Docent Šmucler: Prevence je cestou, jak zlepšit orální zdraví české populace

V rozhovoru pro MT se k problematice podrobněji vyjádřil prezident-elekt docent MUDr. Roman Šmucler, CSc., který se vedení stavovské organizace ujme v září.

Jak mohou stomatologové přispět k tomu, aby lidé měli zdravé zuby od dětství až do seniorského věku?
Důležité je, aby stomatologové ve spolupráci se školou naučili všechny správně si čistit zuby. Švýcaři tím dokázali o 90 procent snížit výskyt zubního kazu a tato zubní péče klesla na 20 procent. Do jisté míry tak už dnes funguje i česká stomatologie. Nemáme přesná data, ale zcela nepochybně počet zubních kazů klesl díky tomu, že si lidé přispívají na zubní péči a jsou motivovaní provádět zubní hygienu. Pamatuji si na předchozí období za socialismu, kdy jsme také tzv. učili lidi čistit si zuby, ale jim to bylo srdečně jedno, protože si mysleli, že je zodpovědností státu, aby měli zuby v pořádku. Stomatologie je vlastně ukázkou, že se dají díky prevenci ušetřit ohromné peníze.

Jak ale konkrétně toho v současném systému zdravotnictví dosáhnout?
Náš systém je nelidský v tom, že tolerujeme lidem přejídání a pití alkoholu a nemotivujeme je finančně k tomu, aby byli zdraví. Systém nemá být, aby se vykázalo co nejvíc bodů a bylo co nejvíc lékařů – máme jeden z největších počtů stomatologů i lékařů na světě – jen udržujeme ohromný byznys a neděláme, co bychom měli, tedy udržet lidi zdravé co nejdéle.

Uváděl jsem jako příklad dobře zorganizované zubní prevence Švýcarsko, tam lidé s bolavými zuby ke stomatologům vůbec nechodí?
Nejčastějším důvodem ve Švýcarsku, jak lidé přijdou o zub, je, že si ho přelomí při sportu, třeba na kole, čili paradentopatie, a zubní kazy tam mizí. Bylo by dobré se k něčemu takovému dostat i u nás. Musí to být v kombinaci, stomatolog přijde do školy, něco učí v ordinaci a spolupracuje s dentální hygienistkou, protože jeho čas je příliš drahý na to, aby dělal individuální nácvik čištění zubů.

V ČR se řada lidí brání platbám u stomatologa s odkazem, že odvádějí zdravotní pojištění.
V české stomatologii si pacienti nemohou připlácet, spoustu věcí si platí zcela, zdravotní pojišťovna jim na to nic nedá. Stomatologie čerpá od zdravotních pojišťoven zhruba polovinu toho, co dřív, přišla tak celkem o deset miliard korun, které se přesunuly do nemocnic. Bylo by férové a lidé by měli úplně jiný pocit, kdyby se jim snížilo zdravotní pojištění, ročně zhruba o 2000 korun, což by odpovídalo tomu, co nyní v průměru vydají z vlastní kapsy. Nic proti tomu, že se peníze ze stomatologie přesunuly do nemocnic, ale mělo by se to také říct lidem, nemůžou se pak zlobit na stomatologa a nemůžou se ani divit, že na venkově stomatologa nemají, ne že by tam pacienti byli tak chudí, ale méně se přizpůsobili a méně jsou ochotni si něco platit, takže zubní lékař tam zkrachuje.

Kolik by tedy potřebovala zubní péče prostředků, aby se udržela na evropské úrovni?
Kdybychom chtěli udržet úroveň alespoň na úrovni socialismu, teď nemluvím o evropské úrovni 21. století, tak bychom potřebovali asi dvakrát tolik peněz. Pacientům, kteří využívají pouze péče zcela hrazené z veřejného pojištění, poskytuje nyní stomatologie metody ze 70. až 80. let minulého století. Všichni jen mluví o tom, jací jsou stomatologové asociálové, že nechtějí dělat výplně za cenu, kterou jim hradí zdravotní pojišťovny, a nevidí kvalitu.

Když stát nechce na stomatologii přidat, mohlo by být řešením například připojištění?
Připojištění je nesmysl a doufám, že v Čechách vůbec nebude existovat. Připojištění je, že se vyberou další peníze od lidí a pošlou se, kam někdo uzná, a koupí se za spoustu miliard další přístroje, které nikdo nepotřebuje. Nejlepší by bylo lidem ty peníze nechat, jak jsem už zmínil, byly by to zhruba 2 000 korun na rok. Za 1 000 korun by byl pacient při každoroční kontrole v ordinaci vážený zákazník, dalších 1 000 korun by si mohl šetřit, a jednou za 20 let, když by potřeboval něco většího, měl by k dispozici 20 000 korun a nemusel se dožadovat péče, která aktuálně vůbec nesplňuje standardy, naopak by si mohl říct, co chce.

Vraťme se k letošnímu Světovému dni orálního zdraví, který připadá na 20. březen a jeho tématem je, jak udržet zdravý chrup od dětství až po seniorský věk. Pozorujete u mladších ročníků oproti těm starším už větší ochotu pečovat o své zuby?
To je naprosto nesrovnatelné. Tady se často vzývají věci, které mi přijdou až hororové, třeba školní prohlídky, kdy zubní lékař během vymezené doby všem žákům prohlédl zuby, všem vyvrtal kazy, rychle a bez umrtvení. Bylo to šílené. Tento systém už dnes naštěstí není. Společnost se rozdělila – máme rodiny, které o sebe pečují, tam je počet kazů dramaticky menší. Zejména státní lékaři přicházejí do styku s rodinami z vyloučených lokalit, které nedodržují zásady zubní hygieny. Na děti z těchto rodin je potřeba se soustředit, a to i finančně, aby dostaly šanci a naučily se o zuby pečovat. Dospělí jsou už ztracení a do jisté míry by měli nést důsledky toho, že se o sebe nestarají. Třeba je poučené vlastní děti přivedou k rozumu.

Zdroj: MT