Přesčasy nám proplácí s tříměsíčním zpožděním
Je to rok, co jsem se ptala své vrchní sestry ohledně proplácení přesčasů. Naše pracoviště se k tomu staví tak, že nám přesčasy proplácejí 3měsíce zpětně a to tak že např. v záříjové mzdě máte proplaceny přesčasy z června, kde je třeba 20h., i přes to, že aktuálně mám 50h., vrchní sestra neměla zájem to se mnou rozebírat a na mzdové účtárně totéž. Nehledě na to, že se blíží konec roku a přesčasy stále přibývají. Když se mi tento rok nakupilo kolem 100h, začali mi proplácet 35h měsíčně a daně udělali své. O plánování služeb ani nemluvím, staniční sestra má každý měsíc problém, abychom je měli 7dní před ukončením měsíce. Chápu, pokud onemocní kolegyně, ale nechápu, když kolegyně dala výpověď a věděli o tom 2týdny předem apod.
Odpovídá právník se zaměřením na medicínské právo Mgr. Miloš Máca.
Co se týče splatnosti mzdy (platu) a veškerých zákonných příplatků za práci přesčas, ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce (dále jen „ZP“) uvádí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. To znamená, že společně s pravidelnou mzdou (platem) za příslušný měsíc je zaměstnavatel zároveň povinen Vám proplatit přesčasy, které jste za daný měsíc odpracovala. Například tedy, pokud jste v měsíci září odpracovala 30 přesčasových hodin, musí Vám být všech 30 proplaceno společně se zářijovou mzdou nejpozději v měsíci říjnu a nikoliv např. jen 10 hodin v říjnu a zbytek až dodatečně o několik měsíců později. Zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení, podle kterého my mzda (plat) a příplatky za práci přesčas měly jinou lhůtu splatnosti než pravidelná mzda (plat), proto je zaměstnavatelův postup v pozdním či postupném vyplácení přesčasové práce v rozporu se zákonem. Takové pozdní vyplácení mzdy (platu) a příplatků za práci přesčas by za splnění dalších podmínek mohlo mít pro zaměstnavatele za důsledek, že by byl zaměstnanec oprávněn se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 56 odst. 1 písm. b) ZP).
Pokud jde o plánování služeb na následující měsíc, k tomu uvádí § 84 ZP, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena (tedy nejčastěji období jednoho měsíce), pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Pokud pomineme institut konta pracovní doby, který nepředpokládám, a vyloučíme skutečnost, že jste se zaměstnavatelem dohodnuti na kratší době seznámení (což svým dotazem de facto nepřímo popíráte), v praxi to znamená, že rozpis směn a služeb na následující měsíc je Vám zaměstnavatel povinen předat nejpozději 14 dnů před koncem stávajícího měsíce. Jakákoliv kratší doba je nepřípustná, už vůbec nelze akceptovat dobu v řádu pouhých několika dní. Pokud by zaměstnavatel porušil svou povinnost ve stanoveném časovém období seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nebo se změnou rozvrhu pracovní doby, hrozila by mu sankce ze strany inspekce práce do výše 2 mil. Kč.
V obou záležitostech doporučuji obrátit se na zaměstnavatele s písemnou žádostí o zjednání nápravy. V případě neakceptace se lze obrátit s podnětem na Oblastní inspektorát práce.
Mgr. Miloš Máca
Zdroj: www.tribune.cz