MZ a MŠMT chystají kroky, aby od r. 2018 fakulty přijímaly všechny úspěšné uchazeče o medicínu

 Ministerstvo školství je podle ministryně Kateřina Valachové dohodnuto s lékařskými fakultami pro rok 2017 na speciálním dotačním programu, který by studium lékařů zajistil už od letošního roku. „Na ministerstvu jsme na to vyčlenili 100 milionů korun, s ministrem Ludvíkem ale budeme hledat další společné rezervy,“ uvedla 10. ledna na společné tiskové konferenci ministrů ČSSD Valachová.

Děkan 1. LF UK profesor MUDr. Aleksi Šedo DrSc. považuje navyšování počtu studentů lékařství za jednu z logických úvah daných nedostatkem lékařů a zejména nepříznivým demografickým vývojem ve zdravotnictví. „K navýšení počtu studentů ovšem nestačí návrh rezortních ministerstev. Co v tomto směru přinese nastávající rok, bohužel nevíme. Dosavadní informace jsou víceméně neoficiální, čísla (i ministři) se mění, ale dobrou zprávou je, že jednání pokračují,“ uvedl profesor Šedo na dotaz MT.

Jedná se podle něj o velmi náročný a komplexní projekt, který má několik "pastí", se kterými je třeba se vypořádat. „Ponechávám stranou ty politické a soustředím se na ty faktické. Již v současnosti je dotace na medika výrazně podfinancována, na úhradu jeho studia si fakulty musejí přibližně 30 procent prostředků samy dovydělat. I to vede k tomu, že lékařům-učitelům v rezortu školství nyní nabízíme platy cca poloviční, než kolik stejně starým odborníkům nabízí rezort zdravotnictví,“ uvedl. Demografický vývoj učitelů v lékařství je podle něj ještě horší, než tomu je v rezortu zdravotnictví, a v případě teoretických a preklinických oborů je již nyní kalamitní.

Prostředky určené státem pro přípravu lékařů navíc nesměřují přímo na fakulty, ale jsou cestou dále přerozdělovány. Fakulty musejí již nyní vzhledem k redukci lůžkové péče v nemocnicích rozšiřovat svá klinická zázemí, aby zajistily kvalitu praktické části výuky.

Na zvýšení kapacity nejsou peníze

V případě zvýšení počtu studentů bude třeba rozšířit i kapacitu - jak prostorovou, tak personální - preklinických součástí studia. „Pro rozhodnutí o rozšíření zázemí a personálu s vědomím délky studia mediků a zejména přípravy učitelů tedy nemůžeme jednat bez jasné vize financování fakult v delším horizontu a střelit od boku rozšíření přijímání studentů o X procent na základě jakési injekce na jeden rok," upřesnil s tím, že v sázce není jen počet lékařů, ale především sama existence akreditovaných oborů nezbytných pro jejich přípravu, oborů, jejichž existence závisí na jasné profesní perspektivě učitelů.

„Ta je lemována doktorským studiem, habilitačními a jmenovacími řízeními a vzhledem k dramatickému rozvírání nůžek mezi zdravotnictvím a školstvím se na ni je ochotno vydávat stále méně a méně kandidátů,“ dodal.

Zda vysoké školy už v nynějším přijímacím řízení pro školní rok 2017/2018 začnou přijímat více studentů, je podle rektora UK profesora MUDr. Tomáše Zimy DrSc. zatím nejisté. MT řekl, že české vysoké školy pro rok 2017 ve státním rozpočtu mají navíc pouze 100 milionů korun, což bylo načteno v Poslanecké sněmovně, o žádných dalších prostředcích neví.

„Není to otázka přijímacího řízení, otázka je finančního pokrytí českých vysokých škol jako celku, kdy na studenty český stát dává méně než v roce 2008. Až se nad tím český stát zamyslí, nejen parciálně pro pedagogické školy a lékařské fakulty, pak lze samozřejmě diskutovat o kvalitě a počtech studentů,“ řekl rektor.

Zpochybnil úvahy o navyšování kapacit pro výuku tím, že lékařské fakulty přestanou přijímat zahraniční studenty. „Za prvé vysoké školy od středověku jsou mezinárodní instituce, a pokud nám stát vykryje výpadek příjmu, který dodávají studenti ze zahraničí Univerzitě Karlově, tak samozřejmě o tom je možná diskuse. Ale to se nebavíme o 28.000 korun krát tři na jednoho studenta medicíny, ale částce, která se rovná 12.000 euro na rok,“ uvedl. Na UK by podle něj nadále měli zahraniční studenti být. UK má světový věhlas, právě proto o studium zde mají zahraniční studenti zájem, celkem jsou na UK studenti ze 124 zemí.

Ministerstvo školství na dotaz MT k chystanému dotačnímu programu pro navyšování počtu studentů pedagogických a lékařských fakult uvedlo, že co se týče pedagogických fakult, není potřeba zavádět nový dotační program, protože ten již roky funguje. „MŠMT může tentýž nástroj (fond vzdělávací politiky) využít v roce 2017 podle pravidel pro poskytování příspěvků a dotací vysokým školám (po jejich schválení na začátku roku) i na podporu lékařských fakult, a to až do výše 100 milionů korun. Pokud se jedná o další uvažované dodatečné prostředky, předpokládáme, že je získá ministerstvo zdravotnictví na základě analýzy svých potřeb a ze svých zdrojů. Rozpočet vysokých škol v tuto chvíli jiné možnosti než výše uvedené nemá,“ uvedl tiskový odbor MŠMT.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult ČR musejí vysoké školy často dotovat studium lékařských oborů z jiných zdrojů, mimo jiné i z výnosu za výuku v angličtině. „Pokud bychom prostředky za tuto část výuky neměli, nemohli bychom garantovat kvalitu výuku,“ uvedla asociace. Problém vidí i v kvalitě uchazečů o studium na lékařských fakultách.

Klesne kvalita studentů?

Podle docenta MUDr. Leoše Křena, PhD., přednosty Ústavu patologie LF Masarykovy univerzity Brno navýšení počtu studentů lékařských fakult z nynějšího poolu zájemců o studium medicíny výraznější zvýšení počtu reálných absolventů nepřinese. Když se pominou vážné otázky personální a prostorové, je zde podle něj ještě jeden aspekt, na který se málo poukazuje.

„Jakožto dlouholetý vyučující jednoho ze základních předmětů, a sice patologie, jsem si nemohl nevšimnout kolísavé a v celkovém trendu spíše sestupné úrovně znalostí (schopností?) adeptů lékařství. Předpokládáme-li, že přijímací procesy lékařských fakult jsou nastaveny tak robustně, že vybírají z řad aktuálních zájemců skutečně ty nejlepší a nejmotivovanější, jak potom pomůže přibrat navíc dalších 25 procent horších zájemců v současnosti nepřijatých?“

Docent Křen soudí, že v Česku i na Slovensku je dost nadaných mladých lidí, kteří by zvažované zvýšení zaplnili a fakulty úspěšně absolvovali. „Jenže tito mladí lidé se patrně hlásí na jiné VŠ než na lékařské fakulty. Řešení vidím ve zlepšování situace a mediálního obrazu lékařů, což do budoucna upoutá zájem těch nejlepších maturantů,“ shrnul.

Podle analýz Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude kvůli stárnutí a odchodům lékařů do důchodu chybět po roce 2020 v Česku až 2500 lékařských úvazků. Lékařské fakulty dodávají českému zdravotnictví 850 plných úvazků ročně, to ale po roce 2018 přestane k vykrytí odchodů starších lékařů stačit. Podle predikce bude v roce 2020 starších 60 let 31 procent lékařů a 18 procentům bude dokonce nad 65 let, přičemž věkový průměr bude 50 let. V roce 2025 věkový průměr vzroste o rok a přes 65 let bude 22 procentům lékařů.

„Nárůst plus 10 procent nestačí, plus 16 procent je na hraně. Optimální je 20 až 25 procent, kde se s perspektivou 10 až 15 let začneme dostávat do převisu 2500 až 3000 úvazků. V tu chvíli by se to celé mělo přehodnotit a produkci lékařských fakult revidovat. Je také nutné si uvědomit, že to nejde udělat skokově. Musí tam být nějaká příprava, přijít noví učitelé, protože ti stávající jsou už nyní zahlceni, musejí se připravit infrastrukturní podoby nové výuky,“ shrnul ředitel ÚZIS docent RNDr. Ladislav Dušek Ph.D.

Zdroj: MT