Může mi odebrat osobní ohodnocení?

Odpovídá Mgr. Miloš Máca, právník se zaměřením na medicínské právo.

Neuvádíte, zda pracujete ve veřejnoprávní nebo soukromé nemocnici, tedy zda pobíráte za svou práci plat či mzdu. Proto stručně k oběma variantám:

1) Pokud pobíráte za svou práci plat, tak je-li podle platového výměru přiznán zaměstnanci osobní příplatek, tato složka platu se de facto stává nárokovou spolu se základním tarifem a nelze ji odejmout např. z důvodu, že Vám zaměstnavatel vytýká arogantní chování (bez ohledu na to, zda je to pravda nebo ne) anebo např. zaměstnavatel nemá na vyplácení osobního příplatku finanční prostředky. Aby bylo možné osobní příplatek přestat vyplácet, musel by zaměstnavatel ve smyslu § 136 odst. 2 zákoníku práce („ZP“) zaměstnanci v písemné podobě předat nový platový výměr a změny by byly účinné nejdříve dnem předání, nikoliv zpětně.

Navíc podle aktuální judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.2.2013, sp. zn. 21 Cdo 832/2012) může ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci dojít pouze tehdy, pokud se změní podmínky, za kterých byl přiznán – hovoří se zde o pracovních výsledcích, např. tehdy, když se zaměstnanci oproti stavu, za kterého byl přiznán osobní příplatek, zhorší jeho pracovní výsledky. Opět by tedy k odnětí osobního příplatku formou nového platového tarifu nemohlo dojít např. z důvodu konfliktu na pracovišti, jestliže zaměstnanec pracuje stále stejně kvalitně.

2) Jestliže pobíráte za svou práci mzdu, zde situace tak jednoznačná není. Terminus technicus „osobní příplatek“ a jeho právní úpravu v tomto případě zákoník práce nezná, tento institut vznikl v praxi analogicky k režimu platu, ale není zákonem podrobněji upraven. Vždy tedy záleží na tom, jakým způsobem máte takové osobní ohodnocení přiznáno – zda pracovní smlouvou, anebo častěji, zda mzdovým výměrem anebo vnitřním předpisem zaměstnavatele (nemocničním mzdovým tarifem), a hlavně, jak je toto osobní ohodnocení daným dokumentem vymezeno, zda se váže na splnění určitých podmínek anebo naopak na libovůli zaměstnavatele.

Máte-li tedy ve výměru (vnitřním předpisu nebo smlouvě) výslovně uvedeno, že jde o nenárokovou složku mzdy anebo závisející na rozhodnutí zaměstnavatele pro ten který měsíc, situace pro Vás bude nepříznivá, zaměstnavatel Vám může příplatek odebrat a mít k tomu jakýkoliv důvod, třeba jen zástupný.

Naopak, jsou-li podmínky výplaty osobního ohodnocení vymezeny nejasně, neurčitě nebo nijak, dalo by se proti jeho odebrání bránit zejména ustanovením § 18 ZP, podle kterého je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Z toho by plynulo, že pokud nemá zaměstnavatel jedním z uvedených dokumentů stanovenou výslovnou pravomoc rozhodovat o přiznávání osobního ohodnocení pro konkrétní měsíce, jen tak Vám odebrat tento příplatek nemůže a pro jeho změnu by musel vydat nový mzdový výměr (příp. vnitřní předpis anebo se s Vámi dohodnout na změně pracovní smlouvy). Tento nový mzdový výměr by ve smyslu § 113 odst. 4 ZP nemohl být účinný zpětně, nýbrž by mohl platit nejdříve dnem, kdy vám byl předán.

Na druhou stranu je třeba doplnit, že na rozdíl od platového výměru, není zaměstnavatel v případě mzdového výměru nijak omezován, rozhodne-li se vydat zaměstnanci nový. Bránit by se pak dalo v krajním případě (ale dost nejistě) také principem rovného zacházení se zaměstnanci dle § 16 ZP, tedy poukázat na to, že zaměstnavatel rozdílně odměňuje zaměstnance, kteří vykonávají stejnou práci a dosahují srovnatelných výsledků.

 www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz