Kubek: Peněz je málo. Ekonomové: Peněz je dost.

Ministerstvo financí na tuto zprávu reagovalo s tím, že dolévat další peníze do rezortu v tuto chvíli není potřeba. „Zůstatky na bankovních účtech všech zdravotních pojišťoven činily k 31. 12. 2014 přes 15 miliard korun. Dle analýzy provedené ministerstvem za období 2005 až 2014 rostl průměrný roční příjem zdravotního pojištění o 4 procenta, zatímco inflace jen o 2,3 procent a HDP o 1,7 procenta. Proto ministerstvo uložilo svým zástupcům ve správních radách zdravotních pojišťoven předložené návrhy deficitních zdravotně pojistných plánů na rok 2015 nepodpořit." uvádí MF ve své zprávě.

Ministerstvu financí je známo, že pouhé srovnání výběru pojistného a platby státu za rok 2014 proti roku 2013 ukazuje, že zdravotní pojišťovny měly v roce 2014 víc o 12,1 mld. Kč, což reprezentuje meziroční nárůst jejich příjmů jen v těchto dvou nejvýznamnějších položkách o 5,37 procent. Toto vysoké tempo růstu příjmů ve zdravotnictví bylo dosaženo při růstu inflace o 0,4 procent a HDP o 2 procenta.

Názor, že je ve zdravotnictví peněz dost, sdílí také ekonom a někdejší šéf ZPMV ing. Karel Šatera: „Objem finančních prostředků v roce 2014 se oproti roku 2013 zvýšil o cca 12 miliard korun, a z toho bylo více než  50 % ze státního rozpočtu.“ Šatera upozorňuje, že otázka finančních rezerv zdravotních pojišťoven, jejich zachování, plnění či naopak rozpouštění v době očekávaného růstu ekonomiky je velmi důležitá.

„Je třeba rozlišovat zákonné rezervní fondy od celkových finančních rezerv, které u řady zaměstnaneckých pojišťoven podstatně převyšují zákonem stanovený limit rezervního fondu. U VZP je naopak prakticky prázdný, spíše bych řekl v realitě záporný. To koliduje s informací, že hospodaření VZP mělo být v loňském roce v kladných číslech, protože prioritně by měla naplnit právě rezervní fond zhruba 2 miliardami korun,“ uvádí ekonom.

Prezident ČLK Milan Kubek se naopak domnívá, že stát by měl do zdravotnictví další peníze  dosypat. Klíčem je podle něj navýšení plateb za státního pojištěnce. „Dokud bude stát platit za 60% populace pojištění na úrovni pouhé jedné čtvrtiny toho, kolik je platba za zaměstnance s průměrnou mzdou, pak se systém veřejného zdravotního pojištění z ekonomických problémů nevymaní. Pokud vláda neschválí zvýšení platby za státního pojištěnce, pak budou v příštím roce propady mnohamiliardové,“ uvedl Milan Kubek na webu MT.

Názor prezidenta lékařské komory však ekonomové nesdílí: „Toto je již 23 let opakovaný argument, zejména ze strany poskytovatelů zdravotní péče. Nepovažuji jej však za oprávněný,“ odpovídá na dotaz RNDr. Jiří Němec, který šéfoval Všeobecné zdravotní pojišťovně v devadesátých letech.

„Náklady na zdravotnictví na jednoho občana u nás jsou v poměru k naší průměrné mzdě vyšší než ve většině západoevropských zemí. Znamená to, že vzhledem k našim výdělkům jsme výdaji na zdravotnictví zatíženi více než v zemích, na které naši zdravotníci často poukazují. Srovnání podle podílu na HDP je do značné míry zavádějící, protože nebere v úvahu to, že poměr průměrné mzdy vůči HDP na hlavu je v České republice výrazně menší než v západoevropských zemích. Platba za státní pojištěnce nebyla nikdy myšlena jako plnohodnotná výše, která by měla pokrýt výdaje za zdravotní péči osob, na které se vztahuje,“ upozorňuje J. Němec.

S názorem Milana Kubka nesouhlasí ani Karel Šatera: „Nedomnívám se, že bez navýšení plateb za státní pojištěnce dojde k miliardovým propadům zdravotního systému. K těmto propadům by naopak mohla přispět naprostá nepřehlednost zdravotnického systému, zcela neprůhledné úhrady, absence práva a také organizované vyvádění miliard mimo systém zdravotní péče. A v tomto směru se obávám, že vláda dosud učinila velmi málo. Přesněji řečeno – v podstatě nic.“

K podobným závěrům dochází také ministerstvo financí ve svém prohlášení. „Bude nutné přejít od proklamací k tvorbě předmětných systémových opatření. Dosud MZ nikdy neuvedlo, zda a kdy předloží ucelený dokument - koncepce zdravotnictví a na to navazující legislativu. MZ předložilo 19 tzn. reformních opatření, což jsou ovšem spíše ad hoc nápady, než koncepční řešení.  Finančních prostředků je relativně dost.  Je tedy na MZ, aby zajistilo jejich efektivní užití i tvorbu určitých finančních rezerv na období, kdy mohou nastat problémy s růstem HDP (tedy i mezd),“ uvádí ministerstvo financí.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz