Endometrióza a její vliv na plodnost ženy
Jaké jsou nejnovější možnosti léčby neplodnosti u tohoto onemocnění, jakým způsobem vlastně endometrióza ovlivňuje plodnost a kdy může dojít k předčasnému vyčerpání zásob oocytů?
Endometrióza způsobuje celou řadu zdravotních problémů, přičemž jedním z těch nejvýraznějších bývá neplodnost. „Ženy s endometriózou mívají složitější cestu k otěhotnění z více důvodů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je, že tato nemoc aktivuje chronickou zánětlivou odpověď v dutině břišní, a tak dochází k fibroprodukci (jizvení a vzniku srůstů) vejcovodů. Ty pak mohou být neprostupné a bránit kontaktu spermií s oocytem,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Matěna z brněnského institutu reprodukční medicíny Unica. Podle něj při tomto onemocnění dochází i k aktivaci fagocytů neboli specializovaných bílých krvinek, které likvidují spermie a snižují tak počet těch, jež mohou oplodnit vajíčko. Třetím faktorem je postižení samotných vaječníků, při kterém růst endometroidních cyst může utlačovat zbylou ovariální tkáň a nepříznivě ovlivňovat růst folikulů a ovulaci. Samostatnou kapitolou je pak postižení stěny děložní, tzv. adenomyóza, kdy v některých případech dochází ke zhoršení kvality sliznice v dutině děložní.
Laparoskopie a gestageny
Protože je endometrióza silně dědičné onemocnění, žena nemá příliš možností, jak se jí bránit. Aktuální vědecké teorie se shodují, že na vině je atypické fungování imunitního systému, čímž je ovlivněn i hormonální systém. Průběh tohoto onemocnění dokáže zmírnit včasná diagnostika a léčba, ale paradoxně také těhotenství. Vzhledem k tomu, že endometriózou trpí zhruba desetina žen v plodném věku, věnují jí odborníci čím dál větší pozornost. Základním krokem v léčbě neplodnosti je laparoskopické odstranění ložisek endometriózy. Zejména při větším rozsahu postižení, tedy endometrióze III. a IV. stupně, je jediným definitivním řešením tohoto onemocnění. Dalším krokem je pak medikamentózní léčba. „Dříve se u pacientek na tři až šest měsíců uměle navodil stav podobný menopauze, během kterého došlo k atrofii a ke zmenšení ložisek podáváním agonisticky působících analog GnRH, například Synarelu. To s sebou ale přinášelo i všechna negativa běžné menopauzy, tedy návaly, suchost pochvy nebo atrofii prsů. Nejnovější metodou je podávání syntetických gestagenů (Visane), které působí zpětnovazebný pokles tvorby estrogenů a tím i resorpci ložisek,“ vysvětluje MUDr. Matěna. U tohoto typu léčby nedochází k významným nežádoucím účinkům.
Kdy je čas na IVF léčbu
V případě, že endometrióza postihne oba vejcovody, je operační řešení obtížné a žena musí podstoupit IVF léčbu. Pokud jsou zasaženy i vaječníky, lékaři je aktivují pomocí léků. Léčba musí být vysoce individualizována. Vzhledem k častému výskytu dalších ložisek i ve stěně dutiny děložní, kdy trpí i endometrium, bývá úspěšnost uhnízdění embrya o něco snížená. Obecně však lze říci, že pacientky s endometriózou mají dnes díky programu IVF dobré vyhlídky na otěhotnění. Pokud jsou vaječníky zasaženy opravdu masivně, může dojít i ke zmenšení zásob oocytů. Studie také prokazují, že vývoj a zrání vajíček mohou být negativně ovlivněny cytokininy, produkovanými ložisky endometriózy, což nepřímo snižuje i kvalitu vajíček a tím i šanci na početí. Zdá se, že také existuje vztah mezi výskytem endometriózy a syndromem polycystických ovarií. Při této kombinaci může dokonce dojít k předčasnému selhání ovarií, tedy že žena kolem 30. roku věku má již vlastní kvalitní oocyty vyčerpány. V těchto případech bývá často jediným řešením neplodnosti využití darovaných vajíček.
Rizika během těhotenství
V loňském roce na kongresu ESHRE (Evropské společnosti reprodukční medicíny a embryologie) představil tým lékařů z Královské nemocnice v Aberdeenu rozsáhlou studii, která potvrdila, že endometrióza zvyšuje riziko mimoděložního těhotenství a potratu v prvních třech měsících gravidity i pozdějších těhotenských komplikací včetně krvácení a předčasného porodu. Jako možný důvod těchto potíží nabídla autorka studie dr. Lucky Saraswatová právě chronický zánět v pánvi a strukturální a funkční změny na děložní stěně. „Myslíme si, že tyto dva faktory mohou ovlivnit uhnízdění a vývoj placenty a způsobovat tak nepříjemné těhotenské komplikace,“ uvedla dr. Saraswatová. Podle ní by každá žena s endometriózou měla být o možných rizicích spojených s těhotenstvím poučena a měla by být po celou dobu těhotenství důkladně sledována. Možnosti prevence vzniku endometriózy jsou velmi omezené. Existují však faktory, které dokáží průběh této nemoci zmírnit. Vedle včasné diagnostiky a léčby je to především těhotenství v reprodukčně příznivém věku. Na druhou stranu, vzhledem k nepříznivému vlivu na reprodukční funkce bývá u pacientek s endometriózou – i v relativně nízkém věku – často potřeba využít právě metod asistované reprodukce.
Zdroj: