Technologie v diabetologii. Informačnětechnologická revoluce v diabetologii na dohled: Národní diabetologický informační systém
V českém zdravotnictví jsou poskytovány služby v objemu přibližně 300 mld Kč. I když jsou k dispozici statistická data o úmrtnosti, v některých oborech jsou k dispozici přesná data o výsledcích terapie, pro diabetologii nejsou k dispozici podrobné údaje, krom sumárních, které jsou obsaženy v hlášeních pro ÚZIS. Takže kdybychom chtěli kvantifikovat přínos nově zavedené terapie či přinos implementace léčby inzulinovými pumpami v reálné praxi, nejsme schopni relevantní data získat jinak než observačními studiemi. Tato situace se možná změní, protože se nám naskýtá naprosto neuvěřitelná možnost realizovat to, co se nemůže podařit nikde jinde na světě (možná vyjma Singapuru). V České republice žije totiž modelová populace 10,5 milionu obyvatel s dostatečnou prevalencí diabetu (okolo 8,5 procenta) a s péčí soustředěnou do 400–500 ambulancí specialistů, kde je vedeno přibližně 70 procent pacientů. Celý soubor pacientů s diabetem v České republice bude díky nově kodifikovanému Národnímu diabetologickému informačnímu systému (NDIS) exaktně popsán stran terapie, laboratorních výsledků a terminálních komplikací diabetu.
Medicína je nyní postavena na základech randomizovaných, prospektivních a placebem kontrolovaných studií (RCT). Nicméně při heterogenitě pacientů s diabetem je skutečně velmi obtížné extrapolovat výsledky získané na selektované populaci, obvykle s malým rizikem komplikací, na celou populaci. Přitom se do praxe dostává řada nových postupů a farmak. Současná diabetologie proto směřuje právě k ověření výsledků RCT v reálné praxi. Množí se publikace, které popisují prevalenci, incidenci diabetu a jeho komplikací, stejně jako vliv terapie na výsledné parametry a další aspekty, na základě registrů. Nejdále jsou ve Švédsku. Ale i tam přepisují data do registru zčásti ručně. V naší zemi, díky jedinečné skutečnosti, že veškerá významná péče, antidiabetika a pomůcky jsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění, mohou být všechna důležitá data získána ze stávajících zdrojů plně automaticky, a proto i s nejmenší chybovostí.
Jedinou racionální cestou pro získání kompletních informací o výsledcích terapie je analýza databází, které jsou plněny automaticky. Jiný systém nemá v plošné podobě smysl. V době, kdy máme v ČR 70 000 registrovaných dronů, v době, kdy se pomocí mobilu připojíte a prohlédnete si místo prakticky kdekoli na světě, si můžeme dovolit předpokládat, že vše důležité pro vyhodnocení a popis terapie diabetu lze získat bez ručního přepisování.
Jsem hluboce přesvědčen, že se české diabetologii naskýtá jedinečná možnost. Je třeba se soustředit zejména na otázky, které NDIS položíme. To je, podle mé osobní zkušenosti z analýzy dat VZP, to nejsložitější. Data jako taková dát dohromady je „brnkačka“. Vymyslet strukturované dotazy je složité. Ale podle mé zkušenosti se dají objevit informační poklady.
Konkrétní význam NDIS je značný. Můžeme prokázat, jak nová terapie pacientům pomáhá, a to ne pomocí RCT, ale pomocí reálného obrazu v klinické praxi. To budou velmi důležité výsledky (jak ukázala první analýza snížení rizika úmrtí při léčbě gliptiny v porovnání se sulfonylureou z dat VZP). NDIS umožní potvrdit klesající mortalitu pacientů s diabetem, kterou naznačují analýzy dat VZP. NDIS nabídne možnost zlepšení péče o pacienty s diabetem. Podle zkušeností z podobného projektu v onkologii a podle ověřených principů lidské přirozenosti pouhopouhé zveřejnění průměrů sledovaných parametrů a možnost, že si každé zdravotnické zařízení za svoje IČZ bude moci požádat o analýzu, jak si stojí, povede ke snaze vyrovnat se průměru, resp. mediánu. V konečném důsledku se bude většina ambulancí pod mediánem snažit o zlepšení, což povede ke zlepšení celkového mediánu. Tak to skutečně funguje ve velkých souborech jednotlivých prvků. Prostor pro zlepšení je. Z dat VZP víme, že preskripce statinů není optimální, na rozdíl od metforminu, kde jsme na hranici rizikové proléčenosti populace (při vyšší prevalenci léčby metforminem se zvýší počet hospitalizovaných pro laktátovou acidózu).
Jedná se o zdraví pacientů, o jejich rizika invalidity a v konečném důsledku mortality. Jsou to zásadní otázky, které zpětně ovlivní péči o pacienty s diabetem. Výsledky dají do rukou odborné společnosti, zdravotních pojišťoven a státní administrativě data, která medializací nedávají prostor k jiné reakci než akceptování optimálního postupu terapie.
Představte si, trochu optimisticky, že se nakonec podaří to, co je plánováno – propojení s daty MPSV. Zatím víme, že se na pracovní neschopnosti u pacientů s diabetem vydá cca 2,5 miliardy ročně. To je prakticky to samé, co se nedávno vydalo na farmakologickou léčbu diabetu. Jako v jediné zemi na světě můžeme modelovat vliv zkvalitnění terapie na výdaje v pracovní neschopnosti, invalidních důchodech a dalších dávkách.
Déle než rok se na přípravě NDIS pracovalo, jeho mechanismus je schválen Úřadem pro ochranu osobních údajů, vedení je svěřeno státní instituci (ÚZIS). Nabízí se nám příležitost, která se vyskytne v historii skutečně ojediněle. Prof. Rybka netušil, když osnoval koncepci Národního diabetologického programu, kam se můžeme dostat. A to vše pouze proto, že máme plně hrazenou péči o pacienty s diabetem z jednoho zdroje. Jinak by tato možnost nevznikla. V porovnání s různými výsledky analýz databází ze světa se do popředí dostává jedinečnost situace v ČR. Skutečně máme příležitost. Globální.
Pokud se NDIS stane skutečností, otevře se nám studnice informačních pokladů. Jsem přesvědčen, že se můžeme světu pochlubit. Prostě, budoucnost péče o pacienty s diabetem máme ve svých rukou.
Zdroj: MT