Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 27. červen 2017 | Svátek má Ladislav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Když se řekne plastická chirurgie, veřejnost si představí prsa, nos a liposukci

Foto: T.E.O. Consulting s.r.o.

Když se řekne plastická chirurgie, veřejnost si představí prsa, nos a liposukci

Medical Tribune 13/2017
21.06.2017 22:01
Zdroj: MT
Autor: haš
Ve dnech 21. a 22. dubna proběhla ve Velkých Bílovicích mezioborová konference plastických chirurgů a dermatologů s názvem ON/IN UNDER SKIN. Po jejím skončení poskytl redakci Medical Tribune rozhovor její prezident MUDr. Bohumil Zálešák, primář Oddělení plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice v Olomouci.

Pane primáři, letos se konal již pátý ročník multioborové konference ON/IN UNDER SKIN. Kterým specializacím je určena a jaký má cíl?

Tato konference je určena primárně dermatologům a plastickým chirurgům, to jsou obory, které mají hodně společného a navzájem se překrývají. Konference je koncipována tak, aby posílila spolupráci obou oborů a zlepšila péči o naše pacienty v překrývající se oblasti.

Jak byste tu oblast překryvu definoval?

Oblast, kde se naše obory prolínají, je poměrně velká. Zahrnuje dermatochirurgii, kožní onemocnění a hlavně kožní nádory. My se snažíme, aby konference byla vyvážená mezi zdravotnickou a estetickou péčí, protože oba dva směry k dermatologii a plastické chirurgii neodmyslitelně patří. Přednášky se věnují jak rekonstrukční chirurgii, tak metodám používaným v korektivní dermatologii. Vzhledem k tomu, že máme v těchto oborech nejkomplexnější přípravu, rádi bychom se ujali i role ochránců našich pacientů a klientů před všemi pseudospecialisty, kteří dělají různé estetické výkony a mohou pacienty poškodit svojí neznalostí a nezkušeností. Obáváme se totiž nově vznikající specializace estetické medicíny, která nejspíš směřuje k tomu, aby lékaři z nejrůznějších oborů mohli po nějakém krátkém zaškolení provádět estetické výkony, aplikovat výplňové materiály a nakonec s velkou pravděpodobností i operovat, a to bez jakékoli všeobecné průpravy. K podobné situaci již došlo v Anglii, kde to přineslo řadu neblahých důsledků pro pacienty i společnost. Plastičtí chirurgové a dermatologové potom řeší vzniklé komplikace. A to vůbec nemluvím o těch, kteří tyto výkony provádějí, aniž by měli lékařské vzdělání. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří se věnují plastické chirurgii a korektivní dermatologii, přistupují ke všem, i na první pohled banálním výkonům z podstaty své specializace mnohem zodpovědněji.

Která témata na letošní konferenci zazněla?

Pro každý ročník si vždy vybereme nějakou anatomickou lokalizaci a té se více věnujeme. Letos to je problematika ruky a genitální oblasti, v minulých letech například kožní nádory, prsa, obličej, rejuvenace jako metoda a samozřejmě novinky, které přicházejí do naší praxe. V příštím roce bychom se rádi věnovali složitým případům a komplikacím, se kterými si často sami nevíme rady, přesto je musíme řešit. Takto vznikají nejzajímavější kasuistiky a náměty do odborné diskuse.

Co kromě odborné lékařské problematiky na konferenci ještě řešíte?

Každý rok se věnujeme změnám v legislativě. Nejedná se jen o výkon zdravotnické profese, ale i o dopady různých ekonomických norem, například koncem roku se chceme soustředit na zavedení EET do naší praxe a není vyloučeno, že se příští rok budeme věnovat problematice internetového zdravotnictví a také reklamy.

Jaký je o konferenci zájem? Přeci jen jde o velmi konkurenční prostředí, jsou lékaři ochotni si navzájem vyměňovat své zkušenosti?

Konference oslovuje ty specialisty, kteří se kromě zdravotní péče věnují i péči estetické, protože to chápou jako součást svého komplexního přístupu k oboru. Těchto odborníků je tu přibližně 80 procent. Menší zastoupení mají kolegové z klinických pracovišť, které se rovněž snažíme oslovit. Myslím si, že když někdo něco významného ve svém oboru dokázal a je ochoten se o své zkušenosti podělit, je pro tuto konferenci přínosem. Každoročně přijíždějí kolegové ze Slovenska, letos přislíbil účast polský plastický chirurg Janusz Sirek, polský národní sekretář Mezinárodní společnosti estetické chirurgie, který se ovšem na poslední chvíli omluvil, protože se musel účastnit jednání na ministerstvu zdravotnictví ve Varšavě. I Polsko řeší změny v systému vzdělávání plastických chirurgů. Zúčastní se ale v příštím roce. Rádi bychom pozvali i další kolegy ze střední Evropy.

Jaké byly začátky konference a kam se za pět let posunula?

Charakterizoval bych to tak, že lidé, kteří nevěřili minimálně invazivním metodám v oblasti kožních lézí a estetické chirurgie, o ně dnes projevují zájem a pořizují si přístroje, které miniinvazivní zákroky umožňují. Podařilo se nám kolegy přesvědčit o tom, že medicína se vyvíjí i v této oblasti a že je třeba se stále učit nové postupy, které jsou šetrnější k pacientovi.

Láká provádění estetických zákroků i lékaře z jiných oborů a mají vůbec právo je provádět?

