Onkologický screening má nakročeno do další etapy: Adresné zvaní pro ty, kdo se programu neúčastní
Svou kvalitou je český onkologický screening na záviděníhodné úrovni. Metodiku a kvalitu by se od nás mohla učit většina vyspělých civilizovaných zemí. To, v čem jsme doposud zaostávali, by se dalo nazvat zcela primitivním problémem – nižší (nikoli nízkou) účastí v důsledku neexistence možnosti adresného zvaní těch, kteří doposud do programu nenašli cestu.
To nyní Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami změnilo. Od příštího roku bude pošta roznášet do schránek těch, kteří na své zdraví příliš nedbají, obálky s jedním z osmi typů zvacích dopisů. Současně bude spuštěna i informační kampaň, která je cílená na laickou veřejnost. Její podoba zatím není známa, ale konkrétní vizuály a spoty budou pod supervizí zainteresovaných odborných společností. Zdravotní pojišťovny rozešlou v první etapě přes 1 800 000 pozvánek a ty, kteří zvací dopis hodí do koše, pozvou znovu. Celkem bude rozesláno na 3,5 milionu obálek, které vyzvou občany ke screeningu. Pozvánky budou rozesílány na adresy těch, u jejichž rodného čísla v evidenci pojišťovny chybí kód preventivního onkologického vyšetření: mamografického, screeningu karcinomu děložního hrdla a kolorektálního karcinomu.
Záleží na vyhodnocení screeningu
Sledování výsledků screeningu je možné díky registrům. Správa a zpracování dat náleží Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Doc. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ředitele uvedené instituce, je možné považovat za spoluautora a „otce“ idejí auditovaného a evaluovaného screeningu v ČR. I díky němu se všechny tři screeningy spojují do společného programu adresného zvaní, který je kryt finančními zdroji z evropských fondů. V současnosti jde o „pilotní projekt“ do roku 2015 a bylo by velmi smutné až beznadějné, kdyby tímto rokem skončil. „Musíme prokázat takový úspěch, aby nám Brusel poskytl další finance, nebo budeme muset najít prostředky u nás v Česku. Kdyby měl projekt adresného zvaní skončit po necelých dvou letech, nemělo by cenu jej vůbec spouštět a naše mnohaleté úsilí a tisíce hodin jednání by byly naprosto zmařeny,“ komentoval uvádění projektu doc. Dušek.
Co můžeme od adresného zvaní čekat?
Otázka to je kontroverzní a jednoznačná odpověď neexistuje. K největším obavám patří ta, že se nestane vůbec nic. Značná část těch, kdo nemají prevenci v lásce, dopis jednoduše hodí do koše. Zdravotní pojišťovny mají vyčísleny alternativy, že na výzvu správně zareaguje deset až optimistických padesát procent vyzvaných. Chování českého národa je však nepředvídatelné.
Pokud se počet účastníků ve screeningu zvýší, pak první data by se dala hodnotit jako nepříliš pozitivní: zvýší se incidence všech typů nádorů, a to i v pokročilých stadiích, vzrostou výdaje na primární péči, protože dopisy budou vyzývat k návštěvě lékaře první linie – tedy praktika či gynekologa, který nejenže doporučí následné speciální screeningové vyšetření, ale provede i další preventivní intervence z hlediska nejčastějších civilizačních onemocnění (hypertenze, diabetu, kardiovaskulárních chorob atp.). Skutečnosti zjištěné jak v ordinaci praktického lékaře, tak na mamografických a laboratorních pracovištích povedou k dalším výkonům a k léčbě, což náklady na zdravotní péči v první etapě značně zvýší. Teprve po letech (sedmi, osmi??) se začne trend křivek incidence a výdajů na zdravotní péči onkologických onemocnění zohledněných ve screeningových programech obracet a není možné přesně předpovědět, v jakém horizontu přinesou úsporu zdravotním pojišťovnám.
Jasné je jediné – pokud by se tento „radikální řez“, který učinilo ministerstvo zdravotnictví, odkládal, situace by se zhoršovala a náklady na skutečně drahou onkologickou léčbu by každým rokem vzrůstaly. Díky pokrokům v terapii přežívá v horizontu let větší počet vážně nemocných onkologických pacientů, jejichž léčba stojí částky pohybující se kolem milionu korun za rok. Včasná léčba je nesrovnatelně levnější, záchyt v počátečním stadiu je z vysokého procenta plně kurabilní, nemocní kromě dispenzarizace nevyžadují speciální finančně náročnou péči. Kvalitu života plně vyléčených pacientů v porovnání s nemocnými, kteří jsou léčeni pro pokročilé a nevyléčitelné stadium, nelze snad ani porovnat. V této chvíli je však předčasné predikovat, kolik stovek milionů či kolik miliard si vyžádá zavedení adresného zvaní, a nejde jen o poštovní známky na obálky. Lékaři první linie by se však mohli připravit, že na dveře jejich ordinací zaklepe více pacientů.
Zdroj: Medical Tribune