Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 19. srpen 2019 | Svátek má Ludvík
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Bonusy jsou běžné, ale řádově nižší

vítek V

Bonusy jsou běžné, ale řádově nižší

Medical Tribune 1/2015
27.01.2015 13:25
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Tomáš Novotný
Redakce Medical Tribune popsala praxi vybraných nemocnic, které léta vykazovaly pojišťovnám za nákup zdravotnických prostředků (typu ZÚM) vyšší ceny, než za které je skutečně nakoupily. Kromě toho, že popisované praktiky vykazovaly znaky porušení zákona, mají i své ekonomické a daňové konsekvence. Proto MT požádala o názor daňového poradce Pavla Vítka...

Na dotazy odpovídá Pavel Vítek z daňové a účetní kanceláře DATES.

Jak lze z daňového pohledu hodnotit popisované používání systému vratek a bonusů u nadhodnocených nákupů v nemocnicích? Hrozí při něm riziko daňových úniků, popř. jiná rizika spojená se zneužíváním „veřejných“ financí, tedy neefektivním nakládáním s prostředky veřejného zdravotního pojištění?

Pokud je zpětný bonus či dodatečná sleva ošetřena smluvně a prostředky se prokazatelně vracejí plátci, z daňového hlediska jde o dobropisování ceny, při které se na straně dodavatele sníží výnosy a povinnost odvést DPH a na straně odběratele – nemocnice se sníží náklady, případně nárok na odpočet DPH (u nemocnic bez nároku na odpočet jen náklady). V takovém případě by však mělo dojít i k opravě vyúčtování pojišťovně, protože náklady se, byť zpětně, snížily. Někdy se proto používá taková metoda, kdy bonus je účtován jako druh jiného provozního výnosu. Z daňového hlediska, pokud jde o daň z příjmů, není ve výsledku takové účtování problémem, avšak jedná se o jistý podvod vůči zdravotní pojišťovně. Je to stejné, jako kdyby někdo například opravil dům z dotace a později, po vyřízení všech formalit, by mu dodavatel opravy vrátil 30 % z ceny, tuto částku by pak příjemce dotace použil pochopitelně na jiné než dotací vymezené účely. I tady, stejně jako u nemocnic, by šlo o podvod.

Ředitelé nemocnic tvrdí, že systém dobropisů je standardní ekonomický nástroj. Je jejich používání v ostatních oblastech mimo zdravotnictví častým nástrojem? Popř. jak jinak je v běžném obchodním styku účetně ošetřena situace, kdy dodavatel poskytne „množstevní“ slevu až podle skutečného množství zboží odebraného zákazníkem?

To dost záleží na oboru činnosti. Většinou se ceny stanoví na základě smluv a předběžných množství budoucích dodávek. Těžko uvěřím faktu, že by nemocnice netušila, kolik zdravotnického materiálu či léčiv řádově spotřebuje. U kusových rozdílů v dodávkách se ceny většinou neliší a u předem stanovených objemů odběrů lze bez problémů ceny sjednat přesně. Výjimku tvoří často používané dodatečné bonusy za včasnost úhrady, které lze předem stanovit jen při platbách v hotovosti. Ty však v praxi dosahují řádu jednotek procent. Zpětné bonusy se spíše používají u obchodníků, kde se jedná o hodnocení velikosti odběrů, nárůstu či poklesu odběrů, zachování podílu obratu výrobce a podobně. Vždy jde o obchodní sféru. Skutečnost, že se tak děje i ve zdravotnictví, by měla být nejen pro plátce zdravotní péče, tedy pojišťovny, ale hlavně pro pacienty velmi zneklidňující. Pokud jde o účetní ošetření situace jinde, většina obchodníků bonusy odečte od nákladů na pořízení zboží, případně s nimi hospodaří jako s ostatním provozním výnosem. Všichni obchodníci však ve svých kalkulacích s takovými výnosy počítají při stanovení prodejních cen pro své odběratele.

Jak vysoké jsou obvykle v takových případech nabízené bonusy?

Opět jsou rozdíly mezi obory, ale u finančních bonusů vztahujících se ke včasné úhradě jde o jedno až dvě procenta z ceny. U objemových bonusů poskytovaných zpětně se pak jedná o pět až deset procent z obratu (tj. třeba i o 30 % z navýšení proti předešlému období apod.).

Jak lze v tomto kontextu hodnotit bonusy ve výši 35 až 45 %, které nemocnice dostávaly? Zástupci vedení nemocnic totiž oponují, že podobné podmínky jsou mimo zdravotnictví zcela běžné.

Takové bonusy lze hodnotit pouze jako účelové. U většiny obchodních dodávek neexistují ani takové marže, natož bonusy.

Jak lze z ekonomického hlediska slevu v takovéto výši okomentovat? Lze uvést, za jakých teoretických podmínek si dodavatel takto vysokou slevu vůbec může dovolit, aby uvedený obchod pro něj byl vůbec lukrativní, a popř. v jakých odvětvích jsou ještě bonusy ve výši 35 až 45 % běžné?

Slevy v takové výši je možné poskytovat pouze v případech, kdy původní cena je hodně nadhodnocena. Z ekonomického hlediska si poskytnutí takových slev může dovolit pouze výrobce, u obchodníků, jak jsem již uvedl, nedosahují až na výjimky takových výší ani jejich marže. Je jasné, že celý systém je nastaven tak, aby nemocnice mohly vykazovat vyšší náklady, kterými prokazují úhrady od zdravotních pojišťoven. Z nich takto vytahují peníze, samozřejmě tak, aby využívaly nastavené limity. Můžeme se tedy bavit jak o podvodu ze strany nemocnic, tak i o chybně nastaveném systému, kdy limity jsou příliš vysoké, což láká k podvodnému jednání. Chci věřit, že i nemocnice využívají takto získané peníze pro svoji činnost více či méně ve prospěch pacientů. Nelze se ale smířit s tím, že míra úspěšnosti zdravotnického zařízení by byla přímo úměrná schopnostem vytvářet účelové ekonomické dohody za účelem neoprávněného získávání peněz ze zdravotního pojištění. Domnívám se, že na dodávky zboží či služeb hrazených z veřejných prostředků (nejen zdravotní pojištění, ale i dotace, kde se podobné praktiky též využívají) by se měl vztáhnout přísný zákaz poskytování zpětných bonusů a slev a případná povinnost odběratele v případě jejich poskytnutí snížit dodatečně nároky na veřejné zdroje.

Problémem je i to, že to vše je jen obrazem neprůhlednosti a chybného nastavení financování našeho zdravotnictví, kde se poctivost nevyplácí.

Tomáš Novotný, www.tribune.cz

DÁLE ČTĚTE:

Praktiky nemocnic nejsou v pořádku politicky, ekonomicky ani právně

Bonusy v nemocnicích - máme konkrétní čísla



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky