 1 442 těhotných z New Yorku, 34 % z nich užívalo paracetamol. V 5 letech života měly děti matek s prenatálním paracetamolem signifikantně častější astma, alergii a urgentní péči pro astma. Riziko astmatu stoupalo s počtem dní užívání paracetamolu. Ke zvýšenému riziku však docházelo ve srovnání se skupinou bez paracetamolu již při užívání jednodenním, porovnáno s užíváním dvou‑ až čtyřdenním, RR = 1,29 vs. 1,94 pro wheezing persistens, u urgentního astmatu dokonce RR = 1,69 vs. 3,03, pro pozitivní IgE – RR = 1,21 vs. 1,32 (tab. 2). Asociace s výskytem astmatu u pětiletých byla zjištěna u paracetamolových podskupin v 2. a 3. trimestru gravidity. Pro graviditu jako celek byly rozdíly hodnot vysoce signifikantní (p < 0,001). Zatímco výskyt „hvízdavého dýchání v posledním roce“ (current wheeze) u dětí bez paracetamolu klesá od 1 roku života s každým dalším rokem, s prenatálním paracetamolem se výskyt current wheeze každým rokem zvyšuje.

Při hodnocení multivariantní regresní analýzou nastalo největší zvýšení rizika astmatu u pětiletých dětí s minor alelou genu pro glutathion transferázu (GSTP1A105G), jejichž matky měly v těhotenství paracetamol více než 4 dny. Polymorfismy tohoto genu mají vliv na konjugačníaktivitu glutathionu, uplatňující se při detoxikaci nejrůznějších škodlivin, včetně škodlivin životního prostředí.

Výskyt alely GSTP1A105G je u Evropanů jen lehce méně častý než ve sledované populaci. Za mechanismy poruchy plic se považuje deplece plicního glutathionu a oxidativní stres. Nebyly zjištěny důkazy ovlivnění výsledků studie rasou, astmatem u matky, věkem matky, pohlavím dítěte, kouřením v domácím prostředím či léčbou antibiotiky. Uvedená studie je první svého druhu, která prokázala vztah mezi astmatem a schopností organismu detoxikovat cizorodé látky v závislosti na polymorfismech genů s touto funkcí.

Zdvojnásobení prevalence astmatu v USA u dětí v období 1980 až 1995 časově odpovídá vzestupu konzumace paracetamolu, který nastal do takové míry, že ho v těhotenství užívá většina žen v USA. Podle mínění autorit je tedy užívání paracetamolu jednou z příčin nárůstu astmatu.

S problematikou paracetamolu souvisí rovněž fakt, že v nedávné minulosti proběhly v USA práce, jež prokázaly nárůst astmatu u lidí žijících v oblastech se zvýšenou koncentrací zplodin spalovacích motorů v ovzduší. V současnosti se rozdíly mezi USA a Evropou nejeví jako významné, o čemž svědčí řada studií.

------

autor: MUDr. Jiří Novák,
Ambulance pro klinickou imunologii

Medical Tribune



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky