Moderní zdravotnictví se bez elektronizace neobejde

„Pozornost bude věnována prevenci a zvyšování zdravotní gramotnosti. Nedílnou součástí je elektronická identita,“ říká v rozhovoru Jan Petřík, zástupce firmy Nordic Investors, která získala akcie společnosti IZIP a vytvořila projekt Zdravel. Zatím funguje její první projekt ALL‑IMP zaměřený na vrcholové sportovce, ale již od dubna přibudou další.

• O čem by podle vás měla být elektronizace zdravotnictví?

Často je představa elektronizace taková, že lékař složitými přístroji na dálku diagnostikuje a léčí pacienta, který má na sobě různé čipy a měřidla… To je samozřejmě úsměvné. Hlavní smysl elektronizace zdravotnictví vidíme v tom, že se lépe a efektivněji bude využívat prevence, aby se člověk, který ještě není pacientem, jím vůbec nestal nebo aby svou nemoc kompenzoval. Jedním krokem tedy bude prostřednictvím elektronických prostředků získávat fyzické osoby do preventivních programů „šitých na tělo“. Podstatné je také to, že elektronizace by neměla přidat lékařům práci, ale naopak ubrat a snížit administrativu. Velmi daleko je již dnes např. telemedicínské centrum v Olomouci, kde běží řada projektů pro motivované nemocné, kteří se již rozhodli sdílet svá data, protože v tom vidí šanci, jak získat kvalitnější léčbu a dožít se vyššího věku. Podle těch, kteří systém používají, nakonec nezaměstná více lidí, ale práci naopak ulehčuje. Data se sbírají a vyhodnocují téměř automaticky a následně se zapojením umělé inteligence se pro lékaře modelují a nabízejí určité varianty pomáhající jim např. při diagnostice.

• Na co se hlavně zaměříte?

Z průzkumů, které jsme provedli, se ukázalo, že povědomí populace o prevenci je nedostatečné. Konkrétně by šlo o službu, která by velmi levně a rychle doručovala jedinci potřebné informace. V souhrnu jde o to, mít data ze všech vyšetření na jednom místě, dostávat informace, např. kdy se dostavit na preventivní prohlídku či očkování, a rovnou se moci online objednat. Samozřejmostí bude dostávat informace o tom, jaké konkrétní úkony hradí příslušná zdravotní pojišťovna, k předepsanému léku bude dostupný seznam lékáren, kde jej lze vyzvednout, včetně doplatků atd. Elektronizace by měla lidem přinést mnohem levnější a efektivnější služby.

• Dokáže systém eHealth zprůhlednit české zdravotnictví?

Nositelem myšlenky a hlavním „tahounem“ musí být v každém případě státní orgán a Ministerstvo zdravotnictví ČR již k tomu vydalo národní strategii. Podíváme‑li se do zahraničí, je zřejmé, že země, které měly národní strategii, jsou v eHealth velmi daleko, naopak ty, které ji nemají, jsou na bodě nula. A je na ministerstvu, aby systém navrhovalo tak, aby v důsledku zprůhlednil třeba i financování. To nemůže být úkol pro žádný soukromý subjekt, který se chystá participovat na tomto trhu. V rámci národní strategie stojíme na poli provozovatele databáze electronic health record (EHR databáze) a tuto roli státu nabízíme.

• Vychází Zdravel jen z dat IZIP?

Tento projekt dnes už není identifikován pouze původní akvizicí 95 procent IZIP, kde máme ve správě databázi 230 milionů zdravotních záznamů 2,5 milionu elektronicky identifikovaných osob. Spočítali jsme, že jen ověření identity každého jedince mohlo stát cca 300 Kč, takže pouhé proregistrování tolika lidí do systému mohlo přijít až na 750 milionů Kč. Zdálo se nám nešťastné a nemorální to celé zlikvidovat. Dá se na tom dál stavět. Spojili jsme se s dalšími partnery, skupinou Mediware, kteří se budou zabývat vývojem a již dnes mají několik funkčních aplikací, do kterých je registrováno také dost pacientů. Dnes lze číslo 2,5 milionu, které měl historicky IZIP, nahradit téměř třemi miliony obyvatel. Takřka třetina obyvatel republiky může tedy v rámci tohoto systému využívat svoji elektronickou identitu.

• Jaké máte ambice v celkovém systému elektronizace?

Máme zájmy být významným hráčem, ale elektronizace dnes není a ani nemůže být navržena tak, aby vytvářela jeden systém. Myslím, že by to bylo špatné z pohledu rozvoje, zamezilo by to kreativitě, konkurenci, vědeckému vývoji atd. Na druhou stranu máme výhodu v tom, že nabízíme určitou úsporu – něco, co již existuje, a můžeme zlepšit efektivitu budoucího systému eHealth. Důležitější než to, aby bylo jedno řešení, je, aby stát zajistil, že existující řešení budou navzájem interoperabilní. Proto deklarujeme, že náš systém bude otevřený, nezávislý a bude data synchronizovat s jakýmkoli dalším poskytovatelem podobného systému. Systém může fungovat jen tehdy, je‑li jeden s druhým propojen.

• Co v současné době nejvíce brzdí eHealth?

Všichni by měli akceptovat, že elektronizace nepůjde cestou revoluce, ale cestou evoluce. Bylo by nešťastné, kdyby stát plošně něco přikázal všem lékařům. Takovéto postupy často zapříčiní odpor. U elektronizace obecně je mnohdy hlasem proti obava ze ztráty nebo zneužití dat. To je samozřejmě validní hlas, ale po kauze Snowden přichází do celé EU standard procesování a výměny dat GDPR, který je velmi tvrdý pro jakéhokoli správce datového systému. Dnes si opravdu kladu otázku, zda je bezpečnější mít papírová data za dveřmi v ordinaci, nebo dle požadavků GDPR data doslova „brutálním“ způsobem zašifrovaná, roztříštěná a chráněná. Elektronizaci bude i do budoucna ovlivňovat politika. V ČR se stává, že to, co jedna vláda zavede, druhá ruší. Ale doufám, že národní strategie je i díky jednomyslnému odsouhlasení vládou dokumentem, který schvalují všechny strany, a že se dostaneme mezi země, které tuto strategii již mají a po pěti letech mohou říci, že mají e‑recept, národní centrum pro eHealth či zavedené standardy, které musejí jednotlivé softwary plnit, aby byly interoperabilní.

• Měl by tedy být systém povinný?

Otázkou je, zda by měl být povinný od určitého okamžiku pro všechny, včetně lékařů, kteří nechtějí být připojeni. Příští rok na ně ale stejně dolehne EET a internetové připojení si budou muset pořídit. Takže tento argument padá. Náš systém je postaven na dobrovolné bázi. Lékař, který ho nechce používat, používat ho nemusí. Bude plně automatický. Lékaři, který bude pracovat se softwarem, na který je zvyklý, přibude jen jedno tlačítko, kterým data pošle nebo nepošle do pacientova úložiště. Stejné je to s pacienty. Když někdo nebude chtít, aby byla jeho zdravotní data shromažďována, v systému být nemusí. Jde o volbu mezi dvěma světy. Každý má svým způsobem právo žít v tom svém.

• Čekáte více problémů v nemocniční, nebo v primární péči?

Bude to případ od případu. Problém asi nebude v celé instituci, ale v jednotlivých lidech. I v nemocnici, kde vedení odsouhlasí napojení tohoto systému, se vždycky objeví lékaři, kteří elektronizaci nevěří a nebudou se chtít zapojit. Některé dnešní nemocniční systémy jsou na takové úrovni, že jsou na otevřenost systémů připraveny. Tam určitě hlavní problém nebude. Totéž bude u praktických lékařů. Věřím, že většina jich je progresivních, ale jsou i takoví, kteří mají svůj názor, a já bych jim ho nebral.

• Jak konkrétně Zdravel pomůže českému zdravotnictví?

Poskytne souhrnné informace o zdravotním stavu pacientovi v elektronické formě. Ten bude mít veškeré své informace uloženy na jednom místě a bude je moci zpřístupnit dalším poskytovatelům. Do systému ale chceme zapojit zdravotní gramotnost a prevenci a pomoci tak občanovi v orientaci v péči o zdraví. Konkrétní občan bude tedy dostávat přímo na míru informace o sobě, aby věděl, co v dané životní situaci dělat, jakou prevenci v danou chvíli čerpat nebo jaká zdravotnická zařízení mu poskytnou elektronickou komunikaci. V případě, že lékař nebude zapojen do systému, stačí pacientovi zprávu si chytrým telefonem ofotit a uložit do systému, ten záznam automaticky převede do textové strukturované podoby a připraví pro další použití.

• Kdy začnete?

V dubnu vstoupíme na trh s několika základními službami směřovanými na osoby v historické databázi bývalého IZIP a databázi sdílené se skupinou Mediware a tyto osoby oslovíme. Jedním ze základních produktů, kterým chceme oslovit každého, i toho, kdo nechce sdílet svá data, je produkt Basic, který se zabývá čistě emergencí. Jde o krátkou datovou zprávu obsahující základní informace z anamnézy, alergie, zdravotní zátěž, kontakt na PL, kontakt na lékaře, který provedl poslední vyšetření atd. Tento balíček bude uzavřen a nebude sdílen. Bude automaticky odemčen pouze pro zdravotnickou záchrannou službu v momentě, kdy pro pacienta pojede. Myslíme si, že i člověk, který nechce mít v cloudu svá vyšetření, může mít zájem o to, aby ve chvíli nouze alespoň základní informace o něm lékař měl. Je to i o zdravotní gramotnosti, nelze nikoho nutit, aby byl součástí systému. Na druhé straně podíl lidí motivovaných nebo těch, kteří chtějí využít moderních nastupujících metod, bude přibývat a systém by jim to měl umožnit.

• Bude projekt Zdravel fungovat pouze pro již registrované klienty, nebo se do něj mohou dostat i další občané, kteří by měli zájem?

Projekt Zdravel nyní bude provozovat obecně prospěšná organizace Institut pro elektronizaci zdravotnictví, z. ú., kterou jsme začátkem roku založili. Už z toho vyplývá, že bude otevřen pro všechny občany ČR, kteří budou mít zájem. Na stránkách www.zdravel.cz se dozvědí všechny základní informace k registraci a o podmínkách služeb.

Zdroj: MT