Němých infarktů je možná více, než se odhaduje
Klinicky němý infarkt myokardu (IM) představuje více než 45 procent všech případů IM v populaci a podílí se na zvýšení kardiovaskulární mortality, zjistila analýza Zhu‑Ming Zhanga z Wake Forest School of Medicine publikovaná v časopise Circulation.
Klinicky němý infarkt myokardu je definován patologickými Q‑vlnami bez typických srdečních symptomů. Aby zjistili, jaké jsou možné rasové nebo sexuální rozdíly ve výskytu těchto tzv. tichých infarktů, výzkumníci využili údaje z longitudinální komunitně založené studie ARIC.
Celkem 9 498 účastníků analýzy bylo při vstupu studie bez kardiovaskulárního onemocnění. Během sledování v průměru 8,9 roku došlo u 317 účastníků ke klinicky němému infarktu a u 386 účastníků došlo ke klinické manifestaci IM. U mužů byl zjištěn výrazně vyšší výskyt „tichého“ infarktu myokardu než u žen.
Dále se zjistilo, že incidence „tichého“ infarktu myokardu byla u černošské populace vyšší než u bělošské, zatímco u bělošské populace byl signifikantně vyšší výskyt klinicky manifestních IM než u černošské.
U afroamerických žen byl „tichý“ infarkt častější než IM s klinickými symptomy, u bílých mužů tomu bylo opačně.
U bílých žen a afroamerických mužů byla incidence „tichého“ IM srovnatelná s incidencí klinicky manifestního infarktu myokardu.
Jak klinicky němý, tak i klinicky manifestní infarkt myokardu byl spojen se zvýšeným rizikem úmrtí pro ischemickou chorobu srdeční a ze všech příčin.
Joel M. Gore z University of Massachusetts v komentáři pro NEJM Journal Watch poznamenal, že „tiché“ infarkty představovaly více než 45 procent případů IM v této studii u bělošské i černošské populace. Tento poznatek přispívá k dosavadním odhadům, že tyto infarkty představují zhruba 30 až 40 procent všech případů IM.
Uvedl, že „tichý“ infarkt je spojen se špatnou prognózou a je u něj v současné době velmi nepravděpodobné, že léčba založená na důkazech by mohla zlepšit přežití.
Nesouhlasí s tím, že U.S. Preventive Services Task Force nedoporučuje rutinní screening s provedením elektrokardiografie u nesymptomatických dospělých.
EKG může být podle něj také použit pro diagnostiku ischemické choroby srdeční. To by mělo terapeutické důsledky: „Je‑li ‚tichý‘ infarkt myokardu diagnostikován, pak je zapotřebí poinfarktová péče (například beta‑blokátory, aspirin, statiny). A pokud se jedná o ‚tichý‘ infarkt přední stěny, pak lékař musí vyhodnotit ejekční frakci k posouzení rizika náhlé srdeční smrti,“ uvedl Gore.
Zdroj: Zhang ZM, Rautaharju PM, Prineas RJ et al. Race and Sex Differences in the Incidence and Prognostic Significance of Silent Myocardial Infarction in the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study. Circulation. 2016 May 31;133(22):2141‑8. Epub 2016 May 16
Zdroj: