Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 18. listopad 2017 | Svátek má Romana
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jak se mění motivace ke studiu medicíny

Jak se mění motivace ke studiu medicíny

Medical Tribune 14/2012
28.06.2012 13:48
Zdroj: Medical Tribune
V poslední době klesá prodej zdravotnické literatury, včetně skript a učebnic pro studenty medicíny. Znamená to snad, že se dnes medici učí méně? Redakce Medical Tribune se proto v aktuálním fóru ptá: Jak byste hodnotili úroveň znalostí dnešních mediků v porovnání s těmi, kteří studovali před 20 lety? Jakým způsobem se současná situace na lékařských fakultách v budoucnu promítne do praxe?

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.,
ředitel Psychiatrického centra Praha

Klesá prodej literatury obecně, nejen zdravotnické. Proč by měla být výjimkou? Informační zdroje se značně diverzifikovaly. Pro každý obor je hned několik učebnic, skript a „taháků“, o Googlu nemluvě. Na každý tištěný zdroj pak logicky připadne méně zájemců. Studenti umějí často pracovat s velmi různými zdroji, i když je ne vždy dokážou správně klasifikovat; jsou hloupější jen tam, kde klesají požadavky fakult (fakulty už mnohde berou vše – jako smrt), a naopak. Celkově je úroveň znalostí i motivace dnešních studentů možná poněkud jiná než před dvaceti lety, ale rozhodně ne menší nebo větší. Do praxe se za několik let promítnou jiné vlivy než dnešní pokles prodeje skript. Například nezájem excelentních gymnazistů o medicínu, feminizace, politická korektnost, antivěda, komercializace vztahu lékař–pacient, vláda pojišťoven a manažerů, vysychání pipelines farmaceutického průmyslu aj.

Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc.,

proděkan pro zahraniční studenty a sociální problematiku 1. LF UK

Ve společnosti není velkým tajemstvím, že studium lékařství patří k nejobtížnějším studijním programům. Je to dáno několika specifickými faktory, které se u jiných typů studia a povolání takto nekumulují ani navzájem neprolínají. Kvalitní vykonávání lékařské profese je podmíněno hned třemi oblastmi: vysokou úrovní teoretických znalostí, zvládnutím širokého spektra praktických technických dovedností a dobrými komunikačními schopnostmi jak uvnitř týmu, tak i navenek. Kromě toho lékařské povolání dnes zdaleka nezačíná a nekončí u lůžka nemocného, ale zahrnuje i velmi rozsáhlou problematiku etickou, sociální a ekonomickou. Přitom finanční ohodnocení lékařů zdaleka neodpovídá těmto skutečnostem ani vysoké míře zodpovědnosti, časové náročnosti a stresové zátěži, které tato profese navíc přináší.

To vše se samozřejmě projevuje už v okamžiku, kdy si mladí lidé vybírají „svou“ vysokou školu. Jedním z důsledků je skutečnost, že chlapci dávají přednost studijním směrům, které jim lépe zajistí možnost „uživit rodinu“, především ekonomii a právům. Před dvaceti pěti lety ještě byla medicína i pro chlapce zajímavá, mimo jiné proto, že to byl jeden z mála nezpolitizovaných oborů. I nejskalnější marxista se raději nechal operovat od dobrého chirurga než od dobrého komunisty.

Dnes je motivace ke studiu dána buď skutečným zájmem o obor, nebo familiární zátěží, kdy řada dětí z lékařských rodin si ani nic jiného než studium medicíny neumí představit. U dívek, u kterých stále medicína vévodí v pořadí zájmu o studijní směry, je motivace navíc často určována odporem k matematice a technickým disciplínám, a pokud chybí i zájem o některý humanitní obor, je nakonec medicína posledním možným řešením.

Je známo, že chlapci mají mírně větší schopnost studovat, a studují tak snáze než dívky, ale na druhou stranu jsou méně disciplinovaní, takže jejich úspěšnost není nakonec o nic větší než u dívek. Hodně diskutovaným problémem je také úroveň znalostí maturantů, která je evidentně nižší, než tomu bylo před dvaceti lety. Je ovšem rovněž pravda, že na totéž si v současné době stěžuje většina evropských zemí a i mezinárodní průzkumy to potvrzují s jedinou výjimkou, a tou je Německo. Zdá se mi ale, že na druhou stranu si v posledních letech mladí lidé daleko více uvědomují význam vysokoškolského vzdělání pro svoji budoucnost, byť se snaží nedávat to příliš najevo. V kritických situacích se však tato další motivace projevuje a vede je buď správným směrem, tedy k větší snaze, nebo módním směrem, tedy ke stížnostem na pedagogy, či dokonce žalobám na lékařské fakulty. To je rovněž fenomén, s nímž se potýká v poslední době hodně zemí, a dominuje zejména ve Velké Británii.

Další prohlubováni feminizace medicíny má své logické důsledky, tím nejnápadnějším je pokles zájmu absolventů lékařských fakult o chirurgické obory. Tady hrozí do budoucna asi největší nebezpečí současného vývoje – nedostatek chirurgů ve všech velkých chirurgických oborech. Ekonomická situace mladých lékařů a poněkud složitá situace ve specializačním vzdělávání navíc vedou ke zvýšenému odlivu absolventů do zahraničí. Tato skutečnost uvedené riziko ještě potencuje.

Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D.,
Interní klinika LF UP a FN Olomouc

Mám dvě děti, syn skončil Lékařskou fakultu UP v Olomouci vloni a dcera nyní dokončila pátý ročník, proto se domnívám, že mohu zodpovědně na vaši otázku odpovědět. Vůbec se nedomnívám, že úroveň znalostí našich mediků klesla, ba naopak, mám pocit, že studenti jsou zavaleni spoustou informací, a to i někdy nadbytečných. Lékařská věda se v posledních letech tak rozvinula, že není prakticky v lidských možnostech obsáhnout ji celou a ani obsáhnout celý obor (například vnitřní lékařství). Proto dochází ke značné atomizaci medicíny, která má své klady, ale i zápory. V tomto ohledu je pak pro učitele odborníka těžké vybrat právě to, co je v daném oboru podstatné a co si medik musí pro život zapamatovat a co bude třeba jako praktický lékař potřebovat.

Že klesá počet prodaných odborných knih, je sice smutné, ale je to realita. Když si představíme, jak kniha dlouho vzniká, stává se, že při vydání je již zastaralá, platí nové doporučené postupy, došlo k dalšímu rozvoji nové léčby apod. Pokud chcete najít něco up‑to‑date, pak navštívíte internet, kde máte další záplavu recenzovaných článků, jež dokonale shrnují aktuální problematiku.

Já jsem studovala před téměř třiceti lety a mám pocit, že jsme to měli o něco lehčí. Například ve farmakologii, což je takový telefonní seznam pro medika, léčba hypertenze obsahovala asi pět léků, dnes je jich nejméně 10× více. Onehdy jsem počítala firemní názvy jednoho léku a napočítala jsem jich patnáct. Je v lidských silách si to zapamatovat, nebo je lepší studenty naučit, kde si informace mohou najít?

Motivaci mají medici velkou, jinak by nebyli schopni se šest let biflovat objemné knihy, trávit čas s nemocnými, být vystaveni neustálému stresu ze zkoušek, které skutečně nejsou procházka růžovou zahradou, s vidinou dalšího studia i po dokončení lékařské fakulty. V poslední době se zdá, že opadl boom ekonomů a právníků a že se na lékařské fakulty hlásí čím dál více velmi motivovaných studentů. Zájem je velký i proto, že lékařská fakulta nevychovává nezaměstnané osoby, o naše absolventy je zájem v celém světě a tento trend dále poroste. To se může promítnout do praxe tím, že velká část studentů může odejít do zahraničí, a kdo nás pak v Česku bude léčit?

Medical Tribune



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky