Přeskočit na obsah

K čemu slouží vratky v nemocnicích? A jsou legální?

Nemocnice běžně vykazují pojišťovnám za zdravotnické prostředky vyšší ceny, než za které je skutečně nakoupily. Rozdíl mezi vykázanou a pořizovací cenou pak přichází do nemocnice zpět formou tzv. dobropisů. Vedení nemocnic se hájí tím, že z těchto peněz hradí ztrátové provozy. Nemocnice však nemohou doložit, že tyto peníze šly skutečně na léčení. „Jde o příklad pokřivenosti celého systému. Nemocnice musejí podvádět pojišťovny, aby pokryly své náklady. Systém umožňuje, aby nepoctivý ředitel nemocnice hradil z peněz určených na léčbu třeba předražené IT vybavení nemocnic,“ reagoval na zjištěné skutečnosti redakce ministr financí Andrej Babiš.

Následující informace vycházejí z dokumentů a smluv mezi dodavateli a nemocnicemi, které má redakce Medical Tribune k dispozici. Týkají se nákupů defibrilátorů a kardioverterů v letech 2010 až 2012. Ačkoli se úhrada těchto zdravotnických prostředků v současné době výrazně snížila, příklady ukazují, jak celý systém léta fungoval a funguje i dnes, byť třeba u jiných komodit hrazených pojišťovnami.

Vinohrady – třikrát vyšší cena defibrilátoru

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady účtovala v roce 2010 Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) za jeden defibrilátor COGNIS 100 HE celkem 850 000 korun. Firmě Boston Scientific, která tento přístroj vyrobila, přitom nemocnice zaplatila po odečtení bonusu pouze 511 000 korun. Na jednom přístroji tak nemocnice „vydělala“ celkem 339 tisíc korun. Těchto defibrilátorů zakoupila nemocnice celkem dvanáct, takže úspora na nákupu těchto přístrojů činila přes čtyři miliony korun.

O rok později dokázala FN Královské Vinohrady nakoupit tento přístroj ještě levněji. Zatímco pojišťovnám vykázala za jeden přístroj opět 850 000 korun, dodavateli po započtení bonusu zaplatila pouze 255 000 korun za kus. Nemocnice tak vykázala za tento defibrilátor více než trojnásobně vyšší cenu, než za jakou přístroj pořídila. Na jednom přístroji si tak nemocnice „nechala“ zhruba 595 000 korun. A protože nemocnice nakoupila v roce 2011 celkem 41 kusů těchto defibrilátorů, vykázala pojišťovnám o 24,4 milionu korun více, než skutečně zaplatila dodavateli. A to byla řeč pouze o jednom typu defibrilátoru.

Co se týče celkových čísel za roky 2010 až 2011, vykázala FN Královské Vinohrady v roce 2010 pojišťovnám za 123 defibrilátorů celkem téměř 140 milionů korun, dodavatelům přitom za tyto přístroje zaplatila pouze 78 milionů. Nemocnice si tak z těchto dodávek „nechala“ více než 61 milionů korun.

V roce 2011 získala nemocnice na bonusech za nákup 152 defibrilátorů ještě více – pojišťovnám vykázala 125 milionů Kč, zatímco dodavatelům po započtení bonusů zaplatila pouze 47 milionů Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činil téměř 78 milionů korun.

Peníze z defibrilátorů na předražené prádlo?

Tyto peníze, které nemocnice vykázala pojišťovnám de facto neoprávněně, se „rozpustily“ v celkovém rozpočtu FN Královské Vinohrady. Potvrdil to ve své odpovědi mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek: „Peníze získané na bonusech jsou plánovaným příjmem a jsou součástí celkového příjmu rozpočtu nemocnice.“

Z celkového rozpočtu nemocnice přitom byly v době nákupu těchto defibrilátorů hrazeny i některé podezřelé zakázky – například náklady na praní nemocničního prádla. Hospodářské noviny právě v roce 2011 zjistily, že ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady stojí vyčištění nemocničního prádla dvakrát tolik než například v Thomayerově nemocnici. Výběr firmy, která dodávala do FNKV předražené služby, zkoumal podle informací HN antimonopolní úřad.

FN Ostrava

Stejný systém „šizení“ pojišťovny fungoval i v Ostravě. Také FN Ostrava dokázala pořídit defibrilátor COGNIS 100 HE s výraznou slevou. Redakce MT prostudovala veřejně dostupnou smlouvu mezi nemocnicí a firmou Martek Medical na dodávku kardiostimulační techniky z roku 2011. V té době byl šéfem nemocnice současný ministr Svatopluk Němeček. Ve smlouvě je uvedeno, že při dosažení 60 % předpokládané spotřeby (tj. šesti z deseti kusů ročně) vrátí Martek Medical ostravské nemocnici 45,5 % z ceny uváděné na faktuře. Dle informací pojišťoven nakoupila nemocnice v daném roce jedenáct kusů těchto defibrilátorů, což činilo 110 % očekávaného obratu – podle smlouvy tedy splnila nemocnice nárok na bonus od firmy Martek Medical. Zdravotním pojišťovnám však FN Ostrava vykázala za jeden defibrilátor COGNIS 100 HE celkem 850 000 korun, ačkoli jeho pořizovací cena byla jen 462 000 Kč za každý z jedenácti kusů.

FN Hradec Králové

Zvýhodněné nákupy defibrilační techniky probíhaly také ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. (Následující čísla jsou včetně DPH.) V roce 2012 získala nemocnice dobropis na částku 3,345 milionu korun, kterou poskytla firma Cardion FN Hradec Králové jako slevu na nákup implantabilních kardioverterů. Další dobropis je pak psán na částku 1,9 milionu korun od firmy Biotronik, kterou FNHK získala na základě Dohody o finančním vyrovnání kompenzace cen devíti defibrilátorů Lumax za období březen–červen 2011. Firma Biotronik poslala FN Hradec Králové ještě dalších 1,124 milionu korun jako „kompenzace změny cen zboží za období červenec–září 2011“ a částku 1,915 milionu korun jako „kompenzace změny cen zboží za období říjen–prosinec 2011“.

FN Olomouc

Redakce Medical Tribune má k dispozici také dokumenty, které dokladují finanční bonusy za nákup kardioverterů a kardiostimulátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc. (Následující čísla jsou bez DPH.) Za rok 2010 získala nemocnice od firem více než 15 milionů korun, v roce 2011 dokonce 51,6 milionu korun. Například firma Hypokramed s. r. o. poskytla nemocnici za tyto dva roky na zpětných bonusech celkem více než 13 milionů korun, firma Biotronik téměř 20 milionů korun.

Nemocnice: Z peněz na defibrilátory hradíme cokoli

Redakce MT oslovila nemocnice s dotazy, jakým způsobem vykazují v rámci svého účetnictví vratky a bonusy od dodavatelů zvlášť účtovaného materiálu (ZÚM) a zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZÚLP). Jejich vedení shodně odpovídá – všechny bonusy a vratky jsou pečlivě zdokumentovány v účetnictví nemocnice a finance jsou samozřejmě použity na léčebnou péči. Jedním dechem ale dodávají, že finance putují do celkového rozpočtu nemocnice, ze kterého je hrazen veškerý provoz nemocnice. Logicky tak nemohou určit, zda finanční prostředky ušetřené z peněz na léčbu šly opět na léčbu pacientů, a nikoli například na nákup IT vybavení nemocnice nebo již zmiňované předražené praní nemocničního prádla. Zde jsou odpovědi nemocnic na dotazy, zda finance z dobropisů jdou do celkového rozpočtu nemocnice, nebo jsou nějak zvlášť vyčleněné a označené k použití na léčebně‑preventivní péči.

FN Královské Vinohrady:

„V naší nemocnici jsou bonusy realizovány od roku 2007 jako součást všech dostupných finančních zdrojů pro udržení vyrovnaného hospodaření. V účetní evidenci jsou vedeny na účtu 649 – Ostatní výnosy z činnosti. Bonusy významným způsobem řeší současnou nelehkou ekonomickou situaci nemocnice, která je zapříčiněna zejména poklesem příjmů od zdravotních pojišťoven, navýšením a změnou sazby DPH, vzrůstem cen energií, zvýšením osobních nákladů a inflací. Jejich hlavním cílem je pak zajistit zčásti nedostatečné financování kvalitní zdravotní péče v situaci, kdy dochází k trvalému podhodnocení plateb zdravotních pojišťoven v rámci některých oborů.“

FN Ostrava: „Žádný speciální účet pro tyto účely vyčleněn není.“ IKEM: „Veškeré finance procházejí účetnictvím, kde jsou všechny položky pečlivě evidovány. Příjmy nemocnice jsou pak nejčastěji využity na takové výkony, které nepokrývá veřejné zdravotní pojištění.“

FN Motol: „Všechny finanční prostředky získané naší nemocnicí jsou určeny k úhradě nákladů spojených se zajišťováním hlavní činnosti, tj. zdravotních služeb. To znamená, že i bonusy jsou použity k tomuto účelu.“

FN Hradec Králové: „Dobropisy jsou zcela standardním mechanismem a prostředky takto získané nejsou ‚toxické‘, aby je nemocnice zvláštním způsobem sledovala. Jsou součástí rozpočtu jako jakékoli jiné prostředky.“

Masarykova nemocnice Ústí nad Labem: „V případech, pokud jsou s některými dodavateli sjednány smlouvy o obchodní prémii, jsou tyto prémie řádně účtovány do výnosů společnosti a využívány ke krytí provozních potřeb společnosti. Tyto výnosy zpravidla nejsou žádným způsobem vázány na specifické potřeby.“

Nemocnice České Budějovice: „Všechny výnosy i náklady jsou součástí finančního plánu (rozpočtu) nemocnice. Všechny výnosy nemocnice jsou de facto určeny výhradně k financování zdravotní péče.“

VZP: Dnes už by nemocnici čekala sankce

Nemocnice tvrdí, že o žádný podvod na pojišťovnách nejde, protože pojišťovny postup nemocnic schvalují. „Pojišťovny hradí maximální ceny s vědomím toho, že nemocnice z toho hradí jiné položky, které nemocnice poskytovat musí a pojišťovna je hradí výrazně pod náklady na ně,“ odpověděl MT ředitel FN Hradec Králové prof. Roman Prymula.

Všeobecná zdravotní pojišťovna však tvrdí něco jiného. „Poskytovatelé mají za povinnost vykazovat pojišťovnám ZÚM/ZÚLP za pořizovací cenu, pokud je nižší než stanovená maximální cena,“ říká ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek a dodává: „Pokud pojišťovna revizním šetřením zjistí, že byl např. kardioverter koupen za nižší cenu, než bylo vykázáno, v rámci revizí pak uplatňuje sankci. Pokud má někdo v tomto směru jakýkoli konkrétní poznatek, pak pojišťovna uvítá jeho konkrétní sdělení, které důsledně prošetří.“ Pojišťovna si prý začala dělat průzkumy, za jaké ceny lze zdravotnický materiál opravdu pořídit. Podle mluvčího VZP za tímto účelem provádí analýzu cen vykázaných zdravotnickými zařízeními, ale i sama aktivně zjišťuje ceny na trhu. Dalším mechanismem, jak nesrovnalosti ve vykazování nemocnic odhalit, je revizní činnost. Momentálně vidí VZP největší prostor pro úpravu cen u inkontinenčních pomůcek, kde je největší rozdíl mezi nejlevnějšími a nejdražšími výrobky v rámci obdobných kategorií. „Ceny zkoumáme jednou za čtvrt roku a podle toho, co zjistíme, upravujeme naši úhradu,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Aby bylo možné hodnotit nejen ceny na našem trhu, ale porovnat je i s cenami v zahraničí, zavedla VZP v roce 2013 změnu ve své metodice pro zařazování do číselníku VZP – tato změna spočívala v povinnosti žadatele sdělovat ceny a úhrady v rámci EU. Jak uvádí tiskový mluvčí VZP, sama pojišťovna nepovažuje současný systém stanovování úhrad zdravotnických prostředků za ideální a uvítala by například nastavení obdobného systému, jímž jsou stanovovány ceny a úhrady léků.

Babiš: Ministerstvo ověří, jak je tomu dnes

Tvrzení současného ředitele VZP, že nyní už pojišťovna nenechá nemocnice vykazovat falešně vysoké ceny, chce ověřit ministr financí Andrej Babiš. „I dnes existují komodity ve zdravotnictví, kde dochází k neprůhlednému financování. Ministerstvo financí by v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví chtělo prověřit, do jaké míry je pravdou tvrzení ředitele Kabátka, že současné ceny zdravotnického materiálu už odpovídají tržním cenám,“ uvedl Andrej Babiš.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…