Je pití malého množství piva stejně zdraví prospěšné jako u vína?

SOUHRN

Pivo začali vyrábět a konzumovat již v 7. tisíciletí př. n. l. Sumerové. V českých zemích tento nápoj vařili už Keltové a Germáni. Slované, kteří holdovali medovině, postupně začali pít ječné a pšeničné pivo, od 11. století s přídavkem chmelu. Pivo má obdobné účinky na lidské zdraví jako víno. Jeho prospěšnost byla prokázána u kardiovaskulárních příhod. Na rozdíl od příznivého působení pití piva v souvislosti s nižším výskytem infarktu myokardu, se zmírněním jeho průběhu a snížením počtu opakovaných atak nejsou údaje o vlivu jeho konzumace na potlačení výskytu cévní mozkové příhody tak jednoznačné. Přesvědčivý není ani příznivý vliv na celkovou úmrtnost, diabetes mellitus, hypertenzi nebo na zdraví osob pokročilého věku. Pít pivo zakazujeme těhotným a kojícím ženám, v rodinách alkoholiků, řidičům a mladistvým. Světová zdravotnická organizace uvádí, že konzumace piva může být nebezpečná u nádorových onemocnění ústní dutiny, hrtanu, kolorekta a prsu. (Kap Kardiol 2016; 8: 74–77)

KLÍČOVÁ SLOVA

|  pivo  |  kardiovaskulární onemocnění  |  cévní mozkové příhody  |  diabetes mellitus  |  hypertenze  |  těhotné  |  víno

Úvod

Rozsáhlý výzkum jednoznačně prokázal, že pití malého množství vína je zdraví prospěšné, zvláště jestliže se konzumuje nejlépe každý den. V případě nejčastějšího úmrtí v České republice, kterým je infarkt myokardu (IM), způsobuje nejen snížení jeho výskytu, ale také zmírnění jeho průběhu a snížení počtu opakovaných atak. Střídmé pití alkoholu vede nejen ke snížení rizika IM, ale také srdečního selhání z jiných příčin. K významnému poklesu dochází rovněž u výskytu ischemické formy cévní mozkové příhody (CMP), pití vína též zmenšuje riziko vzniku diabetes mellitus. U diabetu dokáže zabránit také mortalitě, která má nejčastěji kardiovaskulární příčinu. V žádné randomizované studii nebylo prokázáno, že by střídmé pití vína zhoršovalo klinický stav u pacientů s hypertenzí. Naopak u hypertoniků byl zjištěn příznivý účinek konzumace malého množství vína. Střídmé požívání alkoholu snižuje celkovou úmrtnost a prodlužuje život. V poslední době stoupá počet prací, které jednoznačně prokazují, že pití malého množství alkoholu zlepšuje motorické i kognitivní schopnosti osob pokročilého věku. Proto britská psychiatrická společnost doporučuje zvýšit doporučenou dávku alkoholu pro seniory.

Naproti tomu jsou situace, u kterých ani pití sebemenších dávek alkoholu zdraví neprospívá. K nim patří v prvé řadě konzumace alkoholu u těhotných a kojících žen, v rodinách alkoholiků nebo při užívání některých léků. Kromě toho nedovolují zákony konzumaci alkoholu řidičům a mladistvým. Světová zdravotnická organizace dále uvádí některá onemocnění, u nichž může být pití alkoholu zdraví škodlivé ‒ jsou to nádorová onemocnění ústní dutiny, hrtanu, kolorekta a prsu. V těchto případech se však nebezpečí objevuje pouze při konzumaci většího množství alkoholu.^1,2

Není pochyb o tom, že zveřejnění poznatků o příznivých zdravotních účincích pití malého množství vína nesmírně zvýšilo jeho popularitu, a to nejen u pijáků vína, kterým nabídlo zdůvodnění pro jeho konzumaci, ale také u ostatních obyvatel včetně mládeže. V roce 2013 se vyrobilo v České republice 47 milionů litrů vína, ani toto množství však nebylo schopno pokrýt domácí spotřebu.

Na rozdíl od stoupající spotřeby vína má pití piva opačnou tendenci. V letech 2009 a 2010 produkce piva u nás poklesla až o 14,5 %, v posledních letech mírně stoupá. Hnací silou je rostoucí pivní export, ale rovněž zvyšující se prodej nealkoholického piva a výroba pivních limonád s příchutí limetky, pomeranče, grepu, černého rybízu, bezu, maliny a dalších.

Pivní limonády během dvou let zaznamenaly obrovský nárůst prodeje. Producenti piva si uvědomili neblahou situaci. Poněvadž kardiovaskulární riziko klesá nejen po víně, ale také po jiných nápojích obsahujících alkohol, jako jsou vodka, gin, whisky, různé alkoholické drinky a rovněž pivo, rozhodli se obrátit pozornost k účinkům piva na lidské zdraví. Jejich úsilí vyústilo v těchto dnech ve vydání konsensu odborníků o působení střídmého pití alkoholu na lidské zdraví.³

Stručná historie piva

Pivo začali vyrábět a konzumovat již v 7. tisíciletí př. n. l. Sumerové. Uvádí se, že pivo nevzniklo úmyslně. Sumerům se dostala do uskladněného obilí voda, to začalo kvasit a vytékající tekutina měla příjemnou nasládlou chuť a působila omamně. Příprava piva byla v téže době popsána i ve starém Egyptě. Antropolog Jeremy Geller objevil u Hierakonpolisu na březích Nilu nádobu se zbytky piva starou okolo 5 400 let. V Egyptě se pivo vyrábělo kvašením chleba (obr. 1).

Tento nápoj patřil mezi základní potraviny ‒ Sumerové dostávali 2‒3 litry denně a v Egyptě bylo pivo přidělováno také stavitelům pyramid. Patřilo mezi nejrozšířenější nápoje a používalo se rovněž k léčení (obr. 2). Pivo mělo chuť nasládlého kvasu a bylo dochucováno různými bylinami a ovocem, chmel se do něj začal přidávat až od 8. století.

Archeologický výzkum v českých zemích ukázal, že pivo tady vařili už Keltové a po nich Germáni, i když jejich hlavním alkoholickým nápojem byla medovina. Stejně tak po příchodu Slovanů, kteří rovněž holdovali medovině, se začalo pít ječné a pšeničné pivo, od 11. století již s přídavkem chmele. Rozšiřující se křesťanství nejprve přispělo k tomu, že se vařením piva začaly čím dál více zabývat kláštery. Nejstarším pivovarem v Čechách je Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, který byl založen roku 993. Výroba piva byla pro kláštery výhodná až do doby, kdy se začaly rozvíjet měšťanské pivovary, které podporoval panovník.⁴

Co je pivo?

Celkem 92 % piva tvoří voda, 35,5 g/l cukry a 4,6 g/l proteiny. Dále pivo obsahuje některé minerály, ve větším množství ‒ mezi 40 a 270 mg/l ‒ sodík, kalcium, fosfor a nejvíce kalium, v menším množství cholin a polyfenoly. Z vitaminů obsahuje pouze malé množství vitaminů B. Zkonzumování jednoho litru piva dodává tělu 430 kcal energie ‒ z tohoto důvodu byl také tento nápoj podáván dělníkům na stavbách pyramid. Obsah alkoholu se pohybuje kolem 20‒39 g/l.⁵

Účinky mírného pití piva na zdravotní stav

Srdce při střídmé konzumaci piva

Epidemiologické studie ukázaly, že pití malého množství piva snižuje kardiovaskulární riziko podobně jako víno a je upřednostňováno před alkoholickými drinky. Vztah mezi množstvím vypitého piva a vína a relativním rizikem fatálních i nefatálních akutních kardiovaskulárních příhod vyjadřuje nejlépe křivka tvaru písmene „J“ (obr. 4).

Největší pokles rizika nastává již při konzumaci 5 až 10 g alkoholu denně. Toto relativní riziko se zvětšující se spotřebou alkoholu dále klesá a největší je až při konzumaci 20–45 gramů alkoholu/den. Snížené riziko však zůstává i při konzumaci až 60 g alkoholu denně.⁶  Příznivý účinek mírného pití jak vína, tak piva se projevuje nejen při výskytu první akutní ataky IM, ale také při další atace kardiovaskulární příhody.

Na rozdíl od jednoznačně příznivého působení střídmého a častého popíjení alkoholu včetně piva bylo prokázáno, že jednorázové pití velkého množství je naopak zdraví škodlivé. Jednorázová konzumace velkého množství piva je stejně nebezpečná jako v případě vína. K tomuto tzv. binge drinking dochází zejména o víkendech.¹

V současnosti zůstává stále otevřená otázka, zda se v mechanismu příznivého účinku piva uplatňuje více vliv alkoholu, nebo nealkoholických součástí alkoholického nápoje. Nedávná randomizovaná studie ukázala, že fenoly v pivě stejně jako polyfenoly ve víně mají příznivé účinky na snížení agregace destiček a na zánětlivé biomarkery. Avšak podobně jako u vína má největší vliv na příznivé působení piva u kardiovaskulárních onemocnění účinek samotného alkoholu.⁷

Cévní mozkové příhody při střídmé konzumaci piva

Na rozdíl od jednoznačně příznivého působení piva na infarkt myokardu, údaje o vlivu konzumace piva na potlačení výskytu CMP nevyznívají tak jednoznačně jako v případě vína. Byly provedeny pouze tři studie, v nichž byl testován vliv pití piva na vznik cévní mozkové příhody. V první z nich ‒ Copenhagen City Heart Study ‒ nebyl u 13 329 osob ve věku nad 45 let sledovaných 16 let prokázán žádný vztah mezi konzumací piva a rizikem jak ischemické, tak hemoragické formy iktu.⁸  Podobné závěry přinesla také Framinghamská studie s desetiletým sledováním 5 209 osob starších 30 let.⁹  Pouze v poslední studii u 4 410 osob starších 65 let byla při 9,2letém sledování prokázána souvislost mezi 1‒6 dávkami piva a poklesem výskytu ischemické CMP.¹⁰ Nadměrné pití piva však jednoznačně zvyšovalo riziko vzniku obou forem CMP.

Vliv pití piva na celkovou mortalitu

Zatímco střídmé pití malého množství vína je spojeno se snížením celkové mortality a s prodloužením života, údaje o výsledcích u pijáků piva nejsou přesvědčivé. Ve francouzské studii provedené u 36 250 zdravých mužů bylo spojeno s poklesem celkové mortality pouze víno, avšak ne pivo.¹¹ Oproti tomu u 7 735 britských mužů snížilo pravidelné pití piva ve srovnání s nepijáky celkovou mortalitu o 16 %.¹²Také ve sledování Copenhagen City Heart Study byla při mírném pravidelném pití prokázána nižší celková úmrtnost, která však naopak stoupla při konzumaci více než dvou piv denně. Ve studii EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition), do níž bylo zahrnuto 380 395 pacientů, měli ti, kteří nikdy v životě nepili pivo, větší celkovou mortalitu než mírní pijáci.¹³

Konzumace piva ve vztahu k diabetes mellitus, k hypertenzi a u osob pokročilého věku

Na riziko vzniku, průběh a komplikace diabetes mellitus nemělo pití piva stejný příznivý účinek jako pití vína. Také u hypertenze nebyl doložen pozitivní účinek pití piva, i když víme, že poškození srdeční činnosti u osob konzumujících tento nápoj v nadměrném množství zaznamenané v minulosti už není v současné době aktuální. Výsledky studií zvláště v poslední době ukazují jednoznačně příznivý účinek střídmého pití vína u osob pokročilého věku, u pijáků piva však nebyl podobný vliv popsán.

Konzumace piva a riziko nádorových onemocnění

Stejně jako u jiných druhů alkoholických nápojů platí také u piva, že při jeho konzumaci existuje určité nebezpečí výskytu nádorových onemocnění. Toto riziko se zvyšuje při nadměrné konzumaci. Typy onemocnění se neliší od postižení, jež hrozí při pití vína. V případě mírné konzumace alkoholu stoupá riziko vzniku karcinomu dutiny ústní a orofaryngeálního karcinomu (RR 1,2). Riziko vzniku ezofageálního karcinomu je nepatrně vyšší (přibližně 1,3) a u karcinomu prsu velmi nízké (RR 1,06).¹⁴U dalších nádorů nebyla souvislost s pitím malého množství alkoholu prokázána vůbec.¹⁵

Konzumace piva a jaterní onemocnění

Vliv alkoholu a jeho malých dávek na jaterní funkce a onemocnění jater včetně cirhózy byl v tomto časopise již popsán.¹⁶ Existují však pouze dvě studie týkající se vztahu několikaletého pití piva a onemocnění jater. Ve francouzské studii s 36 350 muži nezvyšovala konzumace pěti piv za den riziko vzniku jaterní cirhózy. Zvýšené riziko se objevilo až při pití vyšších dávek alkoholu než 55 g denně.¹¹ V dánské kohortě 30 630 osob zvyšovalo nadměrné množství vypitého alkoholu riziko jaterní cirhózy, přičemž v případě konzumace piva bylo uvedené riziko větší než při pití vína.¹⁷ Většina ostatních prací neuvádí žádný rozdíl mezi jednotlivými druhy alkoholu a jejich účinkem na játra.

Závěr

Pokles prodeje a výroby piva ve srovnání se vzrůstem výroby a spotřeby vína přinutil pivovarníky k většímu zájmu o účinky pití piva na lidské zdraví. Jejich analýza ukázala, že pivo jako alkoholický nápoj má obdobné účinky na lidské zdraví jako jiné druhy alkoholu. Jeho předností ‒ podobně jako u vína ‒ je to, že popíjení malého množství tohoto nápoje je součástí zdravého životního stylu. Ve srovnání s vínem však pivo nedosahuje v působení na lidské zdraví takové úspěšnosti.

LITERATURA

1. Šamánek M, Urbanová Z. Když víno léčí. Praha: Galén, 2013.

2. Poli A, Maragnoni F, Avogaro A, et al. Moderate alcohol use and health; a consensus document. Nutr Metab Cardiovascular Dis 2013;23:487‒504.

3. Gaetano G, Constanzo S, Di Castelnuovo A, et al. Effects of moderate beer consumption on health and disease: a consensus document. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2016;26:443‒467.

4. Sokol P. Zrození piva. Přední východ, Egypt a raně středověké kláštery v západní Evropě. Dějiny a současnost 2002;6:1‒6.

5. USDA National Nutrient Database for Standard Reference. Release 27. U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service; 2015.

6. Costanzo S, Di Castelnuevo A, Donati MB, et al. Wine, beer or spirit drinking in relation to fatal and non‑fatal vardiovascular events: a meta‑analysis. Eur J Epidemiol 2011;26:833‒850.

7. Chiva‑Blanch G, Magraner E, Condines X, et al. Effects of alcohol and polyphenols from beer on atherosclerotic biomarkers in high cardiovascular risk men: a randomized feeding trial. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2015;25:36‒45.

8. Truelsen T, Gronbaek M, Schnohr P, et al. Intake of beer, wine and spirits and risk of stroke: the Copenhagen City Heart Study. Stroke 1998;29:2467‒2472.

9. Djoussé L, Himali JJ, Beiser A, et al. Apolipoprotein E, alcohol consumption, and risk of ischemic stroke: the Framingham Heart Study revisited. J Stroke Cerebrovasc Dis 2009;18:384‒388.

10. Mukamal KJ, Chung H, Jenny NS, et al. Alcohol use and risk of ischemic stroke among older adults: the cardiovascular health study. Stroke 2005;36:1830‒1834.

11. Renaud SC, Gueguen R, Siest G, et al. Wine, beer, and mortality in middle‑aged men from eastern France. Arch Intern Med 1999;159:1865‒1870.

12. Wannamethee SG, Shaper AG. Type of alcoholic drink and risk of major coronary heart disease events and all‑cause mortality. Am J Public Health 1999;89:685‒690.

13. Ferrari P, Licaj I, Muller DC, et al. Lifetime alcohol use and overall and cause‑specific mortality in the European Prospective Investigation into Cancer and nutrition (EPIC) study. BMJ Open 2014;4:e005245.

14. Bagnardi V, Rota M, Botteri E, et al. Light alcohol drinking and cancer: a meta‑analysis. Ann Oncol 2013;24:301‒308.

15. La Vecchia C, Pelucchi C. Alcohol and cancer risk, with focus on moderate drinkers. Epidemiol Biostat Public Health 2015;12: e11209‑1–e11209‑3.

16. Šamánek M, Urbanová Z. Mírné pití vína nezpůsobí cirhózu, ale zlepšuje jaterní funkce. Kap Kardiol 2015;7:68‒70.

17. Becker U, Gronbaeck M, Johansen D, et al. Lower risk for alcohol‑induced cirrhosis in wine drinkers. Hepatology 2002;35:868‒875.

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. Dětské kardiocentrum, FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e‑mail: milan.samanek31@seznam.cz

Zdroj: