Praktický lékař není koroner
Nevím, jak je to na lékařských fakultách nyní, ale za našich časů nebyly přednášky povinné a studenti na ně nechtěli moc chodit. Někdy se nebylo ani proč divit. Například přednášky z předmětu biologie vypadaly tak, že vedoucí katedry biologie, doc. P. přinesl učebnici, kterou sám napsal, a monotónním hlasem z ní předčítal jak z Písma svatého. Neskutečné utrpení takovou přednášku přežít. Jenže, muselo se tam jít.
Některé věci jsou povinně nepovinné. Za účast na přednášce biologie dostávali studenti na konci přednášky od asistentů lístečky, které museli odevzdat při zkoušce. Kdo neměl dostatečný počet prezenčních lístečků, měl při zkoušce problémy.
Byl však jeden obor, který nikdy neměl problémy s naplněním přednáškového sálu. A myslím, že to už je historická věc a platná doposud. Jedná se o soudní lékařství. Detektivky v reálu, kdo by se na to rád nepodíval. To za prvé, a pak to také bylo o úžasném využití logiky, při odhalování zločinů. Bylo to prostě opravdu zajímavé. Praktické lékařství, můj obor, je na hony vzdálené soudnímu lékařství. Přesto se však občas s tímto oborem protíná.
Někdy je praktický lékař přivolán k mrtvole v terénu a má určit příčinu smrti, a zda nebyla smrt násilná. Pokud praktický lékař určí, že smrt nebyla násilná a dá povolení k žehu, nikdo už nemůže přijít na to, jak to opravdu tehdy bylo.
Nikdy jsem s tím nesouhlasil. Praktický lékař pozná angínu, zánět průdušek, zánět spojivek, umí vystavit správně pracovní neschopenku. To je jeho denní chleba. Ale zkouška ze soudního lékařství z něj nedělá soudního lékaře. Ani náhodou.
Je pak zcela absurdní, když je praktický lékař přivezen do nějaké odlehlé chalupy, tam vidí mrtvolu člověka, kterého nikdy v životě neviděl a má určit příčinu smrti, protože to musí, to je nezbytná kolonka úmrtního listu a ještě zjistit, zda nedošlo k násilnému činu a zda se nemá provést soudní pitva. Vždy jsem tvrdil, že takovou práci má dělat specialista, koroner.
Koroneři pomalu vznikají a tak se snad pomalu dostaneme do normální situace a případní vrahové budou mít horší situaci. I když vznik koronerů v současné době je vynucen zcela jinými důvody, a to čistě administrativními. O spravedlnost, jako obvykle, nejde.
Přesto bych si dovolil v jednom případě zahrát na soudního lékaře. Dne 22. listopadu 1963 byl v městě Dallas zavražděn 35. prezident USA, John Fitzgerald Kennedy. Je to jeden z nejslavnějších politických atentátů a dodnes materiál pro mnoho knih, článků a filmů. Vražda prezidenta Kennedyho je obestřena tajemstvím a čeká se, co se stane, až se otevřou tajné archívy. Oficiální verze doposud zní, že vrahem je Lee Harvey Oswald. Protože však byl za podivných a dosud nevyjasněných okolností Lee Harvey Oswald krátce po atentátu sám zastřelen, pravda o tom, zda chtěl opravdu zavraždit prezidenta, tak nemohla vyjít na světlo. Na atentátu na Kennedyho je podivné to, že Lee Harvey skutečně mohl být vrahem, v tom bych vyšetřovací Warennové komisi neodporoval. Je však zcela jasné, že nemohl být jediným vrahem. Svět má o tom nevyvratitelný důkaz již mnoho let. Každý si jej může prohlédnout na Youtube. Přesto se s tímto evidentním důkazem oficiálně nepracuje. Proč?
Lee Harvey měl prezidenta Kennedyho zastřelit z pušky Carcano M91/38. To byla konstrukčně velmi stará zbraň zkonstruovaná v roce 1890 úpravou rakouského systému Mannlicher. Puška Carcano byla hlavní zbraní italské pěchoty během první a druhé světové války. Takže žádná snajperská samočinná opakovací zbraň se zaměřovací optikou. Úspěchem bylo vůbec se z okna knižního skladu do prezidenta, který nestál, ale jel, strefit. Ale možné to je. Lee Harvey skutečně mohl první ranou prezidenta Kennedyho zasáhnout a tato rána mohla být smrtelná. To bychom se dozvěděli, kdyby už žádná jiná kulka prezidenta Kennedyho nezasáhla. Pak mohl na následky první rány zemřít, ale také mohl přežít. Je však velmi, velmi nepravděpodobné, že by Lee Oswald dokázal svoji pušku znovu nabít, znovu zaměřit a trefit se podruhé. Nebyl to žádný sportovní střelec, ani vášnivý lovec. Časový odstup obou výstřelů je známý. Skupina velmi dobrých střelců kdysi udělala pokus. Vzala stejnou zbraň a zkusila se v přesně stejném časovém termínu trefit do pohybujícího se terče na stejnou vzdálenost. Absolutní většina z nich neuspěla. Ale to není ten hlavní důkaz, že Lee Harvey Oswald nebyl jediným střelcem.
Důkazem je film Abrahama Zaprudera, který zachycuje oba výstřely. Tento film zná celý svět. Jediný film autenticky dokumentující atentát. Na tomto filmu je zcela jasný důkaz. Všem na očích. Puška Carcano střílí klasické náboje, které udělají čistý průstřel. Když byl Kennedy poprvé zasažen klasickým nábojem, v hluku, který tehdy byl, si toho nikdo ani pořádně nevšimnul. Sama Jackie, která seděla těsně vedle svého muže, si myslela, že se mu jen udělalo nevolno, ne že byl střelen. Druhá rána, kterou už Kennedy nemohl přežít, však byla zcela jiná. Tato střela zasáhla jeho hlavu a ta viditelně explodovala. To už nebyl čistý průstřel, to byl jiný typ projektilu. Vystudoval jsem vojenskou lékařskou školu, a učili jsme se o vysokorychlostních střelách. Viděli jsme jejich účinky na laboratorních psech. Vysokorychlostní střela neudělá čistý průstřel. Má tak obrovskou kinetickou energii, že ze zasaženého vyrve kusy tkáně. Jak působí vysokorychlostní střela, můžete právě vidět na druhém zásahu prezidenta Kennedyho. Přesně tak to vypadá.
Policie v roce 1963 o vysokorychlostních zbraních neměla vůbec tušení, takže je pochopitelné, že s touto verzí nemohla pracovat. Ale američtí vojenští zpravodajci to vědět museli. Střelců z vysokorychlostními zbraněmi v roce 1963 muselo být velmi, velmi málo a rozhodně to nebyli civilisté. Takže zcela nepochybně na vraždě prezidenta Kennedyho se podílely ozbrojené složky USA, nebo cizí mocnosti. Na sto procent Lee Harwey Oswald nebyl jediným vrahem, byl-li vůbec vrahem a ne jenom záměrnou matoucí stopou. Dozvíme se někdy oficiálně, kdo to byl? Já bych se vsadil, že nikdy. Hlavní důkaz, mozek prezidenta Kennedyho zmizel. Nebo lépe řečeno byl zmizen. Pro přátele konspiračních teorií. Ačkoliv se v Texasu dávají na uvítání bílé růže, Jackie dostala červené. Mohlo jít o varování?
Zdroj: www.tribune.cz