Jak jsme slyšeli v přednášce zástupce České lékařské komory, i ČLK zaznamenala, že estetické výkony ve zvýšené míře provádějí lékaři různých specializací, kteří k tomu nemají kompetence. Bohužel je to současný trend, provádět estetické výkony, aniž by to bylo zakotveno ve specializační přípravě daného oboru. Firemní kursy a školení, které se pořádají k různým metodám a přípravkům, byť jsou zakončeny ziskem certifikátu, nelze považovat za plnohodnotné vzdělávání. Pokud chce mít pacient jistotu, že lékař, kterého si vybral, je skutečně k estetickým výkonům kompetentní, měl by se podívat na webové stránky ČLK, kde jsou evidováni všichni lékaři včetně jejich atestací. Nejdále jsou v otázce provádění estetických výkonů v Dánsku a Francii, kde neskončili pouze u specializace lékaře, ale mají u každého konkrétního výkonu jasně stanoveno, jaký lékař ho může provádět. Například kožní excize plastický chirurg a dermatolog, operaci horních víček plastický chirurg a oftalmolog a tak dále.

Dosahuje plastická chirurgie v naší republice úrovně srovnatelné se západním světem? Co nás odlišuje?

Po stránce kvality jsme srovnatelní s nejvyspělejšími státy, ale vzhledem k počtu obyvatel máme méně prováděných výkonů a cenově jsme také podstatně levnější než jinde na světě. Rovněž některé moderní technologie a materiály jsou pro naše pacienty hůře dostupné, protože jsou na naše poměry velmi drahé. Například u augmentace prsu je cena zákroku tvořena cenou implantátu, cenou práce lékaře a zdravotní péče. Zatímco například v Německu tvoří cena implantátu jen 10 až 15 procent ceny výkonu, u nás je to více než polovina.

Co posunuje plastickou a estetickou chirurgii kupředu?

Nové přístroje, zkušenosti a nové poznatky, dnes již na molekulární úrovni. A do našeho oboru vstupují i biotechnologie. Ale tou hlavní hybnou silou je byznys. Jsme svědky toho, že firmy, které se nikdy estetické péči nevěnovaly, zřizují divize pro estetickou medicínu a snaží se vyvíjet nové postupy a přípravky, se kterými by mohly pracovat co nejširší skupiny lékařů. Když uvedu příklad kyseliny hyaluronové, nejdříve ji vyzkoušeli plastičtí chirurgové a dermatologové; když se ukázalo, že účinkuje a rizika jsou malá, začalo zaškolování ostatních odborníků, kteří jsou schopni provádět miniinvazivní výkony. Jsou země, kde kyselinu hyaluronovou mohou po speciálním zaškolení a pod odborným dohledem aplikovat i zdravotní sestry.

Lze připomenout hlavní úspěchy plastické chirurgie v posledních letech?

Jmenoval bych alogenní transplantace rukou, nohou a samozřejmě obličeje, ale tady se ani tak nejedná o pokrok plastické chirurgie jako o pokrok imunologie. Techniky operací jsou již dnes propracovány do všech detailů a jsou známy, co nám však chybí, je zhodnocení imunologické léčby a jejího vlivu na pacienta v dlouhodobějším horizontu. Musíme říci, za jakou cenu jsme tohoto pokroku dosáhli. V estetice je to pak vývoj různých výplňových materiálů a v regenerační medicíně lipografting, transplantace vlastního tuku.

Existují také v estetické chirurgii klinické studie, které by byly podkladem pro zavádění nových metod do praxe?

Samozřejmě existují, ale prosadit nový zdravotnický prostředek v estetické péči je nesrovnatelně méně náročné než prosadit nový lék. Hlavní důvod je ten, že nedochází k systémovým účinkům a na zdravotnické prostředky jsou kladena méně přísná kritéria než na léky. Nakonec i výsledek je většinou okamžitě viditelný.

Kde je hranice mezi požadavkem klienta a svědomím lékaře? Dochází k tomu, že lékař klienta odmítne?

Pokud je očekávání pacienta v estetické chirurgii nereálné, je to vždycky problém. Je na lékaři, aby posoudil, zda pacient požaduje rozumný zákrok, a pokud ne, aby se rozhodl neoperovat. Dá se to poznat. Setkáváme se stále více s lidmi, kteří trpí dysmorfofobií a opakovaně vyhledávají zejména plastické chirurgy s nejrůznějšími požadavky. Máme pacienty, kteří prošli i několika pracovišti a mají provedeny výkony, které jsou z mého pohledu bizarní. I když po stránce technické jsou provedeny správně, postrádám u nich etiku a zodpovědnost lékaře. Pokud za mnou přijde pacient a požaduje výkon, který vypadá hraničně, vždycky se ptám, zda bych takový výkon chtěl já sám, případně zda bych ho provedl někomu ze svých blízkých. Není možné se řídit jen ekonomickým profitem.

Je tedy ve vašem oboru nějaká oblast, která vám dělá starosti?

Trápí nás, jak společnost pohlíží na plastickou chirurgii, že ji zúžila vlastně na tři zákroky – prsa, nos a liposukci. Bohužel takto jsme se jako obor prezentovali a nová prsa celebrity jsou jistě mediálně vděčné téma. Ale plastická chirurgie je především o záchraně života a zlepšení jeho kvality, nejméně z poloviny je to rekonstrukční chirurgie. Největší procento pacientů plastických chirurgů jsou pacienti s kožními nádory, dále s úrazy a replantacemi. Byl bych rád, kdyby se změnilo celkové nazírání na tento obor. Pak se snad změní i finanční ohodnocení našich výkonů ze zdravotní indikace včetně hospitalizace, které jsou v současné době velmi podhodnoceny. Pokud je chce nemocnice dělat, musí je dotovat z jiných oborů. Doufám, že nám v tom pomůže i veřejné mínění. A my musíme o naší práci více mluvit, informovat o ní laickou i odbornou veřejnost a lépe ji medializovat.



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky