Česko má nejvíce případů klíšťové encefalitidy v Evropě

Přesto se počet očkovaných už několik let drží jen okolo dvaceti procent. Oproti tomu u našich rakouských sousedů dosahuje proočkovanost proti KE až 88 procent.

V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký a klíšťovou encefalitidou onemocnělo 565 lidí. Nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 procent), na Vysočině (11 procent) a ve Středočeském kraji (9 procent). Jak však ukazuje průzkum, celých 76 procent dotázaných si neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte. „Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ připomíná epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Informovanost naší populace není nejlepší, ani co se týče příznaků tohoto onemocnění. Většina dotazovaných uvedla horečku a únavu. „To jsou ale pouze příznaky první fáze. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti ČLS JEP MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D. K dalším potížím patří zhoršení paměti, omezené či rozsáhlejší ochrnutí svalů končetin a jiných částí těla, častá unavenost nebo změny psychiky. „Diagnostika není složitá, u všech meningitid se vyšetřuje KE, to není problém, a jde o běžnou součást guidelines. Dokonce se domnívám, že toto vyšetření je dostupnější pro obyvatele ČR než některých jiných zemí,“ doplňuje ředitelka odboru protiepidemického Hygienické stanice hl. m. Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová.

Primární prevenci vesměs ignorujeme

Ačkoli až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika, stále jen minimum lidí se nechává očkovat, a to i přes to, že na toto očkování ve svých balíčcích přispívá většina zdravotních pojišťoven. První epidemie KE byla v ČR hlášena v roce 1948 a ještě v 80. letech byl výskyt tohoto onemocnění stejný u nás jako v Rakousku. U našich sousedů však byla díky obrovské osvětě a vysoké proočkovanosti v posledních letech téměř eliminována.

„Aktuální data o proočkovanosti nejsou úplně přesně známá, uvádí se okolo 20 procent, ale je to spíš mezi dvanácti a patnácti procenty a liší se podle jednotlivých krajů,“ říká MUDr. Jágrová. „Ačkoli máme velmi účinnou očkovací látku, je proočkovanost v ČR stále velmi nízká, a přitom je ČR v Evropě na nejvyšším místě ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou,“ varuje MUDr. Ilona Kochová z Očkovacího centra Avenier s tím, že letošní sezóna teprve začíná a bylo zatím hlášeno osm nemocných. Situaci lze těžko předvídat, jelikož mrazy klíšťatům neškodí, naopak příznivé je pro ně vlhké prostředí a teplota mezi 15–25 °C.

Odborníci se shodují, že k hlavním důvodům nízké proočkovanosti v ČR patří malá osvěta, ale i protiočkovací kampaň. „Domnívám se, že je to jednak mentalita lidí, kteří často argumentují naprosto mylnou představou ‚doposud se mi nic nestalo, tak proč bych situaci řešil‘. Ale vždy je to poprvé a pro někoho bohužel i naposledy. Další problém vidím i v přístupu státu a zdravotních pojišťoven, protože není nic snazšího než nemoc, která je očkováním preventabilní, řešit. A v neposlední řadě je to nepříliš vysoký zájem praktických lékařů, málokterý lékař to se svými pacienty probírá – a měl by,“ odpovídá na otázku MT MUDr. Zdeňka Jágrová.

Očkovat proti KE je přitom možno v průběhu celého roku, očkovací schéma lze totiž upravit a druhou dávku aplikovat místo za jeden až tři měsíce již po 14 dnech. Jak ale připomíná MUDr. Kochová, část lidí, kteří s očkováním začnou, nedokončí očkovací schéma, v němž se třetí dávka aplikuje po pěti měsících až po roce. Přeočkování pak probíhá vesměs po třech letech.

Nejohroženější jsou starší věkové skupiny

Průzkum potvrdil fakt, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se podle odborníků začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Až polovina dotazovaných klíště při odstranění tzv. točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži. Správně je třeba místo nejprve dezinfikovat a poté klíště pinzetou vyviklat ze strany na stranu (což může trvat i přes dvě minuty), ranku pak ještě opakovaně dezinfikovat.

Virus klíšťové encefalitidy přenášejí zejména klíšťata, ale lze se jím nakazit i požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků. Poté, co virus KE pronikne do organismu člověka, nastává inkubační doba trvající týden až čtrnáct dní. První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, virus může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky. Ty přetrvávají u deseti procent nemocných, vyšší procento neurologických potíží a dalších postižení mají zejména pacienti nad 65 let. K jedněm z nejzávažnějších důsledků onemocnění patří obrny, které jsou v případě KE na rozdíl od boreliózy ireverzibilní.

Téměř žádná nemocnost je vykazována u dětí do jednoho roku a velmi nízká u dětí do 14 let, ale s přibývajícím věkem narůstá. Nejvíce nakažených je ve věkové skupině mezi 50 a 65 lety. „V případě dětských pacientů bývá průběh většinou mírnější oproti dospělým a bez trvalých následků. Průměrná hospitalizační doba je u nich deset dnů. Děti však po onemocnění ještě jeden až dva roky sledujeme a kontrolujeme jak klinický stav, tak i krevní odběry,“ dodává MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Zdroj: MT