Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 24. květen 2019 | Svátek má Jana
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Virus XMRV je u chronického únavového syndromu ze hry

Virus XMRV je u chronického únavového syndromu ze hry

Medical Tribune 20/2012
15.10.2012 15:07
Zdroj: Medical Tribune
Autor: red

V roce 2009 zveřejnil prestižní časopis Science studii, podle níž je úzká spojitost mezi chronickým únavovým syndromem (CFS) a přítomností gammaretroviru XMRV (xenotropic murine leukemia virus‑related virus). Nedávno se však prokázala mylnost této hypotézy.

Vincent C. Lombardi ve zmíněné studii zveřejněné v Science uváděl, že jeho tým našel XMRV DNA ve vzorcích od dvou třetin osob s CFS, ale jen u čtyř procent zdravých kontrol. V roce 2010 následovala jiná studie, která ukazovala na podobný vztah s patogenem označovaným jako pMLV (murine retrovirus‑like sequences – polytropic MLV).

Takové závěry vzbudily velkou vlnu naděje u pacientů na to, že by u této zákeřné a těžko uchopitelné nemoci mohla být k dispozici kauzální léčba. O téma se zajímala i přední světová média. Jen s malým odstupem však následovaly první projevy nedůvěry odborné obce a postupně sílily, jak se výsledky zmíněných studií nedařilo reprodukovat.

Definitivní konec těchto sporů přišel letos v září, když byly publikovány v on‑line časopisu mBio, jejž vydává Americká společnost pro mikrobiologii, výsledky multicentrické studie pod patronací NIH (Národních institutů zdraví). Jejím hlavním cílem bylo objasnit, zda existuje spojení mezi CFS a retroviry XMRV/pMLV, a proč došly předchozí práce k tak rozdílným závěrům. Tuto studii vedl W. Ian Lipkin, profesor epidemiologie na Columbia University’s Mailman School of Public Health, a na výzkumu spolupracovali někteří vědci, kteří původně našli spojení mezi CFS a XMRV/pMLV, včetně Judy Mikovitsové.

Výsledky studie NIH definitivně popřely existenci vztahu mezi onemocněním ME/CFS (MKN‑10 G93.3) a infekcemi XMRV nebo pMLV. Vědci v periferní krvi studovaného vzorku 293 osob (z toho 147 s CFS) nenašli žádné důkazy o infikování retroviry XMRV nebo pMLV. Shodli se rovněž na příčině předchozích rozdílných výsledků – s největší pravděpodobností jí byla kontaminace vzorků, i když není jasné, kde k ní došlo.

Podle prof. Iana Lipkina původní hypotéza dávala smysl, protože chronický únavový syndrom je spojen s mnoha symptomy protrahované infekce. Jednoznačně odmítl psychosomatickou podstatu nemoci, přičemž zmínil vlastní dřívější zjištění imunitní aktivace především B‑lymfocytů, již vykazovaly dvě třetiny až tři čtvrtiny pacientů s CFS.

Ačkoli se nemocným opět vzdálila vidina účinné farmakologické léčby, otázka možného spojení CFS s novými retroviry po dlouhé době vrátila nemoc do centra zájmu. Prof. Lipkin přímo na tiskové konferenci zdůraznil, že výzkum zaměřený na podstatu CFS bude pokračovat: „Neopouštíme pacienty s CFS, neopouštíme vědu. Všechny tyto rozpory přinášejí nový pohled, který bude motivovat další úsilí o porozumění podstaty CFS a zlepšení diagnostiky, prevence a léčby této nemoci.“

Současným oficiálním názvem syndromu je myalgická encefalomyelitida/chronický únavový syndrom, zkratka ME/CFS (v MKN‑10 Světové zdravotnické organizace kód G93.3). Jde o vysilující neuroimunitní onemocnění, které pacientům obvykle znemožňuje pracovat a vyřazuje je také ze společenského života. V závažnějších případech postižení nevycházejí z domu nebo jsou upoutaní na lůžko. Situaci pacientů dále zhoršuje fakt, že zdravotnický a sociální systém není připraven reagovat na jejich potřeby a často ani vůbec uznat jejich zdravotní stav za závažný, proto tito nemocní často končí bez jakékoli pomoci.

Pojem chronický únavový syndrom přitom může být (a také je) v této souvislosti zavádějící. Svádí k vnímání potíží pacienta jako pouhého problému s únavou a jeho neschopnosti ji překonat. Jde přitom o mnohem komplexnější onemocnění. Lidé s ME/CFS mívají různé další symptomy, dané především dysfunkcí imunitního systému, ale i jiných regulačních funkcí. Centra zaměřená na ucelenou diagnostiku a péči o tyto nemocné chybějí a také výzkum se tímto směrem zaměřuje jen málokdy. Podle Evropské společnosti pro ME (ESME) je přibližně čtvrtina pacientů zcela upoutána na byt, lůžko nebo invalidní vozík. Jeden z deseti nemocných umírá předčasně, nejčastěji v důsledku selhání orgánů, karcinomu, onemocnění srdce, častou příčinou úmrtí je také sebevražda. Navzdory tomu četné zkušenosti pacientů ukazují, že získání byť jen nejnižšího stupně invalidního důchodu na tuto závažnou diagnózu je v České republice spíše výjimkou. Choroba jako by přestala existovat zvláště poté, co byla v roce 1997 vyňata z přílohy k důchodové vyhlášce. Odhaduje se, že v České republice žije až 40 000 lidí s touto nemocí.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky