Odbory: Vládou slíbené zvýšení příjmů mají zatím jisté jen zaměstnanci ve státních nemocnicích
Podle průzkumu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče stouply tarifní platy od 1. ledna všem zaměstnancům, od lékařů po uklízečky, jen ve fakultních nemocnicích a dalších státních zařízeních, zatímco v akciových společnostech se ho dočkala sotva desetina zaměstnanců. Navíc se prý zvyšují příjmy různých profesí o rozdílná procenta. Neohrožuje to atmosféru na pracovištích a spolupráci týmů, zeptal se MT předsedkyně svazu bc. Dagmar Žitníkové.
Nás velmi překvapilo, že v mnoha nemocnicích došlo k velkým rozdílům nejenom mezi nezdravotníky a zdravotníky, ale také mezi zdravotníky samotnými. Dostali jsme informace z některých nemocnic, že se různě budou navyšovat procentuálně platy sestrám, zdravotnickým asistentům, lékařům, sanitářům či ošetřovatelkám. Protože je nedostatek sester, vesměs se přistupuje k tomu, že se navyšuje o 10 procent sestrám a o 5 procent lékařům, ošetřovatelkám či sanitářkám. To je podle nás velmi špatné, protože rozdílné odměňování v jednotlivých zdravotnických týmech velmi rozbíjí kolektivy a působí mezi lidmi špatně. Práce ve zdravotnictví je týmová, je nutné, aby se jeden spolehl na druhého, aby se vzájemně v práci doplnili, byli zkoordinovaní a mezi sebou na pracovišti spokojeni. Uvedený postup managementu nemocnic to určitě nenaplňuje. I to je jeden z důvodů, proč náš odborový svaz chce odměňování sjednotit a chce, aby bylo navyšování platů proporcionální a v týmech se myslelo na všechny.
Novela zákoníku práce, kterou se má odměňování sjednotit, je v Poslanecké sněmovně. Znamenala by i to, že by nenastávaly nynější nerovnosti v procentním zvyšování platů nejen mezi nemocnicemi, ale i v rámci jednotlivých zdravotnických týmů?
Ano, v podstatě to tak lze říct. Zůstal by rozdíl mezi zdravotníky a nezdravotníky, kdy nezdravotníci jsou zařazeni v jiné příloze nařízení vlády a mají jinou tabulku. Navýšení platů zdravotníkům a lékařům bylo provedeno v minulých letech také politicky, kdy se stabilizovaly zdravotnické profese. Takže zdravotníci a lékaři mají jiné tabulky než nelékaři, ale není tam nerovnost mezi zdravotnickými profesemi uvnitř. Procento navýšení je stejné pro sestry, ošetřovatelky, zdravotnické asistenty, laboranty, prostě pro všechny zdravotníky. Pokud by to takto bylo zakotveno v zákoníku práce, nemohli by už managementy manipulovat s tím, že přidají zdravotníkům na procentech různě.
Od ledna 2017 mají navýšení tarifů o 10 procent, jak to slíbila vláda, jisté ve fakultních a dalších velkých státních nemocnicích, problém to ale prý je u zaměstnanců akciových společností.
V obchodních společnostech pracuje třetina zaměstnanců českých nemocnic a z této jedné třetiny zhruba 10 procent zaměstnanců má v současné chvíli zajištěné to, že se jim od 1. ledna zvýší mzdy. Je to podle nás velmi malé procento a navíc podle informací, které máme, je zřejmé, že nemocnice obchodní společnosti budou ke zvyšování přistupovat velmi rozdílně. Někde zvýší příjmy pouze sestrám, nezvýší je plošně všem. Jsou tam velké rozdíly, které nám hlásí naši kolegové z terénu, a my se domníváme, že to jen prohloubí dosavadní nerovnost mezi jednotlivými zaměstnanci nemocnic, které odměňují platem a které odměňují mzdou.
My chceme sjednotit odměňování, protože sjednocení vnímáme jako významný stabilizační prvek, aby zaměstnanci z nemocnic neodcházeli z nemocnic a péče byla kvalitní. Teď je situace taková, že sestry, které vykonávají stejnou práci v různých nemocnicích, podle toho, jestli jsou to obchodní společnosti nebo příspěvkové organizace, mají měsíčně odměnu za práci až o 6000 korun nižší v obchodních společnostech. Konkrétně sestra v 10. platové třídě, která nově po škole nastoupila, má měsíčně ve státní nemocnici v průměru 19.320 korun, sestra s 30 let praxe 29.150 korun. Sestra v obchodní společnosti má v průměru měsíčně 16.400 korun.
Ve kterých krajích a ve kterých nemocnicích je situace nejkritičtější?
Zatím máme ověřeno pouze to, že v nemocnicích, které spadají pod Ústecký kraj, je navýšení od 1. ledna provedeno, tam byla dohoda mezi odbory a zaměstnavatelem. Zaměstnanci v Krajské zdravotní, ale pouze tam v Ústeckém kraji, dostanou od 1. ledna zvýšení svých tarifů o 10 procent. Jinak situace, že by byla podepsána dohoda a přímo kolektivní smlouva, není uzavřena nikde. Existuje příslib v Královéhradeckém kraji, ale písemně to zatím stvrzeno není. V ostatních krajích je situace velmi různá, přistoupilo se k tomu velmi diferencovaně. Například v Jihočeském kraji v průměru zvýšení je kolem osmi procent, není ale garantováno všem zaměstnancům a není od 1. ledna, ale například až od 1. února nebo od 1. března. V Pardubickém kraji je dohoda o zvýšení od 1. března. Velmi nejasná a nepřehledná je situace v Karlovarském kraji, kde se procento navýšení teprve vyjednává. Také je různá situace ve Zlínském kraji, kde v některých nemocnicích už mají uzavřené kolektivní smlouvy, ale na úrovni krajské Baťovy nemocnice zatím žádná dohoda není, a to je přitom velká nemocnice, která v podstatě supluje funkci fakultní nemocnice v kraji. Pak nás velmi překvapil Liberecký kraj, kde jsme po jednání s hejtmanem měli dojem, že nebude žádný problém a o 10 procent se navýší – z krajské liberecké nemocnice přišla informace, že se navyšuje jen o 6,5 procenta. Z krajů bych jmenovala ještě Plzeňský, kde zazněly informace, že zvýšení proběhne. Podle zpětných vazeb od našich kolegů, kdy například kolegové z rokycanské nemocnice oslovili v této věci i pana premiéra, je informace jiná – o 10 procentech navýšení tam není řeč.
Nemocnice, které přidají méně, tvrdí, že v úhradové vyhlášce víc peněz není, že na 10 procent navýšení nemají, je tedy problém v úhradové vyhlášce?
To nedokážu úplně přesně ekonomicky posoudit. Úhradová vyhláška byla propočítávána za účasti zaměstnavatelů a část jich, hlavně z nemocnic dlouhodobé péče a LDN, říkala, že pro jejich zařízení tam dostatek financí není. Ozvaly se i některé menší regionální nemocnice. Všechny kraje byly účastníky připomínkového řízení k vyhlášce, která zvyšuje nemocnicím úhrady na tento rok o zhruba 9 miliard korun. Je to ale velmi rozdílné, takže skutečně někde může dojít k tomu, že úhrady na zvýšení mezd nestačí. Tyto nemocnice by se měly obrátit na ministerstvo zdravotnictví, kde existuje skupina právě pro tuto oblast. Bývalý ministr Němeček deklaroval, a doufám, že tak k tomu přistoupí i ministr Ludvík, že pokud se někde vyskytnou individuální problémy, takže se budou řešit. Situace řešitelná určitě je, zdravotní pojišťovny mohou s těmito nemocnicemi uzavřít smlouvu, která se liší e od úhradové vyhlášky – určitě je to na jednání krajských zástupců a na jednání s managementy zdravotních pojišťoven a s ministerstvem zdravotnictví.
Odbory podporují změnu v zákoníku práce, kterou předložil bývalý předseda ČMKOS poslanec Jaroslav Zavadil, jíž by se odměňování sjednotilo, jak konkrétně by změna vypadala?
Legislativně je to velmi jednoduché, stačí, když se do současného zákoníku práce do paragrafu 109 přidá písmenko „f“, ve kterém se stanoví, že zaměstnanci lůžkových zdravotnických zařízení jsou odměňováni platem. Technicky je to jednoduché, ale změna je filozofická – mělo by se k tomu přistoupit tak, že je potřeba zaměstnance v nemocnicích stabilizovat a je potřeba napravit diskriminaci zaměstnanců části nemocnic, protože všechny s malou výjimkou několika soukromých zařízení jsou napojeny na veřejné zdravotní pojištění, takže by měly odměňování sjednotit.
Nechceme nutit nemocnic, které nemají úhradu z veřejného zdravotního pojištění, jako jsou kosmetické ústavy nebo zařízení, která jedou na přímé platby, aby odměňovaly zaměstnance platem, ale chceme, aby nemocnice, jejichž úhrady jsou z veřejných zdrojů, takto zaměstnance odměňovaly. Není to nic neobvyklého a podle našich právníků ani nic protizákonného.
V souvislosti s předložením změny zákoníku poslancům se ale objevila řada výhrad, jaké argumenty máte pro jejich vyvrácení?
Chtěla bych připomenout, že zaměstnanci obchodních společností mají na výplatních páskách v průměru o 18 procent méně než zaměstnanci příspěvkových organizací. Rozdíly jsou markantní zejména u sester, měsíčně v průměru 6000 korun, u lékařů 2000 korun. Nesouhlasíme s argumentem, že sjednocení platů by bylo neefektivní a rovnostářské. Platové tabulky mají dnes dvě třetiny zaměstnanců nemocnic, z celkových téměř 160.000 je to asi 98.000 zaměstnanců. Tarif tvoří pouze 65 procent odměny za práci, zaměstnavatel tedy může kvalitního zaměstnance ocenit osobním ohodnocením, odměnou či prémií. Tabulky mají i v obchodních společnostech, ne však státní, schválené vládou, ale mnohem nižší. Obecně – rovnostářství v tabulkách není, zaměstnanci jsou ohodnoceni na základě zkušeností, délky praxe.
Podle kritiků ale je sjednocení odměňování v nemocnicích protiústavní. Stát podle nich nemůže soukromým subjektům nařizovat, jak mají platit zaměstnance.
Sjednocení odměňování jistě protiústavní není. Je na vůli zákonodárce, co bude regulovat a v jakém rozsahu. Stát do mzdové regulace už zasahuje, a to prostřednictvím zákoníku práce a nařízení vlády. Pokud se tedy podaří změnu prosadit, bude to transparentní prvek v oblasti ekonomiky nemocnic. Sjednocení odměňování jako jediné zaručí, že zaměstnanci dostanou navýšení dohodnuté mezi vládou, zaměstnavateli a odbory, a bude působit jako stabilizační prvek v současné personální krizi. Je předpoklad, že část zaměstnanců, která zvažuje z nemocnic odejít, zůstane.
Předpokládám, že nečekáte se založenými rukama, ale snažíte se pro tuto změnu získat podporu
Zatím máme podporu pana premiéra Sobotky a slib, že se návrhem na změnu v zákoníku práce bude zabývat klub ANO. Oslovili jsme dopisem vicepremiéra Bělobrádka, aby se návrhem zabýval také klub KDU-ČSL. Novelu má projednávat 25. ledna sociální výbor Poslanecké sněmovny, kam se hodláme vypravit spolu se zaměstnanci ohrožených nemocnic.
nam
Zdroj: MT