Přeskočit na obsah

Co vše nám přinesla studie FOURIER

Na druhé straně, rychlost hromadění výsledků studií s inhibitory PCSK9 je ohromující, a tak jsme se na první projekt z kategorie studií hodnotících výskyt klinických příhod opravdu těšili. A jaké jsou první dojmy? Jistě pozitivní.

FOURIER zařadil velké množství pacientů s nejrůznějšími atributy vysokého kardiovaskulárního rizika – výsledky tedy budou platit pro širokou populaci našich nemocných. Evolocumab dodržel příslib daný mnoha ukončenými menšími studiemi a snížil LDL cholesterol o dalších téměř 60 procent nad rámec toho, čeho bylo dosaženo (dobře vedenou) léčbou při začátku studie.

Přestože to primární publikace výsledků studie neuvádí explicitně, můžeme si být jisti, že FOURIER představuje vůbec první studii s hypolipidemiky, v níž aktivně léčení pacienti dosáhli cílové hodnoty LDL‑C ve sto procentech případů – při průměrné koncentraci LDL‑C na konci sledování 0,78 mmol/l je opravdu malá šance, že by se mezi těmito pacienty skrýval někdo s koncentrací LDL‑C > 1,8 mmol/l.

To, že dramatické snížení LDL‑C provázel pokles koncentrací všech ostatních aterogenních lipidů, je jistě důležité, ale ještě důležitější je, že se evolocumabu podařilo naplnit cíle studie – aktivní terapie snížila výskyt primárního sledovaného cílového ukazatele, složeného z nefatálního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, nestabilní anginy pectoris, revaskularizace a úmrtí z cévních příčin, o patnáct procent.

Nesmírně zajímavý pohled nám poskytuje analýza nástupu účinku: zatímco riziko během prvního roku kleslo o dvanáct procent, do konce druhého roku sledování to bylo už devatenáct procent. Tento nález odpovídá naší představě o vlivu evolocumabu na průběh aterosklerózy – potřebuje čas, aby se aterosklerotický plát stabilizoval, ev. i regredoval.

Velmi dobrou (byť také očekávatelnou) zprávou byla uspokojivá tolerance terapie, výskyt nežádoucích účinků byl nízký a většina byla nezávažná. Závěrem této krátké reakce na publikovanou studii bychom mohli popřát evolocumabu dlouhý život, byť ve studii FOURIER (zřejmě v důsledku krátké doby trvání) nebyla celková mortalita ovlivněna.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené