Přeskočit na obsah

Hospodářská komora: Nemocnice by měly fungovat jako běžný podnik, to nyní možné není

Hospodářská komora ČR uspořádala v pondělí 20. února předvolební odbornou diskusi na téma „Financování akutní lůžkové péče“, na kterou pozvala politiky, zástupce nemocnic a experty. Závěry nabídne všem politickým stranám k využití při tvorbě jejich volebních programů.


I zdravotnictví je předmětem podnikání a zdravotnická zařízení by měla fungovat principiálně jako jakýkoli jiný podnik, což při současném systému v podstatě možné není. Těmito slovy odstartoval diskusi prezident Hospodářské komory Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. Problém vidí v tom, že zdravotnická zařízení ani často nevědí, za kolik provádějí své výkony. Nevědí, „jakou novotou je politici poctí“ v následujících obdobích, a tak není možné ani činit nějaké rozumné, inteligentní plánování a dělat investiční a další rozhodnutí, která by dlouhodobě zkvalitnila péči.

Přes veškeré problémy je české zdravotnictví na špičkové úrovni a vzhledem k vynaloženým nákladům se zdá být v mezinárodním srovnání vysoce efektivní. Je ovšem silně ovlivněno politickým rozhodováním. „Jsme toho názoru, že zdravotnictví by prospěla větší politická shoda, Hospodářská komora chce k jejímu nalezení přispět,“ řekl Dlouhý s tím, že zdravotnictví by potřebovalo dlouhodobější vizi, která nebude závislá na existenci té které nomenklatury, koalice, ze které právě pochází vláda. I proto závěry ze série kulatých stolů na aktuální témata z různých oblastí poskytne Hospodářská komora všem politickým stranám.

„Z pohledu zdravotnických zařízení jako podniku se našim členům zdá, že by mělo být správné, aby zařízení mohla z úhrady ze zdravotního pojištění normálně fungovat, včetně dostatku zdrojů pro investice. Dotace vnášejí do systému nerovnováhy, nerovnosti, v podstatě zdravotnictví ztrácí samostatnost a nezávislost,“ shrnul Dlouhý.


Vychází se z historických úhrad

Problematičnost financování akutní lůžkové péče potvrdil dlouholetý ředitel Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Vladimír Lemon. Podivil se nad tím, že ambulantní péče je bez ohledu na statut financována shodně, zatímco u akutní lůžkové péče jsou úhrady napříč segmentem naprosto rozdílné. Vychází se z historických úhrad a referenčních období. Stejná péče je hrazena různými plátci jinak, analýza ministerstva financí ukázala propastný rozdíl v individuálních platbách, ceně bodu a základní sazbě. Pro kladenskou nemocnici jsou podle ředitele tyto rozdíly „smrtící“, ročně tak dostane od zdravotních pojišťoven méně o 200 milionů korun. Ředitel opakovaně musí žádat kraj o dotace, aby hospodaření zůstalo v černých číslech.

Rozdíly jsou i uvnitř každé nemocnice, liší se platby za totožný výkon od různých pojišťoven. Například za apendektomii dostane kladenská nemocnice od VZP 28 000 korun, od OZP 19 000 korun, přestože péči poskytuje stejný tým a používá stejné nástroje, teplo, elektřinu. Ministerstvo zdravotnictví se podle Lemona změně brání, obává se rozkolísání systému, kdyby se začalo všem platit méně nebo naopak všem víc. Nemocnice vidí řešení v tom, že do úhradové vyhlášky se stanoví za stejný výkon stejná úhrada. Cestou k tomu je projekt DRG Restart.


Plány na delší období

Podle ředitele Duovize Bc. Petra Kociana, MHA, je nutno stanovit jasné a měřitelné cíle, podle nichž bude možné volit prostředky a alokovat finance. Plány zdravotních pojišťoven by měly být na delší období než na jeden rok. Stávající řešení směřují podle něj spíše k tomu, jak uspokojit potřeby zdravotníků, než jak dosáhnout obecných cílů zdraví. „Neví se, jaká je produkce zdravotnických zařízení, jaké jsou ceny a náklady, nemáme data. Palčivým problémem v nemocnicích je personální otázka,“ připomněl.

Problémem je podle Kociana neefektivita systému. „Máme nadbytek státních nemocnic, respektive stát si hájí své zájmy na úkor celého systému,“ řekl. V nemocnicích jsou vázány významné personální kapacity, možným řešením, jak získat více lékařů a sester do nemocnic, by podle Kociana bylo zrušení jedné větší nemocnice. Kdyby se zrušila například pražská Nemocnice Na Bulovce, která v roce 2015 měla 454 lékařů a 819 sester, velkou část problémů by to vyřešilo. Část kapacit je také možno převést z nemocnic do ambulancí. Nutno je podpořit soutěž zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven, propojit zdravotní a sociální systém a zcela zásadní je spoluúčast pacientů – se zrušením regulačních poplatků systém přišel ročně o pět miliard korun a přibylo zbytné péče. „Řešením je narovnat ceny, zrušit úhradovou vyhlášku a navázat úhrady na kvalitu,“ shrnul.


Organizovat zdravotnictví jako regulovaný trh

Bývalý plzeňský hejtman Petr Zimmerman, který na kulatém stole zastupoval Sdružení soukromých nemocnic, nazval úhradovou vyhlášku pro letošní rok „formou organizovaného zločinu“. Ministr zdravotnictví škrtem pera přesouvá úhradovou vyhláškou miliardy, preferuje přitom státní nemocnice. Existují tři řešení – pokračovat v současném systému a dolévat peníze, zavést přídělový státní systém, případně, a to Zimmerman podporuje, organizovat zdravotnictví jako regulovaný trh.

Není možné se tvářit, že ve zdravotnictví peníze neexistují. Lidé i dnes dávají peníze bokem, systém by jim to měl umožnit, ale na stvrzenku. „Nemocnice jsou ostrůvky socialismu, kde kvete černý trh a na němž dodavatelé chtějí vydělat,“ varoval.

K představě, že by všichni poskytovatelé akutní lůžkové péče měli dostávat od všech zdravotních pojišťoven za stejné výkony stejně, uvedl tajemník ministra financí Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, že něco takového si neumí představit. Ne všichni dělají práci stejně dobře za stejné náklady. Existují rozdíly v kvalitě, rozdíly v nákladech, protože jsou lepší managementy, které mají lepší organizaci práce, dokáží lépe nakoupit materiál, lépe organizovat lůžkový fond. „Ti logicky jsou schopni péči poskytnout levněji, takže já si myslím, že tady by měla být soutěživost zdravotních pojišťoven. Věřím v pluralitu pojišťoven, že budou vést jednání s poskytovateli, hodnotit je na základě nákladové efektivity a péči s nimi v tomto směru nasmlouvají,“ řekl s tím, že to vše se může dít jen za předpokladu přísného dohledu a dozoru nad činností zdravotních pojišťoven a přísné regulace.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené