Přeskočit na obsah

Vývoj odměn zdravotníků

Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v r. 2015

ing. M. Bartůňková; RNDr. J. Jarkovský Ph.D.; doc. RNDr. L. Dušek, Ph.D.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha

"Publikováno v materiálech ČLK a zveřejněno se souhlasem vedení ČLK“

 

 

Úvodem

Cílem tohoto článku je stručně shrnout hlavní výsledky resortních statistických zjišťování (tzv. výkazů) za rok 2015, a to v oblasti personálních kapacit a odměňování zdravotnických pracovníků. Analyzovaný sběr dat probíhal v dubnu a květnu 2016. Článek se vzhledem k omezenému rozsahu zaměřuje především na počty a odměňování lékařů, všeobecných sester a porodních asistentek. Po doplnění dalších regionálních a místních šetření a s nimi souvisejících validací bude v září 2016 spuštěn nový portál webu ÚZIS ČR, na kterém budou prezentovány detailní výsledky pro celou ČR i pro jednotlivé regiony. Výsledky šetření v dalších letech již budou takto zpřístupněny automaticky.

 

Metodika statistických šetření

Článek shrnuje data získaná přímo z hlášení poskytovatelů zdravotních služeb. Konkrétně jde o výkazy:

  • [E2-01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích

  • [E3-01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích

  • [E4-01] Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících

 

Údaje o personálních kapacitách resortu vycházejí z přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů (úvazek) a z přepočtených počtů smluvních pracovníků (úvazek). Výsledky tedy kvantifikují počet tzv. plných úvazků, nikoli přímo fyzických osob. Počet pracovníků ve všech výstupech analýzy znamená přepočtený počet, tzn. přepočtený na plnou týdenní pracovní dobu platnou na relevantním pracovišti.

Údaje o odměňování rozlišují plat a mzdu jako dvě samostatně odhadované formy odměňování dle níže uvedených definic. V celkových souhrnech je ze zjištěných odhadů platů a mezd vypočítán vážený průměr jako souhrnný odhad celkového průměrného měsíčního příjmu pracovníků.

  • Plat [státní sektor]Ve statistickém výkaznictví se do platů zahrnují základní platy, příplatky a doplatky k platu, odměny, náhrady platu, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky platu (státní zdravotnická zařízení). Tarifní plat zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.

  • Mzda [nestátní sektor; společnosti dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů]Ve statistickém výkaznictví se do mezd zahrnují základní mzdy, příplatky a doplatky ke mzdě, odměny, náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy (nestátní zdravotnická zařízení).

  • Průměrná hrubá měsíční mzda/plat představuje podíl odměn bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do průměru se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě.

 

Statistické zjišťování bylo realizováno v souladu s legislativou, dle vyhlášky č. 239 ze dne 6. listopadu 2014 o Programu statistických zjišťování na rok 2015, v částce 102/2014 Sb. Sběr dat proběhl plně elektronicky, formou on-line hlášení, a to od poskytovatelů lůžkové i nelůžkové zdravotní péče.

 

Vybraná pozitiva a problematické aspekty statistických šetření za rok 2015

Jednoznačně pozitivním faktem je, že se podařilo zvládnout plnohodnotný elektronický sběr dat s vysokou návratností výkazů. V segmentu lůžkové péče bylo získáno 100% požadovaných hlášení, úspěšnost v segmentu nelůžkové péče byla v průměru vyšší než 85%. Úspěšnost sběru zejména u lůžkových zařízení umožňuje provést dostatečně robustní závěry. Provedené analytické validace a kontroly rovněž ukazují, že data jsou většinově konzistentní a využitelná i pro hodnocení trendů. Dalším pozitivem jistě je, že takto získáváme pro resort zdravotnictví údaje, které v současnosti nelze získat z jiných informačních zdrojů.

Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že nové vedení ÚZIS ČR převzalo agendu výkazů v r. 2014 ve značně problematickém stavu, včetně komplikovaného softwarového zázemí. Změny metodik a přechod na elektronické hlášení může komplikovat návaznost časových srovnání, zejména v detailu na regionální či místní úrovni. Samotné zjišťování dat formou přímých hlášení od zpravodajských jednotek je pak problematické zejména v následujících aspektech:

  • Jde principiálně o odhady trendů, nikoli o místně 100% ověřená a ověřitelná přesná data. U výsledků je tedy nutno počítat s jistou nepřesností, zejména v časovém srovnání. Možnost 100% verifikace v současnosti neexistuje, české zdravotnictví nemá funkční národní referenční registr zdravotnických pracovníků. Probíhající kontroly mohou zasáhnout pouze část z desítek tisíc odevzdaných hlášení.

  • Získaná data umožňují především popis stavu, s jistou omezenou interpretací. Lze kvantifikovat změny počtu pracovníků či vývoj jejich odměňování v čase. Vhledem k objektivním limitům ale nelze věrohodně usuzovat na

    • dostatečnost či nedostatečnost kapacit v různých segmentech péče

    • rozdíly mezi různými odbornostmi a specializacemi

    • zatíženost zdravotnických profesionálů přesčasovou prací

    • místně specifické problémy v dostupnosti péče

  • Metodika sběru je omezena platnou vyhláškou č. 239, která neumožňuje ve výkazech o mzdách a platech odlišit zubní lékaře a lékaře a dále nastavuje samotný sběr dat o odměnách jako kvótní, tedy nikoli plošný. Tyto vlivy mohou rovněž omezovat nebo i zkreslovat celkovou interpretaci výsledků.

Výsledky I. Personální kapacity českého zdravotnictví

Celkem v českém zdravotnictví v roce 2015 působilo 211 909 přepočtených úvazků všech kategorií zdravotnických pracovníků, což je o 2 884 úvazků více než v r. 2014. Z toho tvoří:

  • Lékaři: 41 290 úvazků (celkový nárůst z r. 2014 o 558; + 1%)

  • Zubní lékaři: 7 577 úvazků (celkový nárůst z r. 2014 o 285; + 4%)

  • Farmaceuti: 6 521 úvazků (celkový nárůst z r. 2014 o 46; + 1%)

  • Všeobecné sestry a porodní asistentky: 82 688 úvazků (celkový pokles z r. 2014 o – 56 úvazků)

 

Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy č. 1 – 2 a tabulka č. 1. Vývoj úvazků lékařů je ve srovnání se sestrami a porodními asistentkami relativně stabilizovaný ve všech hlavních segmentech péče. Naopak u všeobecných sester a porodních asistentek analýza odhalila celkově klesající počet úvazků, přičemž největší pokles je patrný v segmentu akutní lůžkové péče.

V úvazcích lékařů (graf č. 1) pozorujeme mírně rostoucí celkový trend v akutní lůžkové a nelůžkové péči a naopak mírně klesající trend počtu úvazků lékařů v následné lůžkové péči, kde mohou mít vliv celkově nižší mzdy a platy.

  • U akutní lůžkové péče je patrný nárůst o 1,94% ve srovnání s r. 2014 (tj. celkem o 381 úvazků), u nelůžkové péče nárůst o 1,11%; pokles počtu úvazků lékařů je patrný pouze u neakutní lůžkové péče – oproti r. 2014 o 40 úvazků, což činí 2,53% stavu v r. 2014 (ve srovnání s rokem 2010 jde o kumulativní pokles o 50 úvazků).

 

U všeobecných sester a porodních asistentek (graf č. 2) srovnání v čase odhalilo významné změny, při kterých dochází k přelivu úvazků z lůžkové do nelůžkové péče. Zatímco v lůžkovém segmentu, a to jak v akutní tak v následné a dlouhodobé péči, dochází ke každoročnímu poklesu kapacit všeobecných sester, u nelůžkových zdravotnických zařízení dochází k nárůstu.

  • Nejvýznamnější pokles dostupní kapacity sester je dlouhodobě patrný u akutní lůžkové péče, a to ročně ve stovkách úvazků. Konkrétně mezi r. 2010 – 2015 opustilo tento segment kumulativně 1 530 úvazků sester. Pokles proti roku r. 2014 činí cca 0,3% stavu a představuje dokonce zrychlující trend poklesu ve srovnání s předchozím obdobím (celkem pokles o 145 úvazků od r. 2014). 

  • Poněkud méně klesá dostupná kapacita sester u ostatní lůžkové péči, avšak i zde jde o stovky úvazků. Konkrétně mezi r. 2010 – 2015 opustilo tento segment kumulativně 478 úvazků sester. Pokles proti roku r. 2014 činí cca 1,52% stavu (celkem úbytek o 104 úvazků). 

  • Naopak v nelůžkové péči pozorujeme nárůst úvazků sester o 0,69% oproti roku 2014 (nárůst o 193 úvazků od r. 2014).

 

Dostupnou kapacitu zdravotnických pracovníků je ovšem nutné analyzovat i v rámci jednotlivých regionů. Ne ve všech regionech jsou výše uvedené trendy stejně patrné a v dostupné kapacitě jsou mezi kraji značné rozdíly. Lze konstatovat, že objektivně existuje problém v regionálním rozložení úvazků lékařů i sester a v distribuci kapacit mezi hlavními segmenty péče.

  • Nejvíce obyvatel na jeden úvazek lékaře připadá v krajích Středočeském a Ústeckém (významně více než 300; tj. méně než 3,1 úvazku na 1000 obyvatel), nejméně naopak v Praze (150 obyvatel na 1 úvazek lékaře). Praha tak z 6,7 úvazky lékaře na 1000 obyvatel částečně kompenzuje situaci ve Středočeském kraji.

  • Snížený počet lékařů na 1000 obyvatel (tj. < 3,4 úvazky/1000 obyv.) je dále patrný v krajích Pardubickém, Libereckém, Zlínském a v kraji Vysočina.

  • Nejvíce obyvatel na jeden úvazek všeobecné sestry a porodní asistentky připadá ve Středočeském kraji (> 180) a v Libereckém kraji (> 150); naopak méně v Jihomoravském (118), Královéhradeckém (122) a Olomouckém kraji (122) a opět významně nejméně v Praze (83). Kraje jsou také různě postiženy poklesem počtu sester v lůžkové péči, největší absolutní poklesy počtu úvazků pozorujeme meziročně v Praze a v krajích Plzeňském, Moravskoslezském, Pardubickém a Libereckém.

 

Výsledky II. Odměňování zdravotnických profesionálů

Analýza prokázala, že průměrné měsíční příjmy lékařů i sester v českém zdravotnictví rostou, a to v celkovém meziročním průměru o 7% (lékaři) a 5% (všeobecné sestry a porodní asistentky). Mzdy i platy rostou srovnatelným tempem ve většině segmentů péče, tedy v péči lůžkové i nelůžkové.

Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy č. 3 – 4 a tabulka č. 2.

  • Průměrný příjem lékaře a zubního lékaře (průměr platů a mezd) v r. 2015 byl 63 125 Kč (v r. 2014: 58 732 Kč). Nadále však přetrvává významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem, který nastal v letech 2011 – 2012. V čase se tento rozdíl dále nezmenšuje, spíše mírně narůstá. Konkrétně:

    • Průměrný plat lékaře (státní sektor) dosáhnul v r. 2015 hodnoty 66 373 Kč (nárůst o 8,11% z r. 2014); průměrná mzda (nestátní sektor) dosáhla v r. 2015 hodnoty 58 828 Kč (nárůst o 6,83% z r. 2014)

 

  • Průměrný příjem všeobecných sester a porodních asistentek (průměr platů a mezd) v r. 2015 byl 28 491Kč (v r. 2014: 27 134 Kč). Odměny všeobecných sester a porodních asistentek v čase celkově rostou, i když méně než u lékařů (meziročně o 5%). I zde je od roku 2011 patrný významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem. V čase se tento rozdíl nesnižuje.

    • Plat dosáhnul v r. 2015 průměru 30 866 Kč (nárůst o 5,27% z r. 2014)

    • Mzda dosáhla v r. 2015 průměru 25 434 Kč (nárůst o 5,07% z r. 2014)

 

Závěr a další plánované kroky

Tato analýza je pouze úvodním přehledem získaných dat a bude pokračovat dalšími podrobnými rozbory, i na úrovni regionů ČR. Vzhledem k objektivním limitům hlášení dat přímo z terénu nemůže mít daný průzkum ambici interpretovat data z hlediska náročnosti práce pracovníků ve zdravotnictví a adekvátnosti jejich odměn. I přes pozitivní nárůst mezd a platů oproti roku 2014 je však patrný nižší růst průměrného příjmu sester a asistentek (5%) oproti lékařům (7%). Rovněž rozdíly v odměňování mezi nestátním a státním sektorem přetrvávají a v některých segmentech péče se dále mírně prohlubují.

Analýza prokázala, že meziročně nedochází ve zdravotnictví k významnému propadu celkových úvazků lékařů. Naopak jako největší problém se jeví počty všeobecných sester pracujících v akutní lůžkové péči; zde od roku 2010 dochází k setrvalému poklesu dostupných úvazků. Tyto kapacity se částečně přesunují do nelůžkové zdravotní péče.

Objektivním faktem jsou rovněž velké rozdíly v počtu úvazků lékařů a sester mezi jednotlivými regiony ČR. Významné rozdíly v počtu obyvatel na úvazek lékaře mezi kraji mohou mít vliv na dostupnost péče, např. na delší čekací lhůty, a v konečném důsledku mohou i ovlivňovat migraci pacientů za péčí. Tyto otázky budou předmětem dalších analýz.

 

Poděkování

Vedení ÚZIS ČR děkuje všem poskytovatelům zdravotní péče, kteří řádně odevzdali potřebné výkazy a umožnili tak rozbory personálních kapacit a odměňování. Analytici ÚZIS ČR udělají vše proto, aby se zpracovaná data dostala v průběhu léta 2016 do rukou regionálních samospráv a mohla sloužit k optimalizaci zdravotních služeb. Poděkování patří i vedení profesních komor a odborných společností za podporu proběhlého sběru dat. Autoři článku ocení jakékoli kritické komentáře nebo náměty na další analýzy.

 

 


 

 

 

Zdroj: ÚZIS

Sdílejte článek

Doporučené