Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 24. červenec 2017 | Svátek má Kristýna
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Paliativní péči ročně potřebuje 70 000 lidí

Foto: Shutterstock

Paliativní péči ročně potřebuje 70 000 lidí

Medical Tribune 08/2017
27.04.2017 00:43
Zdroj: MT
Autor: kol
Paliativní péče v Česku zatím téměř neexistuje. Až na výjimky je poskytována převážně v hospicích a dostane se jí pouhým třem procentům umírajících. Jak ale vyznělo z nedávné konference Nemocniční paliativní péče, blýská se na lepší časy a již brzy by mohla být dostupná ve většině nemocnic.

Paliativní péče v Česku zatím téměř neexistuje. Až na výjimky je poskytována převážně v hospicích a dostane se jí pouhým třem procentům umírajících. Jak ale vyznělo z nedávné konference Nemocniční paliativní péče, blýská se na lepší časy a již brzy by mohla být dostupná ve většině nemocnic.„Paliativní péče si začíná vydobývat své místo na slunci, které si zaslouží. Je jednoznačné, že stávající medicína není schopna ve všech případech onemocnění vyřešit. Pak nastupuje paliativní medicína, která by měla zajistit důstojný odchod ze života,“ uvedl konferenci náměstek ministra zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Setkání odborníků a zájemců o paliativní péči pořádal Nadační fond Avast, který loni téměř 27 miliony korun podpořil rozvoj paliativní péče v osmnácti českých nemocnicích. V rámci programu Spolu až do konce podpořil také hospice a letos rozdělí desítky milionů mezi jednotlivce z řad odborníků a jejich projekty. Na paliativní péči se ale chce zaměřit i ministerstvo zdravotnictví a do roku 2020 hodlá nemocnicím z eurofondů rozdělit desítky milionů korun.

„Všechny nemocnice v Česku by mohly po roce 2020 nevyléčitelně nemocným a umírajícím pacientům začít poskytovat paliativní péči. Její podobu i proplácení ze zdravotního pojištění má nastavit projekt za evropské peníze, který by měl začít letos,“ řekl prof. Prymula. Nemocnice by si podle něho mohly rozdělit na 65 milionů korun. Dalších osm milionů bude vyčleněno pro soukromé subjekty. Od příštího roku by se pak péče lékařů a sester o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí mohla dostat do úhradové vyhlášky.

Za velmi podstatnou označil podporu ze strany ministerstva zdravotnictví americký onkolog a specialista na paliativní péči prof. Anthony Back, jehož vystoupení se na konferenci setkalo s velikým zájmem a ohlasem. „Vytvořit skupinu českých specialistů v paliativní péči by bylo velmi cenné. Projekt s osmnácti nemocnicemi je velmi důležitý první krok. Řada lékařů neumí např. pacientům sdělit, že už je nelze vyléčit. Často s nimi mluví příliš složitě nebo nejsou dost empatičtí. Přitom správná komunikace se dá naučit,“ je přesvědčen prof. Back.

„Náš zdravotní systém se tradičně soustředí na boj s nemocí. Těžce nemocní pacienti však potřebují péči a podporu i ve chvíli, kdy už se nemoc porazit nedá. A v tento moment nastupuje paliativní péče, která se zaměřuje na kvalitu života nemocného a jeho rodiny. Tedy na to, aby umírající mohli čas, který jim ještě zbývá, prožít co nejlépe,“ vysvětlil ředitel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka, PhD.

Kdo potřebuje paliativní péči?

V Česku ročně umírá kolem 105 000 lidí, polovina z nich v nemocnicích, téměř desetina v léčebnách dlouhodobě nemocných a necelá tři procenta v hospicích. Ve zdravotnických zařízeních ze světa odchází 68 procent Čechů a Češek. Zhruba 26 procent lidí umírá doma či v domovech pro seniory a dalších ústavech.

„Paliativní péči by dnes potřebovalo ročně víc než 70 000 lidí. V porovnání se světem jsme však v jejím poskytování zatím velmi pozadu a stále ještě není pro mnohé vůbec zřejmé, kdo vlastně paliativní péči potřebuje, protože pacienti se velmi liší klinickým obrazem, aktuálním výskytem a významem jednotlivých symptomů, věkem, sociální situací, ale i možností využití specifických kauzálních léčebných postupů,“ připomněl MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., zástupce přednosty Kliniky komplexní onkologické péče při Masarykově onkologickém ústavu v Brně a předseda České společnosti paliativní medicíny (ČLS JEP).

Jak vysvětlil, nejčastěji tuto péči potřebují pacienti s onkologickým onemocněním, nemocní v pokročilém a konečném stadiu orgánových selhání (CHOPN, CHSS, chronické renální selhání), pacienti s geriatrickou křehkostí, terminální geriatrickou deteriorací, s neurodegenerativním onemocněním (RS, ALS, m. Parkinson, demence) nebo refrakterním orgánovým selháním v intenzivní péči. Přitom různí pacienti potřebují různé formy paliativní péče po různě dlouhou dobu. „Liší se i v tom, do jaké míry si oni a jejich blízcí uvědomují, že jsou v závěru života, různým sociálním statusem jednotlivých diagnóz, ale i naší schopností odhadnout individuální prognózu,“ dodává MUDr. Sláma s tím, že naopak všechny spojuje to, že je současná medicína nedokáže vyléčit a mají řadu tělesných, psychických, sociálních a existenciálních obtíží. K nejčastějším symptomům v posledních třech měsících života patří bolest, dušnost, anorexie, zmatenost, nespavost či deprese. Jak se odborníci v paliativní péči shodují, je zarážející, že v Česku se většina mediků během studia setká s paliativní péčí jen okrajově, vesměs však vůbec. Navíc i pro lékaře je možností ke vzdělávání v tomto oboru stále ještě velmi málo. Vedle odborné veřejnosti je ale třeba zaměřit se i na celou společnost. Stále ještě jen velmi malá část populace totiž ví, co přesně znamená hospic nebo v čem spočívá podstata paliativní péče.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...
Šest faktů o paliativní péči
Není o smrti, ale o životě před ní
Paliativní specialisté nepomáhají lidem umírat. Paliativní péče začíná již v momentě diagnózy a končí podporou rodiny v době zármutku.
I když některé nemoci neumíme vyléčit, neznamená to, že pro pacienty již nelze nic udělat
Základem je zlepšování kvality života nemocného, k čemuž je potřebná spolupráce rodiny, pacienta a paliativního týmu.
Rozhovory s pacienty na konci života se vám nevyhnou. Připravte se na ně
Každý lékař téměř jistě bude ve své praxi potkávat pacienty s pokročilým chronickým onemocněním, které se již nepodaří vyléčit. Podle studie University of Glasgow je ze všech pacientů v nemocnicích v každou chvíli 30 procent těch, kterým zbývá méně než rok života.
Kontakt s paliativním specialistou neznamená, že smrt je za dveřmi
Pacienti s paliativní péčí mají lepší kvalitu života, lepší kontrolu symptomů a jsou více spokojeni s poskytovanou péčí. Studie z Harvard Medical School prokázala, že u pacientů s pokročilým karcinomem plic se díky paliativní péči naděje dožití prodloužila o 24 procent.
Paliativní péče bude zapotřebí stále víc
Chronická onemocnění jsou nejvýznamnější zdravotní hrozbou v Evropě, potýká se s nimi přes 80 procent lidí starších 65 let a zodpovídají za 86 procent všech úmrtí. Paliativní péče je součástí odpovědi, jak do budoucna těmto nemocem čelit.
Paliativní péče je moderní a rychle se rozvíjející obor, kterému se věnují špičková světová pracoviště
Ty nejlepší lékařské fakulty mají vlastní oddělení paliativní péče, kde kromě práce s pacienty rozvíjejí také výzkum a inovativní formy vzdělávání pro své studenty. Např. v Německu je paliativní péče povinnou součástí studia na všech lékařských fakultách, v USA má paliativní péči přes 80 procent nemocnic, ve Velké Británii je pro lékaře dostupná i zvláštní atestace z dětské paliativní péče.

Zdroj: Centrum paliativní péče



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky