Technologie v diabetologii. Blízká budoucnost technologií v diabetologii

Česky tedy „chystat se“. Co se tedy chystá nového v diabetologii stran technologií? Částečně se tento příspěvek bude překrývat s mými minulými příspěvky, to snad ale nevadí.

Společným rysem všech novinek je důraz na bezpečnost. Myslím tím to, aby se pacient bezpečně (tj. s minimalizací rizika vzniku hypoglykémie) dostal do pásma glykémií, které jsou z dlouhodobého hlediska bezpečné vzhledem k nebezpečí vzniku chronických diabetických komplikací. K tomu je potřeba (pokud je pacient léčen inzulinem), aby byl inzulin dávkován přesně, ale aby zároveň pacientův životní režim mohl být flexibilní. Z tohoto důvodu jsou stále vylepšována zařízení aplikující inzulin, ať už jde o klasické aplikační pomůcky (inzulinová pera), nebo o inzulinové pumpy. V každém případě je pro dosažení cílové glykémie také potřeba znát glykémii a především její vývoj v reálném čase. K tomu je ideální CGM (continuous glucose monitoring). Vývoj senzorů pro CGM je zaměřen na jejich miniaturizaci (při zachování přesnosti měření) a na prodlužování jejich životnosti.

Co se týká inzulinových pump – ty by měly být malé, lehké, jednoduše ovladatelné a diskrétní. A samozřejmě propojené s CGM. Je možné, že budoucnost inzulinových pump bude zcela „bezhadičková“. V případě klasické „patch pumpy“ (např. OmniPod) se celá část nalepená na kůži zvaná „pod“ (pod – tj. pouzdro tvaru tobolky nebo též kokon) mění nejpozději za 72 hodin. Nazvala bych OmniPod tedy spíše inzulinovou pumpou na jedno použití. Ovládací datamanager s integrovaným glukometrem se ale pochopitelně nevyhazuje. Aby nebylo používání OmniPodů tak neekologické, výrobce nabízí možnost sběru použitých „podů“, které recykluje. Inzulinová pumpa Cellnovo (v ČR stejně jako OmniPod není zatím dostupná) je „obojživelná“ – pacient ji může používat jak s hadičkou, tak bez hadičky. Navíc má integrovaný detektor pohybu. Systém Cellnovo obsahuje samozřejmě i prvek pro dálkové ovládání pumpy s dotykovým displejem, který je zároveň glukometrem. Tato pumpa je součástí jedné studie zaměřené na vývoj arteficiálního pankreatu (resp. tedy beta buňky, projekt „Diabeloop“). Ve vývoji je i další velmi přesná bezhadičková inzulinová pumpa, kterou lze opakovaně plnit inzulinem (já vím o jedné, možná jich bude více). Vývoj inzulinových pump směřuje k uzavřenému okruhu a k integraci dalších informací o faktorech majících vliv na glykémii (výše zmíněný pohyb, ale i jídlo). Je jasná snaha všechna zařízení miniaturizovat, vše propojovat bezdrátově. Kabely, stejně jako výše zmíněné hadičky, jsou tedy stále více „out“. Jako prvek, resp. zařízení, kde poběží řídící aplikace, se budou uplatňovat chytré telefony. Pak už není problém, aby chytrý telefon vyslal sms varování o hypoglykémii osobám, které jsou v dané aplikaci předdefinovány jako kontaktní. To už ale není blízká budoucnost, to je už realita (v ČR je již dostupný systém Medtronic Guardian Connect).

A jaké jsou další vývojové trendy? Technologie se budou stále více týkat i pacientů s diabetem 2. typu. Osobně bych moc ráda viděla větší zapojování technologií do výcviku (edukace) pacientů a lékařů. Aby se nakonec nestalo, že inzulinová pumpa bude více „smart“ (tj. chytrá) než pacient nebo diabetolog. Každé zařízení se může porouchat a člověk musí být schopen vyřešit vzniklou situaci pomocí vlastního mozku. S příslušnými znalostmi to jde pak snáze.

Zdroj: MT