Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 21. září 2018 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

O výši úhrad na rok 2018 musí rozhodnout ministerstvo

Foto: Shutterstock

O výši úhrad na rok 2018 musí rozhodnout ministerstvo

Medical Tribune 12/2017
26.05.2017 21:23
Zdroj: MT
Autor: nam
Dohodovací řízení k úhradám zdravotní péče na rok 2018 skončilo 25. května nedohodou ve valné většině segmentů. Dohodli se pouze stomatologové, soukromí gynekologové a radiodiagnostické služby.

Jejich dohody ale pokrývají jen několik procent z celkových výdajů na zdravotní péči. Rozhodnout bude muset ministerstvo zdravotnictví, rozdělovat se má přes 280 miliard korun, zhruba o 13 miliard víc než letos.

Požadovaný nárůst úhrad pro příští rok od všech účastníků řízení činil 21 miliard korun, což výrazně přesahuje očekáváný třináctimiliardový nárůst příjmů systému. Nárůst výdajů na zdravotní péči předpokládá ministerstvo o 13,2 miliardy korun, při zohlednění všech nutných nárůstů by podle Svazu zdravotních pojišťoven dosáhl 15,81 miliardy korun.

Úhradovou vyhlášku musí vydat ministerstvo do konce října, plánuje zásadní nárůsty pro lůžkovou péči a centrové léky. Ostatní segmenty tak zůstanou v podstatě na nule. Konkrétně by lůžkové péči měly příjmy stoupnout o deset miliard korun, na centrové léky by mělo jít víc o 2,2 miliardy korun. Zhruba půlmiliardou se mají kompenzovat doplatky na léky po snížení limitů pro děti a seniory, na růst ostatních nákladů počítá ministerstvo s další půlmiliardou.

Předpoklad SZP mluví o nárůstu o 8,3 miliardy korun pro lůžkovou péči, 1,8 miliardy pro centrovou péči, půlmiliardy na refundace doplatků, k tomu navíc oproti ministerstvu 1,57 miliardy nárůst pro následnou lůžkovou péči, dvě miliardy pro ambulantní segment, ostatní náklady 1,6 miliardy a mobilní hospice 0,1 miliardy korun.

Nulový nárůst pro ostatní segmenty, jak to vyplývá z předpokladů ministerstva, je pro SZP nepřijatelný. Na tiskové konferenci po skončeném dohodovacím řízení prezident SZP ing. Ladislav Friedrich, CSc., ale také uvedl, že pokud by pojišťovny v těchto segmentech dodržely alespoň letošní nárůsty, systém veřejného zdravotního pojištění by se příští rok dostal do deficitu 3,6 až čtyři miliardy korun. Ty by musely pojišťovny pokrýt z rezerv.

SZP se vyjádřil také k důvodům nedohody, jsou za ní politické přísliby navyšování platů lékařů, které vyčerpají finanční prostředky potřebné pro valorizaci cen a zvyšování nákladů na zdravotní péči. Náklady rostou se stárnutím populace i s proplácením moderních nákladných léků ve stále větší míře. Najít shodu mezi poskytovateli, kteří oprávněně usilují o co nejmodernější léčbu, a pojišťovnami, které mají omezené finanční prostředky, o jejichž alokaci ani přímo nerozhodují, je podle Friedricha tedy spíše nereálné.

SZP navrhoval rok 2018 jako rok stabilizace, kdy by se zafixovaly nynější podíly pro jednotlivé segmenty a všem by se navýšilo o stejné procento. Podle předsedy zdravotní sekce SZP MUDr. Pavla Frňky se někteří účastníci ani dohodnout nechtěli, „jejich vůle k dohodě byla velmi nízká“. I proto podle výkonného ředitele SZP Mgr. Martina Balady nasadili nepřijatelné požadavky v očekávání, že rozhodne ministerstvo, které jim už nárůsty slíbilo.

SZP varuje, že pokud náklady na zdravotní péči stále porostou, nebude stávající forma financování dlouhodobě udržitelná a najít jakoukoli dohodu bude stále těžší. Pro politiky připravil SZP čtyři doporučení, jak dosáhnout finanční udržitelnosti, a věří, že se jimi strany budou v přípravě svých volebních programů inspirovat.

  1. Doporučení směřuje k jasné definici standardu a stanovení pravidel pro ceny za nadstandardní služby. Definice nároku pojištěnce je nevyrovnaná – je třeba prověřit způsob definování nároku pojištěnce, na co má z veřejného zdravotního pojištění nárok. Pokud nárok existuje, je třeba, aby dostupnost péče byla zajištěna. A naopak, pokud nárok není, aby transparentním způsobem si občan mohl službu zařídit sám, přímou úhradou nebo připojištěním.
  2. Doporučení hovoří o dvousložkovém pojistném. Souvisí s tím, že se nedaří udržet aktivní pozornost občanů a pojištěnců na to, jak se hospodaří s jejich penězi. Každý občan zaplatí v průměru ročně 28 000 korun za veřejné zdravotní pojištění, měl by se tedy přiměřeným způsobem zajímat o to, zda s jeho penězi hospodaří systém a pojišťovna správně, nebo jestli by jeho preference mohly být naplňovány lépe. „Nám se v tuto chvíli zdá, že jediný rozumný způsob, jak zvýšit aktivitu a pozornost pojištěnců, té převážné části obyvatelstva, která je čistým plátcem, je zavedení druhé složky pojistného. První složka pojistného má charakter daňového odvodu, druhá složka by mohla být skutečně individuální platbou občana, aby měl cenový signál, jak se s jeho penězi hospodaří,“ uvedl Friedrich.
  3. Doporučení směřuje k motivaci pacientů a lékařů k efektivní spolupráci v programech komplexní péče o chronická onemocnění. Systémy by měly lékaře a pacienty k efektivní spolupráci a komplexnímu pohledu motivovat.
  4. Doporučením je stanovení férových cen prostřednictvím cenové konkurence mezi poskytovateli zdravotní péče. SZP považuje myšlenku kolektivního vyjednávání o cenách za správnou, ale nesmí být eliminována neomezenou kompetencí pro ministerstvo zdravotnictví a pro politiky, protože v takovém případě není o čem jednat. Pokud pojišťovny nemají k dispozici dostatečně pestrou škálu finančních stimulací a pák na své smluvní partnery a o penězích rozhoduje někdo jiný, tak jim nezbývá mnoho nástrojů, jak sofistikovanější způsoby poskytování zdravotní péče nasmlouvat, udržet a finančně ocenit, eventuálně uplatnit sankce.

Výkonný ředitel SZP Mgr. Martin Balada podotkl, že účelu, s jakým dohodovací řízení vznikalo, se nedaří v posledních letech dosáhnout. Úhradové vyhlášky se staly nástrojem plnění politických dohod a slibů. „Valnou většinu úhrad stanoví ministerstvo, což do jisté míry pokřivuje systém a vyvolává v účastnících dohodovacího řízení nechuť konstruktivně jednat,“ řekl. V rámci čtyř doporučení proto je také to, že by se měl vrátit původní smysl dohodovacího řízení, změnit postoje účastníků, aby měli motivaci se dohodnout.

„Přikláněli bychom se k určitému omezení kompetencí ministerstva zdravotnictví při vydávání úhradové vyhlášky. Myslíme si, že smluvní volnost a cenová konkurence mezi poskytovateli zdravotních služeb by měla přinést samoregulační principy, aniž by byly cenové limity, které pak ministerstvo uměle dosazuje do úhradové vyhlášky. Slibujeme si od toho omezení růstu nákladů na zdravotní péči tam, kde pro to nejsou objektivní důvody, a možná i žádoucí změnu sítě smluvních poskytovatelů, což by umožnilo hospodárnější nakládání s prostředky,“ řekl.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v ČR. Hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro zhruba 4,4 miliony občanů ČR. Více informací na www.szpcr.cz.


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky